Jak na opce: kombinace opčních příkazů

Než se budeme věnovat opčním strategiím, musíme znát terminologii při zadávání opčních příkazů. Jak jsme si řekli v předchozích dílech, viz sloupek níže, opce můžeme kupovat, nebo vypisovat. Při zadávání objednávky musíme ještě specifikovat, jestli naši pozici otevíráme, nebo zavíráme. Z toho nám plynou čtyři kombinace opčních příkazů: buy to open, sell to close, sell to open a buy to close.

1. Buy to open (nakoupit k otevření pozice)
   Touto objednávkou otevíráme novou pozici. Jedná se o nákupní objednávku, která nám umožní koupit Call nebo Put opci. Jde o nákupní objednávku, takže za tento obchod platíme.
   
   Např. chceme nakoupit 1 put opční kontrakt na akcie Nokia (profil, názory) (např. put opci NOK Apr 22,5, tedy dubnová expirace, strike 22,5 USD ), zadáme příkaz Buy to open NAYPX (kódové označení vybrané put opce).



2. Sell to close (prodat k uzavření pozice)
   Tento příkaz znamená, že uzavíráme pozici, kterou jsme otevřeli předchozím příkazem "buy to open". Po vykonání příkazu již nebudeme vlastnit žádné právo k nákupu podkladového aktiva, které nám naše opce předtím poskytovala. Jde o prodejní objednávku, z uzavřeného obchodu obdržíme peníze.
3. Sell to open (prodat k otevření pozice)
   V případě vypisování opcí, pozici otevíráme tímto příkazem. Vznikne nám závazek prodat akcie (prodat call) nebo povinnost nakoupit akcie (v případě put opce), když se o své právo přihlásí ten, kdo opci nakoupil a chce ji využít. Jelikož se jedná o prodejní objednávku, obdržíme za tuto transakci peníze.
4. Buy to close (nakoupit k uzavření pozice)
   Tímto příkazem uzavřeme pozici vytvořenou předchozím "sell to open". Po vykonání příkazu již nebudeme mít závazek koupit nebo prodat akcie. Jde o nákupní pozici, a tak za ni zaplatíme.

Z hlediska našich požadavků a preferencí, zadáváme příkazy jako tržní objednávky (market order), nebo limitní objednávky (limit order). Market order nám zajistí okamžité provedení, objednávka bude vyplněna za aktuální cenu, na které se momentálně obchoduje. Limit order garantuje cenu, kterou chceme dosáhnout, ale není zárukou provedení. Na její vyplnění musíme počkat, nejdéle však do konce obchodního dne. Dalším typem příkazu je GTC (Good till cancelled - příkaz platný po určitou dobu, pokud nebude zrušen) do času definovaným makléřem pro tento příkaz (maximálně do 6 měsíců).
Na vážkách rozhodování tedy stojí garance vykonání příkazu nebo garance námi stanovené ceny.

Shrneme si to:
Pokud zahajujeme opční pozici, tak otevíráme. Když ukončujeme předchozí otevřenou pozici, tak zavíráme.

Podkladové aktivum není třeba ani kupovat ani prodávat

Jak je vidět, nakupovat a prodávat opce můžeme bez toho, aniž bychom kupovali nebo prodávali podkladové aktivum - akcie. Tímto způsobem se opční kontrakty jednoduše kupují a prodávají. Ve skutečnosti se takto obchoduje naprostá většina opčních kontraktů, bez nakupování nebo prodávání podkladových akcií.
Ten, kdo koupil call opci a tím právo nakoupit akcie, se může v průběhu času rozhodnout, že již nechce vlastnit toto právo. Zadáním zavíracího příkazu (sell to close) svou pozici ukončí.

Opční obchodníci uzavřou pozici, která dosáhla určitého stanoveného zhodnocení a nechtějí riskovat další možné výkyvy na trhu. Předem definované zhodnocení se nazývá profit target. Jako součást obchodního plánu pozici uzavřou i tehdy, pokud se nevyvíji podle předpokladů. Výstupní ztrátový bod (loss exit point), definován ještě před vstupem do opční pozice, bývá stanoven např. jako určité % z celkového obchodního účtu. Výstup na tomto bodu znamená menší aktuální ztrátu než by potenciálně dalším negativním vývojem mohla nastat. Úkolem loss exit bodů je chránit obchodníka před totální devastací jeho obchodního účtu. Samozřejmě součet ziskových obchodů násoben průměrným ziskem musí být vyšší než součet ztrátových obchodů násoben průměrnou ztrátou (a také poplatky makléři za provedené obchody).

K přesnému zadání obchodních příkazů potřebujeme orientaci v opčních datech. Pokud si vzpomínáte na opční tabulku z našeho 2. dílu, slíbili jsme si bližší vysvětlení jednotlivých sloupců dat. V příští části se tedy podíváme na interpretaci opčních dat.

Autorka působí ve společnosti CZECHWEALTH.

Jaké zkušenosti se zadáváním opčních příkazů máte vy?