Zdroj: Shutterstock
Je teď pro investory správná doba zásadněji vstoupit do dluhopisových fondů?
Budeme-li mluvit o dluhopisových fondech, které nakupují korunové dluhopisy, nebyla pozice tuzemského konzervativního investora dlouhá léta lepší. I u velmi konzervativních dluhopisů se nyní výnosy do splatnosti pohybují mezi pěti a osmi procenty ročně. Výnos nově vydaných českých státních dluhopisů je obdobný.
I při dalším mírném poklesu cen dluhopisů by tedy mohl investor vydělat nemalá procenta. Vzhledem ke zpomalování růstu úrokových sazeb v Česku a následnému poklesu je navíc dokonce pravděpodobné, že investor vydělá nejen kuponový výnos, ale navíc bude i profitovat ze zhodnocení tržních cen dluhopisů. Správná doba na investice do dluhopisů přijde v blízké budoucnosti.
Co může investor, který hledá nový dluhopisový fond, zkazit?
Jako investor bych si teď nevybíral fond, který má nízký očekávaný výnos do splatnosti nebo relativně dlouhou duraci, tedy průměrnou dobu do splatnosti dluhopisů. V našich dluhopisových fondech se zatím zaměřujeme především na krátkodobé dluhopisy. Domníváme se, že tu inflace bude déle, že si navíc také růst cen „přivezeme“ ze zahraničí a že v eurozóně ještě porostou sazby.
Absolvoval Fakultu financí a účetnictví na VŠE v Praze a úspěšně zakončil také semestr na francouzské škole Emlyon Business School. Kariéru začal ve společnosti Patria Direct na pozici makléře pro obchodování s cennými papíry. Do Consequ nastoupil v roce 2014. Jeho hlavní pracovní náplní byla komunikace s bonitními klienty, řízení jejich portfolií a příprava produktů z fondové a dluhopisové oblasti. V roce 2021 se stal ředitelem investičního bankovnictví.
Eurové dluhopisy ještě atraktivní nejsou. Česká národní banka (ČNB) navíc bude vyčkávat, než začne snižovat sazby. Z toho usuzujeme, že doba, po kterou se vyplatí držet „krátké“ dluhopisy, bude o něco delší, než si myslí trh. „Dlouhé“ dluhopisy jsou mnohem citlivější na pohyb úrokových sazeb. A pokud ještě povyrostou, tržní ceny dluhopisů s delší splatností ještě půjdou dolů. Stále platí, že když rostou výnosy na trhu, klesají tržní ceny dluhopisů.
Čekáte, že ČNB sáhne ještě k dalšímu zvýšení úrokových sazeb?
V Česku – na rozdíl od USA či eurozóny – už sazby tolik neporostou. Měsíční inflace poprvé v srpnu zaostala za očekáváním. Ale stále tu může existovat potřeba tlumit ekonomiku, aby se nedostala do inflační spirály. Další růst o půl či celý procentní bod se nedá zcela vyloučit. Trh nyní čeká, že sazby stoupnou k 7,5 procenta. A že se pak Česko za dva roky vrátí k inflačnímu cíli a ČNB sníží sazby zpátky ke třem procentům. My se však domníváme, že tenhle scénář nenastane tak rychle, jak předpokládá trh.
Lidi asi nejvíc zajímá, jestli výnosy z jejich investic dokážou porazit inflaci. Jaké výnosy se od dluhopisových fondů dají očekávat?
Neexistuje žádný konzervativní instrument, který by spolehlivě porazil aktuální inflaci. Pochopitelně, cokoliv může vystřelit, třeba technologická akcie nebo cena komodit. Těžko se ale teď dá doporučit nějaká konzistentní strategie, jak v krátkodobém horizontu porážet inflaci. Ale dlouhodobě to možné je. Postupně se podaří inflaci dostat pod kontrolu, úrokové sazby navíc nebudou klesat tak rychle.
Reálného výnosu, takového, který převýší inflaci, se nejspíš dočkáme rychleji u korporátních dluhopisů, u státních to může trvat o něco déle. Po očištění o všechny náklady může být krátkodobý očekávaný výnos i u drobného investora kolem 6,5 procenta ročně. Nic takového tu u podobných investičních nástrojů v posledních deseti letech nebylo.
Conseq na začátku prázdnin spustil Repofond, jehož výnos se odvíjí od úrokových sazeb ČNB. Při nynější sazbě sedm procent je to po odečtení poplatků přes šest procent. A to vcelku bezrizikově. Je v takové situaci vůbec prostor pro dluhopisové fondy, kde je s obdobným výnosem spojeno o něco vyšší riziko?
Atraktivita dluhopisových fondů je stále obrovská. Manažeři portfolií si brousí zuby, až začnou nakupovat dluhopisy s delší splatností. Zatím držíme splatnost relativně krátkou, ale atraktivita „dlouhých“ dluhopisů roste. Ve srovnání s cenou, se kterou vstupovaly na trh, je nyní možné koupit státní i korporátní dluhopisy mnohem levněji. Až sazby začnou klesat, zamíří tržní cena zpět ke stu procent. Zatímco výnos u Repofondu nikdy nepřekročí úrokové sazby ČNB, u dluhopisů bude možné vydělat nejen na poměrně vysokém kuponu, který může být třeba kolem pěti procent, ale také na růstu jeho tržní ceny.
Platí to pro státní i pro korporátní dluhopisy?
Státní dluhopisy mají garanci státu, který má vysoký rating. Navíc mají aktivní trh a jejich ocenění je díky tomu opravdu tržní. Ale u korporátních dluhopisů, se kterými se na trhu příliš neobchoduje, můžete narazit na nesprávná ocenění. S rostoucí sazbou musela jeho cena klesnout. Pokud se to nestalo ani v rámci fondového portfolia, obával bych se, že se fond nepřeceňuje správně. Lidé by do něj mohli vstupovat zbytečně draze.
Platí to pro řadu emisí v Česku – koupí je drobní klienti, žádné penzijní fondy. Kvůli tomu prakticky nemají trh. To, že se růst výnosů neprojevil v poklesu ceny dluhopisu, je potenciálně nebezpečná situace. Když emitent přijde refinancovat, nikdo už mu dnes nepůjčí za stejných podmínek jako před rokem. A na vyšší úroky často nemá postavený byznysplán a zkrátka si na ně nemá jak vydělat.
Jak na dluhopisové fondy dopadne ochlazení ekonomiky? Začnou krachovat emitenti?
Pochopitelně bude důležitá diverzifikace uvnitř fondů. Například u fondu Conseq korporátních dluhopisů je očekávaný výnos už kolem osmi procent ročně, máme nakoupené dluhopisy z celého světa, typická váha jedné firmy je kolem dvou procent. Díky této diverzifikaci eliminujeme riziko krachu emitenta. Pokud by ale někdo měl své portfolio koncentrované do dvou tří emisí nebo cílil jen na jeden sektor, třeba developery, je to v této situaci nebezpečné. Conseq fond vysoce úročených dluhopisů byl na konci srpna na svém historickém maximu, výnos do splatnosti se blíží k devíti procentům.
Důležitá je pro nás i v tomto segmentu určitá likvidita jednotlivých emisí, některé jsou obchodované na burze. Je to zásadní věc pro to, aby portfolio manažer mohl udržovat likviditu a srovnávat váhy jednotlivých emisí. Z domácího dluhopisového trhu se naopak likvidita vytrácí.
Proč?
Částečně kvůli válce, Američané berou střední a východní Evropu jako jeden celek a kvůli nejistotě tu teď raději neinvestují. Navíc Evropská centrální banka (ECB) přestává nakupovat korporátní dluhopisy. Přede dvěma lety předčil zájem i několikanásobně objem emise, kupující věděli, že to mohou kdykoliv prodat ECB. Teď se často stává, že se emise ani neupíše. Nebo by bylo třeba nabídnout takový výnos, že to nakonec emitenta odradí.
Akciovým fondům se dlouho dařilo mnohem lépe než dluhopisům. Bude to teď obráceně?
Pokud přijde recese, budou nejprve akcie prudce klesat, naopak dluhopisům by se mělo díky postupnému poklesu sazeb dařit. Začal by tak fungovat vzájemný inverzní vztah, který jsme mnoho let neviděli. Následně pak budou zase dluhopisy méně atraktivní a do akcií bude čas se vrátit. Nemyslíme si, že by nyní byla vhodná doba dát všechno do akcií, ještě pořád se nám zdá, že jejich ceny jsou vůči tržbám či ziskům nadhodnocené nad dlouhodobý průměr. Ale i u akcií už vidíme příležitosti. Atraktivní začíná být například střední Evropa a celý starý kontinent. V Česku může být velkou příležitostí třeba bankovní sektor, a to navzdory bankovní dani i hrozící recesi.
FINMARKET je rubrika zasvěcená obsahu, který připravujeme ve spolupráci s obchodními partnery na míru společnostem, které chtějí seznámit čtenáře se svými produkty nebo službami.
Petra Nová
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
