Vývoj akciového trhu, cen komodit a kurzů některých měn spolu souvisí. Třeba dlouhodobá negativní souvislost – korelace - mezi japonským jenem a akciovými trhy se dá vysvětlit tím, že investoři použili jeny pro financování nákupu rizikovějších, a tudíž potencionálně výnosnějších instrumentů jako jsou akcie či komodity. To je princip obchodu nazývaného carry trade.
Ve své podstatě je carry trade relativně jednoduchým typem transakce, která obsahuje dvě části. Nejprve si půjčíme finanční instrument, za který budeme platit nízký úrok a poté investujeme do finančního instrumentu, který nám bude vynášet vyšší úrok. Rozdíl těchto dvou úrokových sazeb je náš profit.
První otázkou je proč se k tomuto typu investice nejčastěji používá právě japonský jen (JPY). Odpověď je jednoduchá - protože půjčky v JPY jsou nejlevnější. Používají se i jiné měny, např. švýcarský frank (CHF) (úrokové sazby ve Švýcarsku jsou také tradičně nizké), ale JPY bylo od poloviny devadesátych let nejlevnější, protože úrokové sazby byly nejnižší.
Japonsko snížilo základní úrokovou sazbu velmi blízko nule již v roce 1995. Od té doby se tato sazba prakticky nezměnila. Když se podíváte na grafy kurzů japonského jenu k jiným měnám, tak uvidíte, že v roce 1995 započal JPY tříletý pád. V průběhu těchto tří let investoři prodávali JPY (to jsou "půjčené" peníze, které je nutno prodat abychom mohli nakoupit jiný instrument) a tím posouvali JPY níž.
Čím níž však JPY byl, tím větší bylo kurzové riziko pro investory, kteří prodali JPY později. Kdyby totiž JPY náhle posílil, tak by ztráta z převodu peněz byla větší než profit z rozdílu úrokových sazeb. Investoři, kteří vstoupili do hry později, museli pečlivě sledovat vývoj cen JPY a v případě, že by došlo k náhlému pádu posílení jenu, museli by investici uzavřít, nakoupit JPY a splatit japonský dluh, aby se vyhnuli ztrátam.
Po snížení japonských úrokových sazeb na hladinu 0,5 procenta v roce 1995 začalo docházet k prodejům JPY. Této fázi se říká "navíjení carry trade". Jak se však kurz snižuje, investoři musí být více obezřetní a musí být připraveni uzavřít pozice při náhodném zvýšení ceny JPY. To se stalo v roce 1998, kdy započala Ruská finanční krize (Rusko nebylo schopno vyplatit držitele vládních dluhopisů). Situaci nepomohl ani kolaps gigantického hedge fondu Long Term Capital Management, který ohrozil celou finanční soustavu v USA. Taková situace způsobila vysokou averzi k riziku globálních hračů, kteří začali uzavírat pozice a nakupovat JPY. Tyto nákupy přiměly ostatní investory k uzavření pozic kvůli ochraně před dalšími ztrátami, což vedlo k dalším JPY nákupům. Této fázi se říká "odvíjení carry trade".
K zajímavé situaci došlo v roce 2009. Poprvé od roku 1995 bylo půjčování amerických dolarů (USD) levnější než půjčování JPY. V té době se začalo hovořit o "USD carry trade" což byla novinka, protože do té doby se USD pro carry trade nikdy nepoužíval. Je tedy velmi pravděpodobné, že za vzrůstajícími světovými akciovými trhy roku 2009 byl právě USD carry trade.
Eskalace evropských problémů spolu s faktem, že půjčování JPY je v současné době opět levnější než půjčování USD začalo vést k odvíjení USD carry trade a poptávce po USD. Vysoká negativní korelace mezi USD indexem a akciovými trhy, která existovala v průběhu roku 2009 se začala v prosinci 2009 zmenšovat a v současné době je tak nízká, že je statisticky nevýznamná. Často jsme se také mohli dočíst o pozitivní korelaci mezi Eurem a akciovými trhy. Tento vztah však jen jinými slovy vyjadřuje stejnou, již zmíněnou negativní korelaci mezi USD a akciemi.
Jelikož se naprostá většina komodit obchoduje v USD, existuje racionální korelace mezi cenou USD a cenou komodit. Pokud trader chce koupit nějakou komoditu, např. zlato a USD oslabí, tak je logické, že potřebuje více USD na koupi stejného množství zlata. Naopak, pokud USD posílí, tak potřebuje méně USD na koupi stejného množství. Pro správné odhadnutí "opravdové" hodnoty zlata (nebo jiné komodity) je lepší se podívat na cenu zlata vyjádřenou v jiné měně - např. v eurech, v JPY nebo v australských dolarech.
Co se týče carry trade, tak je jisté, že část půjčených peněz byla použita pro nákupy zlata a jiných komodit. To vysvětluje, proč často vidíme klesající cenu zlata v době, kdy akciové trhy klesají. A to i přes status "bezpečného přístavu" (safe haven), který zlato tradičně má.
Autor publikuje na serveru FXStreet.cz
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
