Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

60 let od peněžní reformy: Proč komunisti vzali lidem peníze?

Kvůli čemu se komunistická vláda rozhodla provést k 1. červnu 1953 měnovou reformu? Hlavní příčinou nebyl obrovský přebytek peněz ani hrozba rostoucích cen, i když to oficiální prameny uvádějí. Skutečné důvody vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz historik a ekonom Drahomír Jančík.
60 let od peněžní reformy: Proč komunisti vzali lidem peníze?

Kromě toho v rozhovoru profesor, který přednáší na Univerzitě Karlově a Vysoké škole ekonomické, vysvětluje, proč se v Československu tak dlouho držel přídělový systém a proč přetrvával nedostatek základních potravin a spotřebního zboží.

Co byste označil za hlavní důvod pro reformu? V odborných publikacích, ale i v prohlášení tehdejšího vládního aparátu zazněla vysoká kupní síla, a s tím spojená hrozba inflace.

Na aktuálnost těchto důvodů se odvolávala již oficiální propaganda. Najdeme je v dobových úředních dokumentech, z nich je poté přebírala odborná i popularizační literatura. Ale tyto důvody se v podstatě uvádějí až od okamžiku, kdy se peněžní reforma začala realizovat, tedy od května 1953.

Znamená to, že strach z nárůstu cen neexistoval?

Státní ani stranické orgány nevnímaly inflační tendence jako reálné nebezpečí. Stát totiž reguloval ceny i mzdy a platy. Mezi obyvatelstvem pochopitelně obavy byly.

Co bylo tedy příčinou reformy?

Peněžní reforma byla dodatečně spojená s připravovaným přechodem na volný vnitřní trh, který sledoval dva základní cíle: získat další finanční prostředky ze zemědělství na industrializaci, a zejména urychlit třídně chápané změny v sociální struktuře společnosti. Z té měly být vyřazeny zbytky i zárodky takzvaných kapitalistických živlů, reforma výrazně redukovala vyšší úspory i hotovosti, což oslabilo osoby samostatně výdělečně činné.

Vzhůru do muzea! Vstávat netřeba

Bankovku v záhlaví článku navrhoval Sergej Akimovič Pomanskij, stejně jako ostatní bankovky použité při měnové reformě ve třiapadesátém roce. Tiskly se v Sovětském svazu na ofsetových strojích – i když třeba něco takového může v době, kdy se ochranné prvky na bankovkách počítají na desítky, znít nepravděpodobně. Na rozdíl od jiných nominálů pětadvacetikorunovka S. A. Pomanského (se Žižkou podle sousoší Bohumila Kafky) vydržela v oběhu nedlouhou dobu, v roce 1958 přichází další modrý Žižka, tentokrát od Karla Svolinského. Bankovka mnohými považována za nejkrásnější z československých bankovek vůbec, zvětšíte ji kliknutím.
Další československé historické bankovky hledejte v Muzeu bankovek na Peníze.cz.

Sovětský vzor zahrnoval reformu

 Jak se na přípravách reformy podíleli Sověti? Z literatury je známý jen listopad 1952, kdy česká vláda požádala Moskvu o vytištění bankovek.

Sovětští odborníci, zejména na cenové otázky, vyžádaní československou vládou, přijeli do Prahy již v červenci 1952. Setkali se ale s problémy, s nimiž neměli zkušenosti.

Můžete to vysvětlit podrobněji?

Československo mělo z lidově demokratických států nejrozsáhlejší vázaný trh s nízkými cenami a současně relativně malé rozpětí mezi nejnižšími a nejvyššími příjmy – v Sovětském svazu bylo podstatně větší. Když tam tedy po odstranění přídělového systému došlo ke zvýšení cen, byla možná jistá kompenzace úpravou platů a mezd, u nižších tarifů přitom podstatně výrazněji než u vysokých, pravda, současně s peněžní reformou.

Takže si myslíte, že bylo pomocí reformy třeba vytvořit větší rozdíly mezi mzdami?

Můžeme předpokládat, že někde zde je jeden z důvodů, proč se úzká špička stranického a státního vedení v listopadu přiklonila v režimu přísného utajení k provedení peněžní reformy. Současně můžeme předpokládat, že na ní měla zájem i sovětská strana. Vázáním zlatého obsahu nové československé měny na rubl vzdalovala Československo svobodnému světu a hospodářsky si je více připoutávala.

Bylo by tedy vůbec možné přejít k jednotnému volnému trhu bez peněžní reformy?

To je otázka. Do konce listopadu vypracovala československá vládní komise připravující přechod na jednotný trh dvě varianty na uvolnění trhu: první předpokládala uvolnění okamžité. Reálné příjmy obyvatelstvu se měly snížit asi o 4,2 procenta, k jejich kompenzaci mělo dojít v průběhu roku 1953, druhá varianta počítala se dvěma fázemi. V první mělo být z přídělového systému uvolněno jen některé zboží, po dvou až třech měsících měl být vázaný trh zrušen a růst cen v této fázi měl být obyvatelstvu plně kompenzován. To vše ovšem za předpokladu plynulého a dostatečného zásobování trhu. Členové této komise ale záměrně nebyli informováni o „doporučeních“ sovětských „konzultantů“.

Anketa

Má smysl se ještě zabývat šedesát let starými událostmi?

Proč se u nás vlastně vázaný trh držel tak dlouho, déle než čtrnáct let?

V Československu přetrvával i v prvních poválečných letech nedostatek. Po komunistickém uchopení moci zásobovací problémy umocnil důraz na těžký průmysl, s vypuknutím války v Koreji pak rozmach zbrojní výroby. K tomu přistupují problémy v zemědělství, propad výroby v důsledku ostrého kolektivizačního kurzu. Zkrátka, státní a stranické vedení z celé řady důvodů upřednostňovalo hutnictví, důlní průmysl, těžké strojírenství na úkor spotřebního průmyslu a spotřeby obyvatelstva vůbec. Rozsah nedostatkového zboží byl trvale značný.

Takže panovala obava, že bez přídělových lístků a vázaných cen by došlo kvůli nedostatečné nabídce ke zdražení?

Jistě. Potvrzuje to již zavedení dvojího trhu od prvního ledna 1949. Od tohoto data bylo možno určité zboží podléhající přídělovému, tedy lístkovému systému, to znamená některé potraviny, textilní výrobky či obuv, koupit volně, ovšem za mnohdy dost vyšší ceny, než jaké byly na vázaném trhu. Již od roku 1949 se přitom řešila otázka, kdy a jak by bylo možné přejít pouze na volný trh.

Vláda údajně do padesátého třetího doufala, že se přebytečnou kupní sílu podaří odčerpat. Povedlo se to podle vás?

Nepovedlo, nedostávalo se základních potravin i spotřebního zboží. Pokud se objevilo na volném trhu, bylo zpravidla předražené, mnohdy problematické kvality. Prodejní organizace musely od podniků odebírat zboží, o němž předem vědělo, že je neprodejné. Zásobování vázlo, tak například v roce 1952 přišla do prodeje kolekce vánočního zboží až týden po Vánocích.

Celý rozhovor a speciál o měnové reformě před šedesáti lety si přečtěte na Aktuálně.cz

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-3
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

2. 6. 2013 21:11, Rumba Raková

Záviděníhodný postoj. Budu si to říkat, až mě přepadnou v parku: Klid, hochu, dělají v současném okamžiku to nejlepší, musíš se do nich vcejtit.

Reagovat

 

+5
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Pavel 02. 06. 2013 20:58)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

2. 8. 2013 13:37, veb

Celoživotní úspory celé rodiny, která prožila dvě války, koncentrák,vybombardování, atd. atd. děda uložil do zlatých mincí, protože nevěřil státu. Ty si však bohužel uschoval v bance a pak vše komunisti sebrali, do haléře.
Má ty Boží prostoto, takhle věřit těm darebákům. Komunistům a fašistům se zásadně a nikdy nemá věřit. Měl to zakopat někde na zahradě a byl pokoj.Nebo nejlépe s celou rodinou umístit na Nový Zéland dokud to šlo.

Reagovat

 

-10
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (26 komentářů)

10. 10. 2013 | 5:56 | mistis

Co se týče peněz, mám tady docela zajímavý článek: http://www.nechcemekomunisty.cz/ Doporučuji se podívat. Mě to hodně překvapilo více

2. 8. 2013 | 13:37 | veb

Celoživotní úspory celé rodiny, která prožila dvě války, koncentrák,vybombardování, atd. atd. děda uložil do zlatých mincí, protože nevěřil státu. Ty si však bohužel uschoval v bance a pak vše komunisti sebrali, do haléře....více

10. 7. 2013 | 17:47 | Viki

Já tedy nevím, jaké to bylo na vlastní kůži, ale moje babička - dělnice se základním vzděláním má na "měnu" hodně špatné vzpomínky, stát je prostě okradl, oni byli začínající rodina, snažili se šetřit na vlastní... více

7. 6. 2013 | 15:12 | Gabriel Pleska

Dobrý den Jarko, co myslíte tou poznámkou „Čemu se však divím, stačí si uvědomit, komu toto médium patří.“ Děkuju za odpověď. více

7. 6. 2013 | 14:55

Tudle blbost vám nakukal kdo? Nebo jste opravdu tak blbá, že to máte ze své hlavy?
Můj děda nebyl žádný spekulant, celý život to byl obyčejný pošťák. Dvakrát za svůj život si naspořil peníze na barák. Poprvé mu je...
více

Čtenáři také navštívili

29. 4. 2013 |  | 21 komentářů

Komu patří peníze v bance?

Když se začalo mluvit o danění vkladů v kyperských bankách, začalo se mluvit také o zločinu a krádeži. Možná je takové pojmenování kyperských událostí výstižné z nějakého morálního hlediska. Čistě technicky...

22. 3. 2013 |  | 16 komentářů

Očima expertů: Zdanění vkladů byl trest za nízké kyperské daně. Takže u nás nehrozí

Mohlo by ke zdanění bankovních vkladů dojít i v Česku? Kdy? Zeptali jsme se ekonomů Aleše Michla a Pavla Kohouta. Náměstka ministra financí Radka Urbana, zástupce ČNB Lubomíra Lízala a dalších osobností...

19. 3. 2013 |  | 22 komentářů

Kypr: Pandořina skříňka otevřena!

Kypr je jedna z pěti zemí, která zažádala své kolegy v eurozóně o finanční pomoc. Ta přislíbila deset miliard eur, ne však zadarmo. Středomořský stát má jednorázově zdanit všechny vklady v bankách: nad... celý článek

4. 12. 2009 |

Jak se také mohla jmenovat nová československá měna?

Četli jste v uplynulém týdnu pozorně články na Peníze.cz? Vyzkoušejte si v našem kvízu, co všechno jste si zapamatovali. Po jeho vyplnění se dozvíte správné odpovědi.

2. 12. 2009 |  | 8 komentářů

Zvolte nejkrásnější bankovku: Pětikoruna – tajná zbraň měnové reformy

Československé a české peníze slaví letos devadesátiny. Ukážeme vám, jak se jejich podoba měnila, a vy budete moci zvolit nejkrásnější sadu, s níž byste chtěli platit. Dnes můžete vybírat nejhezčí pětikorunovku.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

přijímací zkoušky, odložené platby, vysoké školy, svatba, KupNajisto, autorizovat, příjmy a výdaje, úroková marže, CVC, zajištěné fondy, útvar pro odhalování korupce, Albert Humphrey, srážka, IKS Balancovaný – konzervativní, Expandia banka

3SN8822, 5P81123, 4AX2730, 3M62934, 4AX2727

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK