Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ekonomika s nohou na plynu, nezaměstnanost ovšem neklesá. Jak to?

Ekonomika s nohou na plynu, nezaměstnanost ovšem neklesá. Jak to?
Mnozí z nás si jistě kladou otázku, jak je možné, že nezaměstnanost klesla jen o 0,5 %, když ekonomika zažívá zlaté časy a roste o 6 % ročně. Kde je problém? Svoji roli jistě hraje zaměstnávání cizinců, to vzrostlo o 26 %. Jádro pudla ale podle ekonomů ČS tkví ve štědrosti záchranné sítě a ve vysokém podílu daní na nákladech na práci. Mnohým se totiž stále nevyplatí pracovat. Podívejme se na analýzu.

"Když se člověk dívá na nezaměstnanost a na data o vývoji ekonomiky, napadá ho otázka, proč nezaměstnanost neklesá rychleji, když se ekonomice daří tak dobře," ptají se ekonomové České spořitelny ve svém posledním čtvrtletníku "Ekonomika pod lupou" a na tuto otázku se zde také pokoušejí odpovědět. Co spočítali?

Ekonomika roste o 6 % a nezaměstnanost se snížila pouze o asi 0,5 %. Obrázek ukazuje, jak se snižovala nezaměstnanost při daných meziročních růstech ekonomiky v letech 95 - 05. Naznačuje, že v průměru až růst ekonomiky nad 4 % vede ke snižování nezaměstnanosti, přesněji, tak tomu bylo v posledních 10 letech. To není příliš dobré zjištění.

Graf 1: Jak klesá nezaměstnanost s růstem ekonomiky

Ale ekonomika se sešlápnutým plynem samozřejmě potřebuje nové pracovníky. Data ukazují, že zaměstnanost vzrostla vloni o 52 tisíc pracovníků. Zaměstnanost rostla pochopitelně v průmyslu (9 tisíc), dále v obchodě (15 tisíc), ale nejvíce a poněkud překvapivě v odvětví nazvané nemovitosti, služby pro podniky, výzkum, vývoj (20 tisíc pracovníků). Důvodem pravděpodobně není rychlý růst vědomostní ekonomiky, ale spíše najímaní pracovníků podniky prostřednictvím pracovních agentur.
Pokud se podíváme na nezaměstnané, tak zjistíme, že na konci minulého roku bylo v evidenci úřadů práce o 28 tisíc méně uchazečů (tzv. dosažitelní, podle metodiky ILO) o práci než v předchozím roce.

Pracovití cizinci

Pokles počtu lidí na pracovních úřadech je nižší než růst zaměstnaných v ekonomice. Ve statistikách o zaměstnanosti jsou totiž ještě cizinci. Statistiky ukazují, že celkově v ČR pracovalo na konci roku 2005 celkem 219 tisíc cizinců, z toho 152 tisíc jako zaměstnanci a 67 tisíc na živnosenský list. Co je zajímavější je fakt, že meziročně se zvýšil počet pracujících cizinců o 26 %, tj. celkově o 46 tisíc (o 44 tisíc více zaměstnanců a 2 tisíce živnostníků). Otázkou je, nakolik došlo ke skutečnému zvýšení zaměstnanosti cizinců a nakolik pouze k přesunu ilegálně pracujících do skupiny legálně zaměstnaných cizinců.

Co to znamená? Otevírají se nové továrny a kde kdo se chlubí tím, kolik do ČR přilákal investorů. Ale pravdou je, že jen na část naslibovaných a vytvořených nových pracovních míst nastoupí Češi. Zbývající obsadí cizinci. Velmi jednoduchý propočet ukazuje, že bez cizinců a při stejném počtu pracovních míst by nezaměstnanost byla o zhruba 2,5 % nižší (pro srovnání, loni byla 8,9 %).

Lidé stále zvažují, zda se jim vyplatí pracovat

Je to špatně? Je, ale řešením není zamezit zaměstnávání cizinců, nýbrž znovu otevřít debatu o míře štědrosti sociální sítě a relaci k minimální mzdě.

Obrázek 2 ukazuje, jak se bude vyvíjet čistý příjem modelové domácností (jeden rodič pracuje + druhý rodič na rodičovské dovolené + malé dítě), tj čistá mzda + přídavek na dítě, sociální příplatek, příplatek na bydlení a doplatek do životního mimina, v závislosti na "hrubé mzdě". Podle našich propočtů, modelová rodina s malým dítětem má zajištěn příjem 12 250 ať už pracuje nebo ne (poslední legislativní úpravy dále zvyšují dávky). Neboli růst hrubé mzdy z 8 000 Kč na 10 000 Kč povede ke zvýšené čisté mzdy o zhruba 1 500 Kč, ale zároveň by došlo ke snížení sociálních dávek. (Pro zajímavost, 17,7 % zaměstnanců pobírá hrubou mzdu do 12 tisíc Kč.)
Tomuto tématu jsme se věnovali v článku Vyplatí se pracovat? Sociální systém podporuje past chudoby, kde jsme český systém daní a dávek podrobili metodě METR a zjistili následující: Lidé s nízkými příjmy, zejména mají-li děti, dostávají vyšší dávky, než je jejich reálně dosažitelný pracovní příjem. Když pracovat začnou, jsou až do určité výše příjmu zdaněni prakticky 100% sazbou. Zvýšení příjmu totiž může způsobit odebrání dávek, a tedy propad čistého příjmu rodiny o několik tisíc. Motivace pracovat je tak nulová.

Graf 2: Celkové náklady práce v závislosti na hrubé mzdě (Kč) a daňové zatížení celkových nákladů práce (%)

Uvozovky u hrubé mzdy nejsou náhodou, protože hrubá mzda, tak jak ji známe, bere v úvahu pouze zdravotní a sociální pojištění, které platí zaměstnanec a již zapomíná na náklady, které platí zaměstnavatel. Neboli hrubá mzda nevyjadřuje skutečné náklady zaměstnavatele na pracovníka.

Následující obrázek ukazuje, jak se vyvíjí skutečné náklady na pracovníka v závislosti na hrubé mzdě. V případě hrubé mzdy ve výši 15 tisíc Kč zaplatí podnik ve skutečnosti 20,3 tisíc Kč. Navíc neexistuje limit na výši placeného pojistného. Proto roste podíl odvodů (daní + pojištění) na celkových nákladech na pracovníka nad 50 %.

Graf 3: Celkové náklady práce v závislosti na hrubé mzdě (tis. Kč) a daňové + pojistné zatížení celkových nákladů práce (%)

Zvýšit motivaci lidí pracovat (např. podmíněním výše dávek povinností přijmout zaměstnání) a snížit podíl daní na celkových nákladech na pracovníka. Dva kroky, které by vedly jednak ke snížení výdajů státního rozpočtu a jednak ke snížení příjmů. A především k poklesu nezaměstnanosti. Ale prozatím tomu tak není. A tak nastupují Slováci a Ukrajinci, kteří tvoří 35 %, resp. 40 % z loňského meziročního růstu pracujících cizinců.

A i proto domácí poptávka neroste nijak rychle, ačkoliv ekonomika roste o 6 %. Navíc, data za běžný účet ukazují, že se loni zvýšil odliv mezd do zahraničí o 14 miliard na 51 miliard Kč. Rostoucí přebytek obchodní bilance je tak kompenzován nejen odlivem dividend, ale i odlivem mezd.

Článek napsali ekonomové České spořitelny pro čtvrtletník skupiny ČS "Ekonomika pod lupou (2. čtvrtletí 2006)".

Volby 2006: Ptejte se ekonomických expertů politických stran!

Není vám jasné, jak chtějí politické strany v případě volebního úspěchu spravovat tuzemské hospodářství a související ekonomické problémy? Máte výhrady k jejich plánům, připadají vám nereálné? Zajímá vás, kde vezmou peníze na splnění svých slibů nebo kde berou jistotu, že jimi navržená řešení budou fungovat?

Vlastimil Tlustý (ODS), Bohuslav Sobotka (ČSSD), Miroslav Kalousek (KDU-ČSL), Jaromír Soukup (SZ), Jiří Dolejš (KSČM) a Jan Kasl (SNK ED) čekají na vaše dotazy! Navštivte tuto stránku.

Co si o výsledcích srovnání myslíte? Proč vláda přes kritiku ekonomů svůj přístup nezmění? Kolik na dávkách pobíráte vy?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

0
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

27. 4. 2006 19:28, jenda1

Jen by mě zajímalo, jak jste přišel na to, že živnostníci mají menší produktivitu práce. Sám tu píšete, že automobilka v Kolíně zaměstnává 3000 lidí. V tom případě nás všechny vytvoření jednoho takového pracovního místa stojí neuvěřitelně velké peníze (díky pobídkám). Pokud by se zlevnila cena práce menším zdaněním, tak ti živnostníci, malé a střední firmy vytvoří pracovních míst daleko více. To vážený pane není drápání se ke korytům, ale kupecké počty, které právník na místě ministra financí zřejmě neovládá. Když už jsme u těch koryt, kolik peněz asi skončilo v kapsách socdemáckých šibalů od představitelů automobilky Hyundai.

Reagovat

 

+64
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (klm 27. 04. 2006 13:47)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

28. 4. 2006 8:11, MSpacek

Jaký je hrubý národní produkt Irska? A jak si stojí v poměru k hrubému domácímu produktu? A proč se přesto mluví o irském ekonomickém zázraku?

Reagovat

 

-21
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 27. 04. 2006 10:55)

Další příspěvky v diskuzi (26 komentářů)

2. 5. 2006 | 20:47 | Karel

Z toho co píšete se vytváří dojem,že jste jen teoretik a nevíte jak to ve firmách chodí. více

29. 4. 2006 | 10:16 | ddo

To je strašlivý nesmysl, že živnostníci mají mnohem menší produktivitu práce než velká firma. Čím větší firma nebo organizace, tím horší efektivita. více

28. 4. 2006 | 20:17

Jsi na omylu. Kdybych si platil JEN tolik, co zaměstnanec, tak bych dostal o jednu žvejkačku více. Kdyby chtěl živnostník dostat nemocenskou ve stejné výši, jako průměrný zaměstnanec, tak by musel platit minimálně 3x více....více

28. 4. 2006 | 17:02 | halalik

***v případě nemoci dostane kapesné na žvejkačky a ne náhradu ušlého výdělku alespoň v té výši jako zaměstnanec....***
Tak si plať pojištění ve stejné výši jako normální člověk (zaměstnanec) a ne v minimální možné výši...
více

28. 4. 2006 | 15:23 | Jirka

Tak jsem to nemyslel. Jen jsem se pokoušel pedřečníkovi vysvětlit, že kvůli modrým očím odborářů nebo vlády se ten balík na mzdy nezvětší. Je dán tržbou za produkci a veškerými náklady firmy. Ne přáním zaměstnanců, ale jejich...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Cash flow, Fondy dluhopisové/obligační, Složené ukazatele, daně, bankovnictví, daňové úniky, elektronická evidence tržeb, česká spořitelna, standardní klient, osobní vlastnictví, komorová okna, slučování exekucí, evgeny morozov, články, národní předpisy, dopravní přestupky, liška, Starý zákon

7U29021, 3A00000, 3A30100, 1SP7998, 9A90000

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK