Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Devadesát milionů oktávek. Reforma školství by z Česka udělala pohádkově bohatou zemi

| rubrika: Komentář | 29. 6. 2012 | 14 komentářů
Z propočtů Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu padá brada. Kdyby ze škol lezli méně natvrdlí deváťáci, lidé by vydělávali víc, do důchodu chodili dřív a stát by hospodařil vyrovnaně.
Devadesát milionů oktávek. Reforma školství by z Česka udělala pohádkově bohatou zemi

Zajistěte, aby měly patnáctileté děti z celé republiky stejné čtenářské, matematické a přírodovědecké schopnosti jako mladí Pražáci. Do roku 2090 to k hrubému domácímu produktu přidá celkem 18,8 bilionů (!) korun (v dnešní hodnotě měny).

Pomozte dětem nevzdělaných rodičů dosáhnout výsledků dětí maturantů. Země tím získá 5,7 bilionů korun.

Anebo buďte opravdu ambiciózní a dostihněte úroveň finského základního školství: Česko bude do roku 2090 bohatší o skoro 27 bilionů. To je celý sedminásobek současného hrubého domácího produktu.

Tak lze přetlumočit závěry studie Dopad vzdělanosti na dlouhodobý hospodářský růst a deficity důchodového systému, kterou před pár dny zveřejnili Daniel Münich, Peter Ondko a Jan Straka z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu. Těch 31 stran je jako chrstnutí ledové vody do obličeje línému dítěti: „Když se budeš líp učit, budeš si moct koupit všechno, co teď nemáš a chceš.“ Tedy mimo jiné fungující důchodový systém a kvalitní infrastrukturu – všechno, čím se zaklínáme, a kvůli čemu poslední dva roky škrtáme, kde se dá. Paradoxně i ve školství.

Čeští žáci se zhoršili. Do důchodu kvůli tomu půjdou později

Autoři vycházejí z práce Erika A. Hanusheka and Ludgera Woessmanna z Mnichovské univerzity (odkaz na anglicky psané PDF). Ti s odkazem na starší studie tvrdí, že „lidský kapitál vyjádřený kognitivními schopnostmi značným dílem vysvětluje rozdíly v tempu růstu mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi“.

Polopatě: čím lepších výsledků dosáhnou patnáctiletí studenti v mezinárodních srovnávacích testech PISA, tím více bohatství ve svém životě vyprodukují. Čím lepší jsou průměrné výsledky, čím méně dětí zůstane pozadu, tím líp pro ekonomiku. Zářným příkladem je kdysi chudé Finsko, jež mezi nejbohatší státy světa vyšvihly (i) reformy školství v druhé půlce 20. století.

Jenže naši patnáctiletí si naopak mezi lety 2003 a 2009 pohoršili.

Čeští ekonomové si od těch bavorských půjčují poměrně jednoduchý – a pochopitelně jen přibližný – model výpočtu. I kdyby ale výsledky byly dvakrát přestřelené, pořád z nich padá brada. „Hypotetický návrat k průměrné gramotnosti z roku 2003 by tedy celkově (za 80 let) přinesl víc než třiapůlnásobek HDP roku 2010),“ píše se v české studii.

Velmi zjednodušeně: kdyby školy fungovaly tak jak před devíti lety, mohli byste do důchodu o rok nebo dva dříve.

Extrémní, finská cesta: 26,8 bilionu navíc za necelé století

Různých scénářů nabízí Münich, Ondko a Straka celkem sedm:

  • Návrat na úroveň roku 2003 by přinesl do roku 2090 kumulovaně 13,5 bilionů korun (to je 357 procent HDP roku 2010).
  • Zlepšení průměrných výsledků o 25 bodů – taková reforma se povedla Polsku – by za tu samou dobu vydělalo 12,3 bilionů (325 procent). Právě tohle by stačilo k tomu, aby se nárůst každoročně vyprodukovaného bohatství vyrovnal současnému každoročnímu státnímu dluhu.
  • Dostihnutí Finska by znamenalo 26,8 bilionů (709 procent) navíc. (To je pro představu zhruba sto tisíc kilometrů dálnic nebo devadesát milionů oktávek.)
  • Kdyby reforma školství pomohla dostat přes 400 bodů v testech PISA všech 15 procent studentů, kteří na ně posledně nedosáhli, společnost by byla bohatší o 11,8 bilionu (314 procent).
  • Podobně, kdyby děti z nevzdělaných rodin dosáhly výsledků dětí maturantů, přínos by byl 5,7 bilionu (152 procent).
  • A nakonec správná poznámka, která může vzbudit vášně: kdyby studenti všech krajů měli stejné výsledky jako Pražáci, Česko by do roku 2090 souhrnem vydělalo o 18,8 bilionu navíc. Tedy pět současných hrubých domácích produktů.

Na čísla ze studií se samozřejmě sázet nedá. Dumám třeba nad tím, jestli Hanushek a Woessmann dílem nezaměnili příčinu a následek. Souvislost mezi výsledky dětí v testech a růstem HDP sice vypadá přesvědčivě:

Jenomže co když v zemích, které opouštějí přístav zemědělství a těžkého průmyslu a míří do vod technologií a služeb, rodiče zkrátka tlačí své děti do učení podle hesla „Nedři na poli jako my, udělej si maturitu a žij jako pán? Vždyť všude kolem vidíš, že to jde.“ Co když vyrůstání v bohatnoucí společnosti budí větší zájem o vědu, co když město stimuluje dětský mozek víc než vesnice?

Studie si taky nezalamují hlavu tím, jak by se musely zvýšit náklady na jednotlivé scénáře – a o kolik by se tím zisk z reforem snížil. Nezapomeňme ani na to, že se výzkum týká v podstatě jen základních škol a nižších ročníků gymnázií. K čemu vám bude vysoká funkční gramotnost, když vás na povolání připraví provinční univerzity zakládané posledních dvacet let v kdekterém okresním městě? Nebylo by nakonec pro hrubý domácí produkt lepší, kdyby někteří věční studenti nastoupili do práce s maturitou už v devatenácti než s magistrem a bakalářem o osm let, pětinu produktivního věku, později?

Anketa

Podpořili byste reformu školství, která do něj místo 157 miliard ze státního rozpočtu naleje řekněme 200 miliard, jen s cílem zvýšit „klíčové kompetence“ deváťáků?

Jádro obžaloby ale zůstává. V českém školství zaostávají děti nevzdělaných lidí za dětmi maturantů, regionální školy za Prahou a celá země pak svým ekonomickým výkonem za těmi, ve kterých se za „klíčové kompetence“ nepovažuje schopnost nalakovat blatník hyundaie. Jak Münich, Straka a Ondko připomínají – čeští politici a úředníci o reformách rádi mluví. To je ale všechno. Motáme se totiž v nešťastném kruhu: i kdyby někdo přes noc vyměnil české základní školy za ty finské, výsledky se projeví až po dekádách. Jedinou okamžitě viditelnou změna by bylo, „že se zase rvou peníze do nějakejch smradů“. Stát i občané samotní sice bez reforem zaplatí v nadcházejících dekádách virtuální biliony na nákladech ušlých příležitostí, to ovšem není dost sexy téma pro zprávy a pro billboardy. Tím spíš, když publiku chybí „klíčové kompetence“.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

0
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

29. 6. 2012 10:10, mm

Pokud mne paměť neklame, byla doba,kdy nám celý svět záviděl naše školství, a snažil se nás dohonit. Páni ministři a poslanci, co jste to s ním provedli???

Reagovat

 

+17
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

29. 6. 2012 19:06, Michal Kára

Možná vás to překvapí, ale ani na státní škole v IT oboru neučí věci jako "Pokud chcete v programu X udělat Y, pak klikněte na první menu, v něm na třetí položku a v podmenu na čtvrtou." Učí se tam obecné věci typu regulárních výrazů, relační algebry atp., které mají životnost v desetiletích, i vyšší.

Reagovat

 

-1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (fg 29. 06. 2012 17:26)

Další příspěvky v diskuzi (14 komentářů)

14. 12. 2012 | 19:48 | Věra Štimová

Zakopaný pes je v systému. Stačilo by mít možnost si vybrat konkrétní pedagogy na základě jejich prezentací na webu školy, kde by chtěli učit. Navíc pokud by člověk mohl hlasovat svým podílem z daní určeným na platy učitelů,...více

30. 6. 2012 | 23:14 | Michal Kára

Že má smysl studovat IT na vysoké škole a že je nesmysl, že by 95% informaci bylo v okamžiku jejího absolvování v praxi nepoužitelných. více

30. 6. 2012 | 11:59

Paměť vás neklame, klamala vás propaganda. Ale mezi námi: vzdělání se nedá moc měřit a věřit žebříčkům PISA je prostě pitomost. více

30. 6. 2012 | 11:57

Kravina, to má s Cikány minimální souvislost, ve velkém blbnou Češi. Jediný, kdo to táhne nahoru, jsou Vietnamci. Vesele vyhrávají olympiády z české historie i jazyka. Ale třetí a čtvrtá generace na to už bude prdět jako...více

30. 6. 2012 | 9:51 | šárka krutská

Nerozumím, jak to myslíte. Můžete mi to, prosím, vysvětlit? více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Vkladový list, PX 50, Prémiový obchod, mobilní operátoři, transformované fondy, příspěvek zaměstnavatele, odstoupení od smlouvy, tarify, ivan padělek, Renegade North, Michael Vích, KŽP, CBOE, finanční škody, evropské centrum pro mezinárodní politickou ekonomii, podání přehledu, zmeškání odjezdu, nápady

2L74312, 4AR0926, 4AR0926, 4AR0926, 2SV0034

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK