Na devizovém trhu – forexu – může člověka uchvátit mimo jiné to, jak se neustále mění faktory, které ho ovlivňují. Jednou je to zejména přístup obchodníků, kteří se nezaleknou rizika, jindy nejrůznější opatření centrálních bank nebo politický vývoj. Názorným příkladem je třeba řecká krize, která nás ochromila před několika lety a zahýbala nejen eurem, ale i mnoha dalšími měnami a aktivy. Rok 2016 se z hlediska určování faktorů, které rozhodujícím způsobem budou devizový trh ovlivňovat, ukazuje být jedním z nejtěžších pokrizových roků.
Instituce projevovaly během několik posledních let tendenci oslabovat měny buď snižováním úrokových sazeb, anebo prostřednictvím politiky kvantitativního uvolňování, nebo zaváděním obojího. To nás přivedlo do éry „risk-on, risk-off“. Měli bychom si uvědomit, že jedním z cílů kvantitativního uvolňování je motivace investorů k nákupu rizikových aktiv, což by mohlo v mnoha ohledech nabídnout podporu domácnostem (prostřednictvím většího bohatství) i podnikům, díky nižším nákladům na úvěry a zvýšením poptávky domácích spotřebitelů. Přirozeně, že se slabší měnou, způsobenou kvantitativním uvolňováním, přicházejí i další možné výhody.
Podívejme se ale na letošní rok. Centrální banky, které i letos pokračují v kvantitativním uvolňování, zaznamenaly posíleníměnových kurzů. Velmi dobře viditelnými příklady jsou Japonsko a Švýcarsko. Zatímco Evropská centrální banka na březnovém zasedání chystala další uvolňovací opatření, měna jako taková posilovala. Což je markantní rozdíl proti zhruba čtyřprocentnímu oslabení, které nastalo před jejím prosincovým zasedáním, kdy se také úrokové sazby dál snižovaly a počítalo se s dalším uvolňováním peněz.
Mezi investory teď panuje kritičtější pohled na ostatní měny, nezávisle na tom, jaké jsou úrokové sazby. Ukázkový příklad je libra. Měna výrazně oslabovala v průběhu ledna a začátkem února vzhledem k očekávání, že později v tomto roce bude vyhlášeno referendum o odchodu z Evropské unie. Nebylo pro mě žádným překvapením vidět údaje ukazující, že zahraniční investoři prodávají britské vládní dluhopisy v nejostřejším tempu za poslední dva roky.
Pointa je, že bychom se v roce 2016 měli dívat na devizový trh z jiného úhlu pohledu. Stačí se podívat na Japonsko a japonský jen, o který se léta (už před r. 2014) dohadovalo tolik velkých osobností a prosazovalo různé názory o oslabování měny, a to kvůli záporným úrokovým sazbám a kvantitativnímu uvolňování – a stejně jsme nakonec viděli japonský jen posilovat. Pro mě byl ale právě jen jedna z nejhůř předvídatelných měn, zároveň jsem ho ale bral a beru jako měnu, ze které můžeme načerpat mnoho ponaučení pro chování dalších měn. Pro pochopení toho, jak se měna se zápornými sazbami, vysokou zadlužeností, pomalým růstem a žádnou skutečnou inflací může chovat, bych vám doporučil studovat právě vývoj japonského jenu za posledních dvacet let.
Společnost FxPro UK Limited je autorizována a regulována úřadem Financial Conduct Authority (číslo registrace 509956). Společnost FxPro Financial Services Limited je autorizována a regulována úřadem Cyprus Securities and Exchange Commission (číslo licence 078/07) a Financial Services Board (číslo autorizace 45052).
Sdílejte článek, než ho smažem