Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Půjčky občanům: hledáme klienty

Karty na trhu jsou již rozdány a běžný i spořící účet už má většina ekonomicky aktivní populace. Ty pravé žně ovšem finanční instituce čekají v úvěrové oblasti. Právě tam se proto nyní upíná jejich zájem.

Spotřebitelské a kontokorentní úvěry, hypotéky, kreditní karty - to jsou zbraně, které v příštích několika málo letech změní chování lidí a tržní pozice bank a splátkových firem. "Trh retailových úvěrů má potenciál prudce růst, jeho strop je na 5 - 6 násobku současné hodnoty," říká František Hlaváč, generální ředitel společnosti Beneficial Finance, splátkové společnosti, která na český trh vstoupila ve druhé polovině roku 2002. "Lidé se bank stále bojí, od příbuzných si půjčují třikrát více než od finančních institucí," souhlasí ředitel retailového bankovnictví GE Capital Bank Tomáš Salomon. "Poměr ve prospěch finančních institucí může změnit jen nabídka lehce pochopitelných a snadno dostupných úvěrových produktů," dodává.

Prostor pro další prudký růst tedy určitě existuje. Podle nedávného výzkumu zpracovaného na objednávku splátkových firem život na dluh zatím vyzkoušelo 40 procent populace a dalších 30 procent o nějaké formě úvěru uvažuje. Většinu půjček však zatím poskytuje některá z trojice firem GE Capital Multiservis, Home Credit a Cetelem. Banky jako poskytovatel peněz do myslí Čechů zatím příliš nepronikly, půjčku od nich vyzkoušelo jen deset procent lidí. 

V podvědomí veřejnosti zřejmě bankovní pobočky stále zůstávají honosnými paláci určenými především k ukládání peněz. Pro úvěry se tam zatím nechodí, lidé se bojí zamítnutí žádosti, v lepším případě pak složitého a zdlouhavého papírování. Peníze si raději půjčí přímo v obchodě při koupi zboží bez ohledu na to, že půjčka od splátkové firmy je téměř vždy dražší. "Pokud mám někde roky vedený účet, banka o mě ví všechno. Je proto nedůstojné se po takovém vztahu půjčky doprošovat a vyplňovat žádosti, ověřovat příjmy. Více o sobě bance stejně nemohu říci," tvrdí Salomon. "Klient, který si jde půjčit, je pro banku stejně dobrým zákazníkem jako ten, kdo nese uložit své peníze, prozatím se tak ale často necítí," doplňuje Hlaváč.

Bez retailu neuspějí

Analytici i bankéři se shodují, že bez služeb drobné klientele nemají velké  banky na tuzemském trhu šanci vydělávat. O financování kvalitních podniků s historií spolu banky tvrdě bojují, takže marže z těchto obchodů stále klesají. Stále více jde o prestižní záležitost, která však přináší jen minimální hodnotu pro akcionáře bank. Není proto divu, že finanční domy, které doposud do retailu nepronikly, nyní přehodnocují své strategie a zvažují, zda tuzemské aktivity neutlumit.

Klíčem k prosazení bank v oblasti financování občanů je především aktivní prodej úvěrů. Například informace o tom, kolik je vám banka v závislosti na vaší momentální bonitě ochotna půjčit, která je v zemích Evropské unie standardem, se zatím na výpisech z účtu u největších tuzemských bank neobjevuje. Všechny čtyři největší banky retailového trhu (ČSOB, Komerční banka, Česká spořitelna a GE Capital) se ovšem dušují, že úvěry začnou již brzy nabízet výrazně aktivněji. Právě na flexibilitu a zvýhodňování klientů s bezproblémovou úvěrovou historií sází Beneficial Finance, dceřinná společnost americké banky Household.

Dlouholetí klienti s dobrou úvěrovou historií by navíc měli ušetřit. "Snížení rizika nesplácení může cenu úvěru snížit až o 50 procent," tvrdí manažer spotřebitelských úvěrů GE Capital Radko Šindrbal. Například cena spotřebitelského úvěru se tak může pohybovat v intervalu od 8 do 16 % ročně právě v závislosti na bonitě klienta a délce jeho vztahu s bankou. V současné době se ovšem úrok z úvěrů pohybuje většinou v horní polovině spektra. Prostor pro pokles sazeb díky ostřící se konkurenci a vzniku úvěrového registru pro důvěryhodné klienty tedy existuje.

K úvěrům patří pojistka

Vedle spotřebitelských úvěrů se souboj o klienta odehraje především v nabídce kreditních karet a hypoték, tedy na poli produktů, které nejsou vázané na rozdíl od kontokorentního úvěru na účet klienta. I bez účtu jsou přitom tyto produkty pro banku velmi výnosné,  neboť zakládají dlouhodobý vztah s klientem a lze k nim navíc "přibalit" mnoho dalších pro banku výnosných a pro klienta atraktivních produktů - cestovní pojistkou počínaje a pojištěním schopnosti splácet či životní pojistkou konče. Do současnosti banky a splátkové firmy vydaly přibližně milion kusů kreditních karet. "Český trh má v horizontu čtyř let potenciál dalších dvou a půl milionu kreditních karet," tvrdí odborník na platební systémy Pavel Juřík ze společnosti Bull.

Nabídka platebních karet se v uplynulém roce více než zdvojnásobila. Na jaře na trh vstoupila splátková splátková divize společnosti CCS - Triangl - s kartou Kredo. Následovala expanze HVB Bank, která vedle základní karty Maxim rozvinula program cobrandovaných karet s partnery. Po kartě pro majitele paušálních tarifů mobilního operátora T-Mobile a členy frequent flyer programu Českých aerolinií následoval program pro předplatitele deníku MF Dnes.

Cobrandované programy, tedy vydávání platební karty se zajímavým obchodním partnerem se širokou databází klientů je způsob, jak zvýšit profit na obou stranách. Banka má příležitost oslovit nové bonitní cílové skupiny, cobrandový partner zase zvyšuje loajalitu svých klientů. Není proto divu, že kreditní kartu mohou mít již i klienti Eurotelu (vydána ve spolupráci s Citibank). O další velké zákazníky, například předplatitele Hospodářských novin, klienty značkových obchodů nebo Oskara mezi sebou banky nyní bojují. Vědí totiž, že rozšiřovat užívání kreditních karet půjde ve spolupráci s partnery snadněji. Prakticky jedinou bankou, která žádné partnery pro vydávání karet nepotřebuje, je Česká spořitelna, jejíž čtyři miliony klientů skýtají samy o sobě nepřeberné možnosti. Svou pro masy vyvinutou kreditní kartu Kredit+ uvedla na trh na konci léta 2002 a další produkty pro vybrané cílové skupiny budou následovat.

Hypotéka: potenciál dvacetinásobku

Zatímco do konce minulého roku rozpůjčovaly banky na hypotéčních úvěrech celkem 83 miliard korun (43 miliard z toho připadalo na soukromé osoby), na konci letošního prvního pololetí to bylo již o 20 % více. "Podle odhadů Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí a ministerstva pro místní rozvoj by měl trh růst v následujících třech letech o 20 až 30 procent ročně. Domnívám se, že tato prognóza je ale poměrně konzervativní a realita jej překoná," odhaduje ředitel úseku nemovitostí a hypoték České spořitelny Kamil Kosman. Svůj optimismus dokládá na číslech ze zahraničí. V současnosti má hypotéku jen 1,5 % tuzemských domácností, v objemu něco málo přes dvě procenta hrubého domácího produktu. V  zemích Evropské unie se standardní úroveň pohybuje okolo 30 až 40 procent HDP. "Dokladem toho, že neplatí paralela, čím vyspělejší trh, tím více hypoték, je Portugalsko, kde objem hypoték dosahuje 45 procent HDP," dodává Kosman.

Většímu rozšíření v tuzemsku zatím brání příliš rozevřené nůžky mezi cenami nemovitostí a příjmy obyvatelstva, vždyť splátky milionové hypotéky na patnáct let přesahují pět tisíc korun měsíčně, a to je více, než průměrná domácnost dokáže měsíčně uspořit. S růstem reálných příjmů se ale banky mohou těšit na hypoteční žně. Dalším z klíčů k prosazení hypoték na tuzemském trhu je, zda a kdy se začne rozšiřovat developerský systém výstavby mimo Prahu. Zatímco v metropoli jde více než polovina poskytnutých hypotečních úvěrů na financování developerských projektů, většina hypoték poskytnutých mimo Prahu slouží ke stavbě či rekonstrukci domů svépomocí, tedy k financování bydlení, které nevstupuje na trh s nemovitostmi. "Očekávám, že s růstem developerských projektů bude procentuální zastoupení staveb svépomocí v portfoliu klesat. Developeři již projevují zájem o Brno, časem budou aktivní i v dalších regionech," říká Kosman. Spolu se změnami legislativy záleží právě na rozšíření developerského systému výstavby, jak se podaří rozhýbat deformovaný a málo rozvinutý trh s byty, tedy pro banky atraktivní přeprodej nemovitostí zatížených hypotékou na sekundárním trhu.

Na českém trhu jsou v současnosti již všechny úvěrové produkty běžné ve vyspělých ekonomikách a český trh patří v kontextu čekatelů na vstup do Evropské unie k vůbec nejvyspělejším. Pokud se lidé v České republice dokáží vyvarovat rizikům předlužení a dokáží úvěry využívat efektivně, budou moci užívat ještě nižších úroků, širokého spektra hypoték na 100 % ceny nemovitosti a dalších produktů charakteristických pro vyspělé a transparentní trhy, na kterých se klientovi kvalitní úvěrová historie při žádosti o další financování opravdu vyplatí.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-16
Ano
Ne

Diskuze

24. 8. 2014 | 15:32 | Kateřina

Máte někdo nějakou zkušenost s krátkodobou půjčkou? Je opravdu zadarmo? U jaké společnost tu zkušenost máte? více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Zůstatek na účtu ze stavebního spoření, Reálný domácí produkt, Předpokládaná doba dožití, referendum, pavel kohout, unicredit, eet, jan bureš, kapitálový pilíř, hodnota investice, Kodaňský summit, náklady soudního řízení, ego, makléřská firma, korunový invstor, Bill Hunt, malus, pozůstalostní důchody

2J57559, 3A00000, 3E63117, 3SA7434, 4P45884

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK