Češi v dluzích rychle dohánějí Evropu

Každý Čech, včetně nemluvňat, má dnes v průměru více než jednu úvěrovou smlouvu. I tak se dají přeložit statistiky Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje téměř všechny dlužníky bank. Ten ke konci loňského roku registroval už 11,7 milionu úvěrových smluv . Třetinu tvoří osobní úvěry, pětinu kontokorenty a deset procent úvěry ze stavebního spoření. Statistiku poněkud zkresluje skutečnost, že mezi registrované úvěrové smlouvy se počítají i kreditní karty či povolená přečerpání běžných účtů do debetu. Celkem je v bankovním registru 4,7 milionu dlužníků, z nichž každý bankám dluží v průměru 176 tisíc korun.

Nebankovním institucím dluží podle Nebankovního registru 1,1 milionu lidí, kteří mají celkem uzavřeno 1,7 milionu úvěrových smluv. Nejčastější jsou to účelové spotřební úvěry (52 %), finanční leasing (22 %) a splátkové kreditní karty (19 %). V průměru musí splatit jeden dlužník 182 tisíc korun.

Nejvíce se na celkovém objemu bankovních úvěrů podílí hypotéky (47 %) a úvěry ze stavebního spoření (26 %). Česko se v tomto ohledu nijak nevymyká z evropského průměru. I v ostatních evropských zemích se podíl úvěrů na bydlení na celkových úvěrech domácností pohybuje kolem hranice tří čtvrtin. Výjimkou je pouze Švýcarsko, kde hypotéky tvoří zhruba devadesát procent z hodnoty všech poskytnutých půjček, jak vyplývá z údajů Evropského institutu pro výzkum úvěrů (ECRI).

V oblasti spotřebitelských úvěrů Česko zatím Evropu teprve dohání, nicméně jedním z nejrychlejších temp. Podle statistik ECRI patří Česko mezi pět zemí s nejrychleji rostoucím objemem nově poskytnutých spotřebitelských úvěrů. V absolutních číslech Češi zatím nejsou zdaleka tak zadlužení jako třeba Němci, Britové či Španělé. Výzkum společnosti Cetelem ukázal, že v průměru dluží česká domácnost na spotřebitelských úvěrech 1 984 eur, zatímco například ve Velké Británii je to 12 857 eur, v sousedním Německu 5 845 eur, ve Španělsku 6 516 eur. V Polsku činí průměrné spotřebitelské zadlužení jedné domácnosti 1 691 eur a v Maďarsku je to 2 498 eur.

Při přepočtu na průměrnou mzdu , tedy na příjem, z něhož domácnosti půjčky splácejí, se ovšem rozdíly smazávají. Zatímco průměrný spotřebitelský dluh jedné české domácnosti tvoří zhruba 24 procent roční průměrné mzdy, v Německu je to 14 procent. Ve Velké Británii, Španělsku a Maďarsku se tento podíl pohybuje kolem 30 procent.

Celkem se zatím dluhy Čechů vyšplhaly na úroveň 47 procent jejich disponibilního příjmu, neboli příjmu, který mohou utratit. V Belgii se tento ukazatel pohybuje kolem osmdesáti procent. Absolutními přeborníky v půjčkách jsou v Evropě Nizozemci. Jejich dluhy vůči bankám a nebankovním institucím se v průměru blíží 250 procentům ročního disponibilního příjmu.

Čím více se Češi zadlužují, tím více je zajímá, jaké informace o nich oba dlužnické registry mají. „Zatímco v roce 2006 požádalo o výpis z Bankovního nebo Nebankovního registru okolo 26 tisíc lidí, loni to už bylo téměř 40 tisíc klentů,“ říká Petr Kučera, výkonný ředitel společnosti CCB – Czech Credit Bureau, která v Česku organizuje Bankovní a Nebankovní registr. Banky si bonitu klientů ověřovaly v registrech ve 2,5 milionech případů.

Jaké máte zkušenosti s registry dlužníků? Odmítla s vámi nějaká instituce uzavřít smlouvu kvůli záznamu v některém z nich?