Dlouhodobé ošetřovné využije víc lidí. Podmínky zmírní

Podmínky pro získání dlouhodobého ošetřovného se od ledna 2022 zmírní. Novelu dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Vládní i opoziční poslanci ji schválili na konci července, senátoři v srpnu. 

Pro nárok na dlouhodobé ošetřovné bude u těžce nemocných nebo zraněných lidí nově stačit aspoň čtyřdenní hospitalizace v nemocnici, dosud je potřeba aspoň sedmidenní. Počítá se do ní i den přijetí do lůžkového zařízení a den propuštění z něho.

„Dosavadní podmínka alespoň sedmidenní hospitalizace je neúměrně dlouhá. Průměrná doba hospitalizace se stále snižuje, nové léčebné metody umožňují potřebnou dobu snižovat. V současné době činí průměrná doba hospitalizace zhruba pět dní, když od roku 2017 došlo k jejímu zkrácení téměř o dva dny,“ říká poslankyně Alena Gajdůšková (ČSSD). Ta vedla skupinu poslanců ČSSD, která s návrhem na zmírnění přišla už na konci roku 2019. 

Druhá základní podmínka se nemění. Jde o „předpoklad, že zdravotní stav osoby po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů“.

Kdo se bude doma starat o nevyléčitelně nemocného, může nově získat dlouhodobé ošetřovné i bez potřebné doby hospitalizace. Podle schválené novely není od roku 2022 nutné splnit tuto podmínku u osob, které „vyžadují celodenní dlouhodobou péči a byl u nich konstatován inkurabilní stav s potřebou poskytování paliativní péče a dlouhodobého ošetřování v domácím prostředí“. Jde o stav, který je nevyléčitelný, vysoce nepříznivý, neustále se zhoršující, s očekávaným úmrtím v krátké době.

Rozhovor

Zdroj: Shutterstock, Peníze.cz

Když koronavirová omezení zavřela lidi doma, pomohlo to některým umírajícím. Jejich blízcí měli čas se o ně postarat. Zároveň však přibylo případů, kdy lidé nešli včas k lékaři – a pak už bylo na léčbu pozdě. Za rokem s covidem se ohlíží Alena Votavová, ředitelka mobilního Hospice Sv. Jiří, který působí na Chebsku a Tachovsku.

Covid přinesl i šanci na lepší konec života. Jak pomáhá mobilní hospic

„Tím se odstraní dosavadní znevýhodnění těch ošetřovaných osob, které nebyly pro svůj vážný zdravotní stav hospitalizovány. Půjde zejména o pacienty v terminální fázi onkologické nemoci, se selháváním životně důležitých orgánů (srdce, plic, jater), se spinální svalovou atrofií nebo jiným neurologickým postižením v konečné fázi života,“ vysvětluje Gajdůšková.

Třetí změna se týká lhůty pro podání žádosti o dlouhodobé ošetřovné, respektive pro její první krok. Nově bude možné požádat o vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče do osmi dnů po skončení hospitalizace. Podle dosavadních pravidel o tom rozhoduje lékař v den propuštění ošetřované osoby. Zájemce, který o takové rozhodnutí požádá třeba jenom o den později, už má smůlu.

Osmidenní čas na rozmyšlenou má odstranit dosavadní „neodůvodněně tvrdé dopady“ na ošetřovanou osobu a její rodinu, pokud přišli o nárok na dlouhodobé ošetřovné jenom proto, že v den propuštění nepožádali o vydání rozhodnutí. Novela původně počítala s patnáctidenní lhůtou, poslanci ji nakonec upravili na kompromisních osm dnů.

Dlouhodobé ošetřovné je dávka nemocenského pojištění. Funguje teprve od června 2018. Využít ji mohou zaměstnanci i podnikatelé, pokud v rámci sociálního pojištění mají nemocenské pojištění. Dlouhodobé ošetřovné loni čerpalo 4645 lidí, v roce 2019 to bylo 4255, vyplývá ze statistik České správy sociálního zabezpečení. V průměru ho každý měsíc pobíralo 1032 lidí.

Špičková medicína se nedá dělat od–do, říká přední český hematolog

Při splnění dalších podmínek mají nárok:

• manžel ošetřované osoby nebo její registrovaný partner,
• příbuzný v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc,
• manžel, registrovaný partner nebo druh osoby uvedené v předchozí odrážce,
• druh ošetřované osoby nebo jiný člověk žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.

Takzvané ošetřovatelské volno může trvat až 90 dnů, členové rodiny se při jeho čerpání mohou střídat. Z nemocenského pojištění dostávají 60 procent svého vyměřovacího základu, tedy zjednodušeně řečeno 60 procent hrubé mzdy – čím víc člověk vydělával, tím víc se mu základ krátí takzvanými redukčními hranicemi.

Zaměstnavatel musí zájemci o dlouhodobé ošetřovné poskytnout pracovní volno (bez náhrady mzdy, protože dávku platí stát), pokud neprokáže, že mu v tom brání vážné provozní důvody.

Vedle dlouhodobého ošetřovného se zmírní také podmínky pro klasické (krátkodobé) ošetřovné. Nárok na něj bude mít od roku 2022 také člen rodiny, který s ošetřovaným člověkem nebydlí ve společné domácnosti. Podrobně jsme to popsali v samostatném článku.

Zdroj: Shutterstock

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Facebook nebo Twitter a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Petr Kučera

Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České... Další články autora.

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Spočítejte si svůj bonus

Sdílejte článek, než ho smažem