Bydlí Češi evropsky?

Máme na Evropu? Prý jí doháníme, ale v bydlení stále ještě zaostáváme a dohánět je tedy co. Za průměrný plat si v ČR pořídíte 0,8 m² nového bytu. Zatímco v zemích EU-15 to je 1,5 - 2,5 m². To znamená, že u nás je potřeba minimálně o 20 % více, než je jeden plat. V EU-15 vám postačí vynaložit průměrně polovinu měsíčního příjmu. Tato holá fakta ukazující na kupní sílu obyvatelstva vzhledem k ceně stavebních prací mají své důsledky.

Velikosti jsou průměrné

Kromě velikosti bytu hraje roli i počet místností. Mezinárodní statistika pracuje s pojmem "místnost" tak, že místností se rozumí každý uzavřený prostor bytu o velikosti min. 4 m2. Ze "Statistiky o bydlení v zemích EU 2004" vyplývá, že v ČR má existující byt v průměru 2,9 místností a nově dokončený byt v roce 2004 pak 3,9 místností.

O českém bydlení platí, že se povětšinou nachází "uprostřed" členských zemí EU. Jsme na špici nových zemí, ale spíše v pozadí ve srovnání se starou evropskou patnáctkou. Základní veličina určující kvalitu bydlení je plocha bytu. Ta se pak dá přepočítávat na počet členů domácnosti a podobně.
Průměrná podlahová plocha bytu v ČR je 76,3 m², což je podobné jako např. ve Finsku, Řecku či Portugalsku. České byty jsou větší než byty v ostatních nových zemí EU (s výjimkou Malty). Pobaltí je stále ještě kus za námi. V Lotyšsku je průměrná plocha bytu 55,4 m², v Estonsku 60,2 m². Blíže nám je Polsko se 68,2 m². Srovnatelní jsme s Maďary (75 m²). Největší byty nalezneme naopak v Lucembursku (125 m²), Dánsku (109,1 m²) a Irsku (104 m²). Celkem překvapivá je však statistika nově dokončených bytů (v roce 2004). Češi nejsou žádní troškaři a jejich nový byt má průměrně 104,9 m², což je opět řadí někam do zlatého středu EU. Nejmenší nové byty staví v Itálii (81,5 m² ), ve Velké Británii (82,7 m²), v Portugalsku (83 m²) či Finsku (90,2 m²). Největší byty se naopak budují na Kypru (197,6 m²), ve Švédsku (128 m² ) a Řecku (124,6 m²).

Když se nastěhujeme

Podlahová plocha připadající na 1 obyvatele
země	m 2
Dánsko	50,6
Švédsko	44,4
Velká Británie	44
Holandsko	40,1
Rakousko	38,3
Francie	37,5
Finsko	36,3
Irsko	35
Česká republika	28,7
Zdroj dat: MMR

Vezmeme-li v úvahu obytnou plochu, která každému jednotlivci průměrně připadá, nemůžeme se příliš se Západem srovnávat. Tento stav je přesně projevem nákladů a platů, které jsme popsali v prvním odstavci tohoto článku. Obyvatelé vyspělejších a produktivnějších zemí mají podobné preference, ale mohou si dovolit zaplatit mnohem více. Ukazatel plochy bytu na jednu osobu dosahuje v ČR velikosti 28,7 m². V západních zemích je to podstatně více. Konkrétní hodnoty z některých států najdete v tabulce.

Když už bydlíme, tak levněji

Odlišná situace je v nákladech na bydlení. Do celkových výdajů na bydlení patří nejen nájemné, ale také vytápění, energie, služby i výdaje do fondu oprav apod. Nejjednodušším ukazatelem je podíl výdajů na bydlení a celkové spotřeby. Ze statistiky Eurostatu, který pracuje s mezinárodními daty za všechny země EU na základě harmonizované metodologie, vyplývá, že české domácnosti zbudou po úhradě všech nákladů na bydlení v průměru více než tři čtvrtiny celkových výdajů na ostatní životní náklady. To je více než ve většině starých zemí EU.

Větší podíl a tedy relativně menší možnosti nakupovat něco jiného než bydlení mají v Lucembursku, Irsku, Holandsku, Itálii, Rakousku, Německu a v severských zemích. Poměrně méně vydávají na bydlení např. domácnosti na Maltě, v Maďarsku či Lotyšsku. Obdobně obyvatelé zemí na jihu Evropy nemusejí topit, a proto mají nižší výdaje než Češi.

Než ovšem začneme tuto statistiku slepě porovnávat, musíme si uvědomit, že tento podíl je ovlivněn jednak některými nadměrnými regulacemi u nás a také tím, že relativně vyšší náklady na bydlení nejsou automaticky negativem. Jednak jde o to, že tamní domácnosti si mohou dovolit vydat větší část příjmů na bytové potřeby. A za druhé větší podlahová plocha na jednoho obyvatele znamená, že se o náklady na podlahovou plochu nedělí tolik členů. Tím je uvedená statistika také velmi relativní.

Celkem jsme na tom dobře

"Česká republika má v oblasti bydlení nejpříznivější situaci ze všech nových členských zemí EU," uvedl ke statistikám ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Přestože statistiky neukazují na bůhvíjaký luxus, musíme uznat, že ČR má bydlení "slušné". A skutečně nejlepší nebo jedno z nejlepších mezi novými členy EU. Ve všech zemích je však nutno vnímat statistickou ošidnost průměru. Poněvadž existují na jedné straně velmi luxusní sídla, musejí být v protiváze velmi chudé a sociálně neúnosné byty. Dobré je, že k tomu existuje pozitivní trend. Dohánění vyspělejších zemí tak má jeden z konkrétních projevů i v kvalitě bydlení.

Jste spokojeni se svou bytovou situací, nebo ne? Jaké je vaše bydlení vzhledem k průměru? Hodláte se stěhovat? Napište nám o svém bydlení.