Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Je lepší vrabec v hrsti, nebo holub na střeše?

| 14. 4. 2003
Je lepší vrabec v hrsti, nebo holub na střeše?
Kvůli podvodu a nedostatečné péči depozitáře přišli před šesti lety podílníci bývalých CS fondů o miliardu korun. Když byla před měsícem Plzeňská banka odsouzena k tomu, aby jim vzniklou škodu uhradila, měli asi dost důvodů k radosti. Ta jim bohužel nevydržela dlouho, vyhlídka na brzký návrat peněz se totiž opět ztrácí v dáli.

Šest let obstrukcí, kdy docházelo k neustálému oddalování soudního řízení (někteří podílníci se domáhali toho, aby se jej mohli účastnit také, nestačilo jim, že se řízení účastnila investiční společnost), trvalo, než byla letos v březnu celá záležitost rozhodnuta. Plzeňská banka musí podle nařízení Krajského soudu v Hradci Králové uhradit bývalým CS fondům vzniklou škodu (plynoucí z porušení povinností depozitáře) v celkové výši přesahující dvě miliardy korun (včetně úroků). Poté, co takto královehradecký soud rozhodl, zavřela Plzeňská banka svou jedinou pobočku. Důvod rozhodnutí byl jediný – nebýt obviněn z upřednostňování jednoho věřitele (vkladatelů) oproti jiným (bývalým CS fondům zastupovaným IS AKRO). Je otázkou do jaké míry bylo toto rozhodnutí správné, neboť Plzeňské bance zbýval ještě jeden opravný prostředek – odvolání se proti náhradě škody k Vrchnímu soudu.

Ochota k dohodě nebyla

Krátce na to se snažila IS AKRO (profil, názory) dohodnout s Plzeňskou bankou na nějaké variantě mimosoudního vyrovnání, která by umožnila vyplacení všech vkladatelů, náhradu pro bývalé CS fondy (podle informací, které máme k dispozici se jednalo asi o 800 až 900 milionů korun) a bance by ještě nějaká ta stovka milionů zůstala. V každém případě by však přijetí takového rozhodnutí znamenalo likvidaci. Ač by se mohlo na první pohled zdát že řešení je ideální pro všechny strany, asi nebylo. Představitelé banky na něj nepřistoupili. Vedení Plzeňské banky na ni místo toho nechalo prohlásit konkurz. Zajímavé je, že se tak stalo po valné hromadě banky, která vzhledem k vlastnickému pozadí (stoprocentním akcionářem je Agrobanka v likvidaci, kde v dozorčí radě sedí například Pavel Tykač) pravděpodobně probíhala v režii lidí kolem bývalého Motoinvestu. Je vysoce pravděpodobné, že se na valné hromadě řešilo, jak se zachovat ve sporu s bývalými CS fondy a že si vedení banky muselo nechat jakýkoliv další postup schválit. Přitom varianta s konkurzem se mohla Motoinvestu velmi hodit. V případě konkurzu by si ji za nějakou velmi nízkou částku (po započtení závazku vůči bývalým CS fondům je její vlastní jmění záporné) mohl koupit, konkurz jakýmkoliv možným způsobem protahovat a nakonec nabídnout CS fondům mimosoudní vyrovnání, samozřejmě menší než o kterém se jednalo předtím.

Motoinvest Cyprus, Ltd.

Druhá cesta, jak na CS fondech ještě vydělat, se objevuje nyní. Investiční společnost AKRO oslovila neznámá kyperská společnost a za její pohledávku za Plzeňskou bankou nabídla 530 milionů korun. Při úvahách, kdo za touto nabídkou stojí, padá skupina Motoinvest do úvahy mezi prvními. Mají o celé kauze dostatek informací a jsou schopni posoudit své šance na úspěch v konkurzu. Kromě této nabídky se podle Víta Vařeky, ředitele investiční společnosti AKRO, objevila ještě další. Bližší podrobnosti o ní nám však neřekl. Obě nabídky na postoupení pohledávky se podle něj v současnosti vyhodnocují.

Velkou neznámou je, kdo jsou zájemci o tuto pohledávku. První možnost se nabízí sama – vlastníkem kyperské společnosti by mohly být subjekty z okolí bývalého Motoinvestu, jisté to ale není. Kdo může stát za druhou nabídkou je také velkou neznámou. Pokud je tato nabídka myšlena vážně, nenabízí se mnoho subjektů, které by byly schopny uskutečnit operaci podobného rozsahu. Jedním z nich by mohla být například slovenská finanční skupina Penta. Ta disponuje dostatečně silným právním zázemím a byla by schopna zajistit i dostatek zdrojů. S takovými možnostmi ale není jediná. Ať už je však za druhou nabídkou kdokoliv, nebude moci nabídnout o moc více, než ten, kdo učinil první nabídku. Potenciální výnos celé transakce je totiž již předem omezen a klesá s časem (dobou trvání konkurzu).

Vzít aspoň část dnes, anebo zase čekat?

Co je tedy pro podílníky lepší? Vzít peníze hned, a nebo ještě několik let čekat? Klíčovou otázkou všech podobných úvah je doba trvání konkurzu v Plzeňské bance. Letmý pohled do rozvahy sice napovídá, že to nebude nic komplikovaného (aktiva banky sestávají z asi miliardy korun ve státních dluhopisech, pokladničních poukázkách a termínovaných vkladech, zbytek – asi 200 milionů – tvoří nemovitosti a hmotný majetek). Zpeněžení majetku banky představuje ale jen část cesty k uzavření konkurzu, vyřešit se totiž budou muset i závazky banky. To už ale tak jednoduché být nemusí, kromě nesporných pohledávek vkladatelů (respektive fondu pojištění vkladů a nepojištěných 10 % vkladů) se totiž bude v přezkumném řízení řešit i pohledávka bývalých CS fondů. Kvůli skutečnosti, že rozsudek královehradeckého krajského soudu nikdy nenabyl právní moci (na Plzeňskou banku byl prohlášen konkurz a podle zákona o konkurzu a vyrovnání jsou všechny soudní spory přerušeny), může být tato pohledávka rozporována správkyní konkurzní podstaty a celé řízení o náhradě škody tak může začít znova. Výsledek je relativně nejistý a hlavně s sebou může nést zpoždění na řadu let, neboť stejně jako někteří podílníci CS fondů z neznámých důvodů protahovali dosud vedené soudní spory, mohou nyní činit to samé. Po celou dobu bude trvat konkurzní řízení, z jehož podstaty se budou platit soudní poplatky a palmáre právníkům. Ty vzhledem k částce, o kterou ve sporu jde, budou dosahovat desítek milionů korun ročně. Než se tedy rozhodne (připomeňme, že od vytunelování CS fondů uplynulo již šest let), může být Plzeňská banka o 50 až 200 milionů "lehčí". Navíc výsledkem může být opačné rozhodnutí, než k jakému dospěl soud v Hradci Králové, což by pro podílníky bývalých CS fondů znamenalo nulu.

Samotné rozhodnutí o přijetí či nepřijetí nabídky na postoupení pohledávky bude muset učinit IS AKRO. Ta si určitě nechá celou záležitost posvětit Komisí pro cenné papíry, protože ať se rozhodne jakkoliv, bude to vzbuzovat mnoho emocí především mezi podílníky fondů. O tom, jaké řešení by si představovali podílníci fondů, svědčí závěry schůze Sdružení poškozených podílníků CS fondů, která se konala 7. dubna. Tam bylo většinou hlasů (88 %) doporučeno IS AKRO nabídku na postoupení pohledávky přijmout. Jak k tomu poznamenává jeden anonymní podílník: "Stojíme proti soupeři, který je velmi silný a vzhledem k tomu, že v celé záležitosti je stále ještě mnoho neznámých, je lepší přijmout něco hned, než riskovat, že za několik let celou záležitost prohrajeme úplně." Investiční společnost se však tímto názorem vůbec nemusí řídit. Její povinností je totiž jednat s odbornou péčí a pečlivě zvážit důsledky jednotlivých rozhodnutí pro podílníky a přijmout variantu, která je pro ně nejvýhodnější. O tom, která varianta bude nakonec přijata, bude podle Víta Vařeky rozhodnuto na základě právní a ekonomické analýzy situace.

Co byste na místě podílníků bývalých CS fondů udělali vy? Vzali 530 milionů hned, a nebo raději čekali ještě několik let? Podělte se o své názory s ostatními.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-60
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Depozitář fondu, Garanční fond obchodníků s cennými papíry, Převis poptávky, zbyněk stanjura, architektura, andrej babiš, podnikání, martin stára, sazka telecommunications, plánovaná ekonomika, MoneyExpo, miliony, srovnání spořicích účtů, spotřeba, watchdog, ruleta, barvivo, obce

8B55591, 320LIMIT, 3H62646, 7B77777, 2B70026

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK