Ptejte se Bohuslava Sobotky!

"Loňský vynikající růst ekonomiky o 6 % je jasným důkazem správné hospodářské politiky, kterou ČSSD realizuje již od roku 1998. Důležité je, že náš rychlý růst má zdravé a udržitelné základy, je doprovázen zdravým vývojem veřejných rozpočtů, nízkou inflací a na rozdíl od Slovenska i vysokou mírou sociální soudržnosti. Růst exportu ukazuje, že se vyplatila dlouhodobá politika orientace na zahraniční investice a investiční pobídky," shrnuje působení sociální demokracie ve vládě úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, jinak také současný 1. místopředseda vlády ČR a ministr financí.

Kdo odpoví na vaše otázky?

Mgr. Bohuslav Sobotka se narodil 23. října 1971 v Telnici u Brna. V roce 1995 dokončil Právnickou fakultu Masarykovy Univerzity v Brně. Členem ČSSD je již od roku 1989. V roce 1996 byl zvolen poslancem Poslanecké sněmovny, svůj mandát obhájil i v letech 1998 a 2002. Mezi roky 1996 a 1998 byl členem mandátového a imunitního výboru, v letech 1998 - 2001 pak předsedou podvýboru pro finanční a kapitálové trhy rozpočtového výboru. Od května 2001 do července 2002 předsedal poslaneckému klubu ČSSD i dočasné komisi Poslanecké sněmovny pro důchodovou reformu. V červenci 2002 byl jmenován ministrem financí ČR, v říjnu 2003 pak také místopředsedou vlády. V březnu 2005 jej ČSSD zvolila jako svého statutárního místopředsedou. Jeho zájmem je historie, literatura sci-fi, cestování a film. Je ženatý a má jednoho syna.

"Země za našich vlád postupně bohatne, a na rozdíl od ostatních věrohodně garantujeme hospodářský růst i do budoucna," uvozuje předvolební program ČSSD nazvaný Jistoty a prosperita předseda vlády ČR a volební lídr ČSSD Jiří Paroubek.

Co nám tedy na ekonomickém poli do budoucna slibuje sociální demokracie? Ve svých "závazcích vůči občanům ČR" vzkazuje:

• Každoročně budeme udržovat vysokou dynamiku hospodářského růstu v průměru o více než 5 % HDP ročně.
• Naším cílem je zvyšování životní úrovně pro všechny. Průměrná mzda dosáhne úrovně nejméně 26 500 korun. Zvyšování důchodů musí zajistit plnohodnotný život ve stáří.
• Nezaměstnanost snížíme na úroveň 6 %.
• Zásadně zlepšíme podmínky pro sladění rodinného a pracovního života a výrazně zvýšíme daňovou a finanční podporu rodinám s dětmi.
• Ubráníme sociální stát a citlivým způsobem dokončíme modernizaci sociálního, zdravotního a důchodového systému s cílem zvýšit jejich efektivnost, motivační působení a dlouhodobou udržitelnost.
• Nadále budeme snižovat tempo zadlužování a udržovat nízký podíl veřejného dluhu k HDP. Učiníme vše potřebné pro přijetí společné měny euro v roce 2010.

Podívejme se na některé "závazky" strany blíže

ČSSD je toho názoru, že výše daní a pojistného (konsolidovaná kvóta) dosáhla úrovně, která neumožňuje další razantní snížení bez výrazně negativních dopadů. V nadcházejícím období tak očekává oscilaci kvóty kolem 37 %. I do budoucna strana trvá na tom, že páteří našeho systému musí zůstat progresivní daň z příjmu fyzických osob, která prý "nejlépe vyjadřuje solidární princip a zároveň koriguje výkyvy hospodářského cyklu." Nadále bude také obhajovat existenci majetkových daní, které podle ní "alespoň částečně uhrazují náklady státu při ochraně majetkového vlastnictví."

ČSSD považuje dosažení co nejvyšší možné úrovně zaměstnanosti za klíčový prvek své sociální i hospodářské politiky. Co pro to hodlá například udělat? I nadále bude rozvíjet programy tvorby pracovních míst, hodlá zvýšit výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti až na dvojnásobek, zvýšit chce také počty vysokoškoláků. Pokračovat bude v rychlejším zvyšování minimální mzdy oproti životnímu minimu. Zaměstnatelnost dlouhodobě nezaměstnaných ve věku nad 50 let podpoří snížením sociálního a zdravotního pojištění za tyto zaměstnance na polovinu až na dobu dvou let.

ČSSD chce zvýšit prestiž rodin a rodičovství. Navrhuje např. zvýšit porodné na první dítě na 60 000 Kč, na druhé dítě na 90 000 Kč a na třetí až na 120 000 Kč. Toto porodné by bylo rodičům vypláceno ve třech splátkách během tří let. Postupně chce také zvyšovat rodičovský příspěvek tak, aby do roku 2010 přesáhl 10 000 Kč. Rodičům umožní rozložit čerpání rodičovské dovolené podle potřeby až do osmi let věku dítěte.
"Prostřednictvím finanční podpory je třeba zmírňovat rozdíly v životní úrovni rodin s nezaopatřenými dětmi a rodin nebo jednotlivců bezdětných," uvádí ve svém programu strana. Hodlá proto pro rodiny s příjmem do pětinásobku životního minima výši dětského přídavku rozlišit pouze podle věku dítěte - přídavky se tedy budou vyplácet ve výši od 1 000 Kč (na dítě do 6 let) až do 1 500 Kč (studenty ve věku 18 až 26 let). Dále chce např. rozšiřovat formy finanční podpory pro rodiny, které usilují o vzdělávání svých dětí (stipendia či granty pro vysokoškoláky) a zavést systém tzv. rodinných karet, které budou rodiny opravňovat k nárokování rodinných slev ve veřejných i soukromých institucích.

ČSSD bude usilovat o zachování důchodového systému založeného na mezigenerační solidaritě, tedy tzv. PAYG. Chce pravidelně zvyšovat důchody, a to nad rámec povinné valorizace tak, že se zohlední růst nákladů na bydlení, včetně cen energií. Zdrojem pro toto navýšení by měl být např. výnos z dividend, které stát obdrží od společnosti ČEZ. "Chceme dosáhnout toho, aby pro nízké, střední a vyšší střední příjmové skupiny bylo dosaženo zhruba 70 % čistých předdůchodových příjmů s tím, že asi 55 až 60 % bude stejně jako dosud poskytovat základní důchodové pojištění," říká ČSSD. Zvýšit příspěvky zaměstnavatelů na doplňkové důchodové systémy by podpořila možností daňového odpočtu až do výše 8 % vyměřovacího základu.

Slibů a plánů má pro nás sociální demokracie víc, bude např. podporovat malé a střední podnikání, zachová institut zvyšujícího se životního minima a bezplatného zdravotnictví a školství a v příštím volebním období dokončí alespoň 300 km nových dálnic a rychlostních silnic. Prostor ale již dejme kritikům Jistoty a prosperity.

Výtky se jen sypou

ČSSD jako největší vládní strana je kritickému oku podrobována téměř neustále. Hodnotí se totiž nejen její nový volební program, ale samozřejmě i působení ČSSD v čele státu. A právě zde začneme.

Citace ministra financí v úvodu článku o tom, že "náš rychlý růst je doprovázen zdravým vývojem veřejných rozpočtů" navozuje otázku, jak zdravý tento vývoj ve skutečnosti je. Proč se tak ptáme?
Zaprvé, státní dluh spíše než díky hospodaření vlády klesl díky loňskému nevídanému růstu ekonomiky - klesl v poměru k vyššímu HDP, protože v nominálním vyjádření rostl pomaleji než ekonomika.
Zadruhé, zlepšené výsledky veřejných financí jdou mimo jiné na vrub rostoucí složené daňové kvótě. Daňové zatížení obyvatel právě od roku 1998, tedy nástupu ČSSD do vlády, stále roste a loni dosáhlo neradostného rekordu: 38,7 % HDP. Podrobně jsme se tomuto tématu věnovali v článku Od vstupu ČSSD do vlády daně strmě narůstají. Doplňme ještě, že podle zprávy OECD z letošního března platí Češi ve srovnání s 30 vyspělými zeměmi světa jedny z nejvyšších daní. Naše republika se umístila na 9. místě.

"Loňský vynikající a rekordní růst ekonomiky je důkazem správné hospodářské politiky realizované od roku 1998," říká v úvodu dále Sobotka. Mnozí z nás si tak jistě kladou otázku, jak je možné, že nezaměstnanost klesla jen o 0,5 %, když ekonomika zažívá zlaté časy a roste o 6 % ročně. Kde je problém? Jádro pudla podle ekonomů České spořitelny (ČS) tkví ve štědrosti záchranné sítě a ve vysokém podílu daní na nákladech na práci. Mnohým se totiž stále nevyplatí pracovat. Podle propočtů ČS má modelová rodina s malým dítětem zajištěn příjem 12 250 ať už pracuje, nebo ne. Tuto zajímavou analýzu si můžete přečíst zde.
Český systém daní a dávek jsme podrobili také mezinárodně používané metodě METR (Marginal Efective Tax Rate) a zjistili to samé: Motivace pracovat je nulová. Lidé s nízkými příjmy, zejména mají-li děti, dostávají vyšší dávky, než je jejich reálně dosažitelný pracovní příjem. Když pracovat začnou, jsou až do určité výše příjmu zdaněni prakticky 100% sazbou. Zvýšení příjmu totiž může způsobit odebrání dávek, a tedy propad čistého příjmu rodiny o několik tisíc. Více naleznete v článku Vyplatí se pracovat? Sociální systém podporuje past chudoby.

Dvojaká podpora podnikatelů či vědy

"ČR loni získala historicky nejvyšší počet velkých investičních projektů," chlubí se ČSSD. Pravdou ale je, že jen na část naslibovaných a vytvořených nových pracovních míst nastoupí Češi. Zbývající obsadí cizinci. "Velmi jednoduchý propočet ukazuje, že bez cizinců a při stejném počtu pracovních míst by nezaměstnanost byla o zhruba 2,5 % nižší, pro srovnání, loni byla 8,9 %," vypočítávají ekonomové České spořitelny.
Podívejme se na podporu podnikání ale ještě z jiné stránky. Počet investičních projektů, které ČR získala v roce 2005, je skutečně historicky nejvyšší. Jaký signál ale vysílají následující fakta?

• Od roku 2003 vzdalo podnikání skoro 90 tisíc OSVČ, jejich počet klesl z 998 520 na 910 829, jde tedy téměř o každého desátého.
• Mezi lety 2002 a 2005 vzrostl počet ukončených registrací k dani z příjmů fyzických osob z 23 230 na 35 552 a zároveň klesl počet nových registrací ze 77 671 na 53 250.
• Podle databáze Creditinfo Firemní Monitor, údajně nejkomplexnější databáze českých firem dostupné na našem trhu, loni vzniklo 53 496 nových firem. Oproti roku 2004, kdy se jich zaregistrovalo 83 922, tak jde o více než třetinový propad. Současně je to nejnižší stav za posledních pět let.

Vláda se ve svém programovém prohlášení pyšní podporou jak velkých investorů, tak malých a středních podniků. Jenže zejména podpora těch menších je častým terčem kritiky, viz např. článek Státem ohrožený druh? Živnostník. Připomeňme také např. Sdružením podnikatelů a živnostníků kritizované zavedení minimálního základu daně z příjmů, zvyšující minimální vyměřovací základ pro platbu sociálního a zdravotního pojištění a třeba čerstvou novinku, nemocenskou vyplácenou po dobu prvních 14 dní místo státu zaměstnavatelem - drobní podnikatelé se obávají, že je vyplácení nemocenské může finančně zruinovat.

Podívejme se také na podporu vědy. Předseda výboru pro vědu, kulturu mládež a tělovýchovu PSP ČR Walter Bartoš se pokusil prosadit novelu zákona o DPH s pracovním názvem "DPH pro vědu". Podle návrhu by se vracela DPH z prostředků nenávratné zahraniční pomoci včetně prostředků na projekty výzkumu a vývoje přicházející ze zdrojů EU. Ustanovení bylo ovšem poslanci ČSSD a KSČM zamítnuto. Jeho nepřijetím tak pokračuje varovný stav, kdy vklad ČR do společného evropského fondu na financování výzkumu a vývoje v rámci EU je již nyní větší než suma prostředků, které se nám v této oblasti vracejí. "Poslanci ČSSD a KSČM svým hlasováním vzkazují, že je jim milejší okamžitý efekt, tj. odvedení několika desítek miliónů DPH do státní kasy, než 1,5 miliardy, které by se jinak mohly, jako výnos z realizovaných projektů, vrátit později," píše Simona Weidnerová z ISEA.

Dvacet miliard ve čtyřech letech, nebo 130 miliard jen za první rok?

Strana je často obviňována z navýsost populistického jednání, které sleduje jen osobní či stranický prospěch. Podobná hodnocení slyšíme zejména v souvislosti s kritikou výše popsaného návrhu na zvýšení porodného. "Předloha je založena na zcela nepodložené hypotéze a může vyústit ve financování zejména dětí v neutěšených poměrech bez šance na šťastné dětství a kvalitní život," přečtete si mimo jiné v článku Porodné podle ČSSD vytvoří trh s dětmi. A to se nebavíme o financování návrhu...

Ministr financí říká, že náklady na všechny sliby by v horizontu čtyř let stály něco kolem "dvou desítek miliard korun". Martina Patočková v Mladé frontě Dnes ale vypočítává: "Schodek by se mohl v příštím roce vyšplhat až ke 130 miliardám korun, pokud se vláda neodhodlá k úsporám a na všechny dárky pro voliče si půjčí," dále pak uvádí, že před volbami dává ČSSD od rozpočtu na příští rok ruce pryč. "Rozhodnout, o kolik se stát zadluží a kde na dárky vezme, má podle Bohuslava Sobotky příští vláda," píše Patočková.

Kritiků a oblastí kritiky je spousta, obsáhnout je všechny nelze. Náš výčet ukončeme dvěma fakty, které stojí za pozornost.

• ČSSD nejprve protestovala proti zvýšení rodičovské na 7 600 Kč, ale teď najednou slibuje stejnou dávku v roce 2010 ve výši přes 10 tisíc Kč.
• Před minulými volbami Sobotka označil sliby jako plošné přídavky za "dryáčnické a nereálné". Sociální demokracií nově navržené přídavky na děti pro rodiny s příjmem do pětinásobku životního minima přitom plošnými klidně nazvat jde, týkají se totiž asi 95 % populace.

Bohuslav Sobotka dnes (a pouze dnes) čeká na vaše dotazy týkající se ekonomické části volebního programu ODS!