Dva roky po první devizové intervenci České národní banky je podle právě zveřejněných dat růst cen na nule. Navzdory tomu, že ekonomice se vede nejlépe od předkrizových let. V listopadu 2015 se totiž cenová hladina meziročně zvedla překvapivě jen o 0,1 procenta, díky (?) potravinám, jejichž ceny v rámci indexu spotřebitelských cen rostou i jinde v regionu. v rámci PPI i jinde v regionu. Čekalo se ovšem víc. Měnověpolitická (MP) inflace, ve které je stanoven cíl České národní banky, se dále motá lehce nad nulou, navzdory patnácti miliardám eur, které naše centrální banka za dva roky na boj proti naší koruně spotřebovala.
Pro Českou národní banku to znamená do budoucna dvě věci
- dál udržovat uměle nadhodnocený kurz a
- hledat spojence, kteří dodají (poptávkou taženou) inflaci.
Měnověpolitická inflace se totiž poslední dva roky nepodívala nad 0,6 procenta. Je pravda, že poptávková inflace (tedy bez paliv, potravin) je nejvýš od krize, i tak je ale výrazně pod cílem. Na opuštění intervenčního režimu navíc Česká národní banka potřebuje víc než inflaci na dvou procentech, potřebuje vybudovat masivní inflační polštář tak, aby se po opuštění měnových intervencí skutečně stalo to, co neustále opakuje, tedy že koruna nominálně neposílí. Reálný kurz totiž posiluje – růstový diferenciál mezi Českou republikou a Evropskou unií je nejvyšší za dlouhou dobu. Uvolněte kurz dnes, a za chvíli je na dohled 25 korun za euro.
Další oslabení kurzu koruny je neprůchodné, Česká národní banka tedy nebude dráždit publikum a bude aspoň odkládat její posílení. Vzhledem k dosavadnímu efektu intervencí, k otevřenosti ekonomiky, která implikuje slabší poptávkověinflační dopady silné spotřeby domácností, a k očekávanému zpomalení růstu v roce 2016 centrální banka zanechá intervencí s velmi vysokou pravděpodobností později, než nyní čeká nebo aspoň říká: na přelomu let 2016 a 2017. A bude také dále více a otevřeněji – zejména pokud v jejím čele bude Jiří Rusnok, jak se očekává – pobízet odbory k tomu, aby se nebály říct si o pořádný růst platů. Sama Česká národní banka totiž už nemá mnoho měnového střeliva, tak chce, aby střílely odbory. A vláda? Na tu se ovšem může spolehnout. Slova ministra financí „zkusit vyrovnaný rozpočet v roce 2018 až 2019“ jsou totiž už jen poslední ozvěny dávných úvah o řízení státu jako firmy.
Autor je hlavní analytik Conseq Investment Management
Sdílejte článek, než ho smažem