Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Spekulanti jsou potřební, nezatracujme je

Spekulanti jsou potřební, nezatracujme je
Spekulant kupuje proto, aby za chvíli dráže prodal. Již od dob dávno minulých je proto označení spekulant spíše hanlivý název pro postavičku z karikatury. Nicméně činnost jím vykonávánaná nemusí jen škodit. Čím mohou být spekulanti užiteční?

K převážné neoblíbenosti spekulantů (a také tomu, že slovo spekulant má hanlivý nádech) přispívá především závist. Alespoň navenek se totiž tváří, že snadno vydělávají hodně peněz, ovšem někdy to může znamenat i staré známé "se svými zisky se pochlub a ztráty zatloukej". Druhou "zápornou vlastností" spekulantů je přesvědčení, že nic nevytvářejí (o tom, že to není pravda, se dočtete dále).

K tomu, že spekulant bylo hanlivé slovo již v počátcích průmyslové revoluce v 17. století, také přispěla krátkodobost jejich obchodů. Investor kupuje proto, aby dlouhodobě vlastnil (například nemovitost, podíl v továrně apod.) a pobíral z toho výnosy, tedy nájem, dividendu, úrok, což bylo vnímáno jako přínosné. Spekulant kupoval proto, aby za chvíli dráže prodal, což bylo vnímáno jako škodlivé (o tom, že to není pravda, si povíme dále).

Posledním faktem, který přispěl k jejich neoblíbenosti a současně také k rozšíření slova spekulant, je to, že předmětem jejich obchodů je vše, co má v očích alespoň někoho hodnotu. Nemusí jít jen o akcie, cizí měny či nemovitosti, ale také o předměty sběratelského zájmu - obrazy, známky, mince, ale třeba i víno, whisky, nebo pozemky na měsíci či jiné bizarnosti.

Koupit ječmen, prodat žito

Jak jsme již zmínili, způsob, kterým spekulanti vydělávají peníze, je jednoduchá - levně koupit, draze prodat. To bychom asi zvládli všichni, kdybychom ale věděli, co je levné (a tedy že to máme koupit), nebo co je drahé (a tudíž to máme prodat). Právě to, že ví (nebo si myslí, že ví) co koupit či prodat, odlišuje spekulanta od nás, běžných smrtelníků.
Jak ale spekulant zjistí co koupit či prodat? Základem jeho činnosti musí být dobrá analýza stávající situace (pokud se někdo při investování řídí jen svou intuicí, pak je spíše hráč). Z této analýzy mu vyplyne, že některé aktivum je na trhu ke koupi za hodnotu nižší než by mělo mít. Například tehdy, když dojde k "tržní anomálii" - doslova něco na trhu není normální - zkrátka když ceny nejsou takové, jaké by měly být. Zjednodušeně řečeno, u většiny aktiv by měl fungovat vztah mezi jejich cenou a výnosem, která přinášejí.

Například u podobných nemovitostí by měl jejich roční výnos (vybraný nájem mínus náklady) dosahovat podobné úrovně. Jestliže bude u většiny nemovitostí v dané oblasti tento výnos 5 % (například dům v hodnotě milión korun vynese 50 tisíc korun), ale najde se jedna taková, která bude vynášet 6 % (je na prodej za milión, ale vynáší 60 tisíc korun), pak je její cena příliš nízká. Náš spekulant ji koupí, protože její cena by měla být vyšší. Jeho dalším cílem bude ji prodat za cenu na trhu obvyklou, tedy takovou, aby výnos byl 5 %, což bude 1,2 miliónu korun (60 tisíc/1,2 milionu = 5 %).

Podobné vztahy fungují i u akcií, spekulanti porovnávají jejich cenu na trhu s čistým ziskem na akcii. Ukazatel, který k tomu používají, se označuje P/E (z anglického Price/Earnings - poměr ceny a zisku na akcii - čím je hodnota ukazatele nižší tím lépe). Pokud se tedy například většina bankovních akcií obchoduje s P/E kolem 12 (například kurz banky A je 1 200 korun, její čistý zisk na akcii je 100), ale náš spekulant najde banku, jejíž P/E je 8 (kurz je 800, čistý zisk na akcii je 100), pak bude tyto akcie nakupovat. Udělá to v očekávání, že dojde k růstu kurzu, aby se vyrovnalo P/E se zbytkem trhu, to jest aby kurz vzrostl na 1 200 korun za kus. V praxi není vše tak jednoduché a je třeba brát v úvahu i řadu jiných faktorů. Výše zmíněné vztahy výnosů a ceny ale spekulanti vždy berou v úvahu při hledání možností, kde vydělat.

Problematičtější je ale oceňování aktiv, kde tyto vztahy nefungují či které nepřinášejí žádný výnos. To jsou například sběratelské předměty či komodity, tedy ropa, drahé kovy, zemědělské produkty. Zde je ocenění otázkou spíše očekávané budoucí poptávky. Například očekává se tuhá zima, bude tedy vyšší poptávka po plynu, spekulant proto nakoupí plyn v očekávání, že cena poroste.

I chybička se někdy vloudí

Právě očekávaná budoucí poptávka byla například hnacím faktorem u cen nemovitostí před naším vstupem do EU. Spekulanti sázeli na to, že po vstupu se sem nahrnou zahraniční investoři a budou skupovat české nemovitosti. Už jen toto očekávání vyhnalo ceny o desítky procent. Zatímco v řadě menších měst šlo jen o probuzení spícího trhu s nemovitostmi, ceny v Praze poskočily o desítky procent. Pokud spekulanti nakoupili kvalitní byty v centru města nebo dobré novostavby, pak se alespoň ceny, za které nakoupili, drží. Ceny bytů v panelácích se ale od té doby propadly i o více než 5 % (což na bytu za milión korun znamená ztrátu 50 tisíc korun).

Právě zde ale nakupující spekulanti udělali "chybu ve výpočtu". Velcí zahraniční investoři na trhu již dávno byli, pokud měli o něco zájem, tak to určitě nebyly paneláky. Rostoucí ceny nemovitostí také znamenaly, že přestal fungovat výše popsaný vztah mezi nájmem a tržní cenou. Zatímco na Západě vynáší nemovitosti kolem 6-8 % ročně, u nás poklesly výnosy u řady obytných nemovitostí na 2-3 %. Příčinou bylo především to, že ceny rostly podstatně rychleji než nájmy, resp. nájmy dokonce klesaly. V tomto případě se spekulanti spíše spletli, ovšem ne všichni. Ti skutečně profesionální již měli dávno nakoupeno a během tohoto šílenství prodali za dobré ceny.

Arbitráž nemusí být jen o Nově
Ne všichni, kdo "levně kupují a draze prodávají", jsou spekulanti. Tzv. arbitrážový obchodník dělá to samé, ale jeho cílem je rychlý a jistý obchod bez rizika. Tím se liší od spekulantů, kteří přijímají jisté riziko. Zjednodušeně řečeno vydělává na rozdílu v kurzech na dvou různých trzích. Pokud by například v Praze byl kurz eura 30,5 koruny a ve Frankfurtu 30,4, pak by si půjčil eura (například milión), v Praze je prodal po 30,5 (dostal by 30,5 miliónu korun) a za získané peníze by nakoupil zpátky eura ve Frankfurtu (za 30,5 miliónu korun by při kurzu 30,4 dostal 1 003 289 eur). Milión eur plus úroky (například při roční sazbě 5 % by šlo za dva dny, které jsou potřeba pro vypořádání obchodu, o 274 eur) by vrátil a jeho zisk by byl 3015 eur. Samozřejmě by to nebyl zisk čistý, protože k provozování takových obchodů je potřeba zázemí, tzn. rychlé informace z trhu, přímé spojení na účastníky obchodování atd. To vše znamená vysoké náklady, v současnosti se proto těmto obchodům věnují především specialisté v bankách. Jejich obchody nejsou tak přímočaré jako v našem příkladu, většinou jde o mnohem složitější transakci využívající rozdílných úrokových sazeb na dvou trzích nebo zapojení několika měn do složitější směnné transakce. Krédem všech arbitrážových obchodníků ale je, že nevstupují do žádného rizika. V našem příkladu by celá transakce proběhla nejvýše během několika vteřin.

Proč je trhy potřebují

Zatím jsme si vysvětlili jak se spekulanti rozhodují a jak vydělávají. Proč by nám tím ale měli být užiteční? Rozvineme výše uvedený příklad nemovitosti či bankovní akcie, jejíž tržní cena neodpovídala jejich výnosům. Právě v tomto případě jsou to spekulanti, kdo uvádí trh do rovnováhy a zajišťují, že dostanete férovou cenu. Kromě těchto situací mají spekulanti svou kladnou úlohu i na burzách v případě různých krizí. Příkladem mohou být různé katastrofy, přírodní či jiné, investoři většinou přestřelí svou reakci, tedy prodávají hlava nehlava a kurz padá a padá. To je ten správný moment pro spekulanty. V takové situaci nakupují a většinou na tom vydělají. Trhy se totiž většinou relativně rychle vrátí zpátky. Vydělají na tom ale i ostatní, protože bez spekulantů, kteří jsou ochotni riskovat a nakupovat za nejisté situace, by propad trhu byl větší.

I "špatní" spekulanti existují

Zatím jsme se bavili o spekulantech, které bychom si pro potřebu tohoto článku mohli označit jako "hodné", to jest takové, kteří jsou užiteční. Existuje ale také skupina spekulantů, kteří nejen nejsou neužiteční, ale jsou dokonce škodliví. Ti dělají obchody na základě informací, které jsou dostupné jen jim či úzké skupině osob. Ve vyspělých ekonomikách, stejně jako u nás je takové jednání trestné. Zatímco u nás případy odsouzení za "insider trading" (jak se obchodování na základě neveřejných informací nazývá) jsou věcí neznámou, ve Spojených státech na ně doplatili i celebrity. Martha Stewart, autorka řady knih o vaření a životním stylu, prodala v roce 2002 akcie farmaceutické firmy na základě informace od jejího ředitele, že společnost nezíská registraci na lék, od kterého si slibovala růst zisků. Taková zpráva nebyla pro cenu akcií firmy příznivá a když se o několik dní dostala na veřejnost, cena akcií poklesla o více než 20 %. Martha Stewart včasným prodejem hned poté, co se o informaci dozvěděla (a současně několik dní před jejím zveřejněním), ušetřila desítky tisíc dolarů. Následně však byla obviněna z použití neveřejných informací, odsouzena a strávila rok ve vězení. Osobě v jejím postavení záchrana pár desítek tisíc dolarů nestála za to riskovat… možná i proto byla americká justice tvrdá a chtěla ukázat, že něco takového se prostě nedělá. A možná i u nás by byl potřeba podobný příklad.

Máte vlastní zkušenost se spekulativním nákupem a prodejem? V jaké oblasti?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+8
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

13. 12. 2005 10:46, Jirka

Případy na pozemkovém fondu nejsou vůbec o spekulacích. Pokud někdo získá majetek od státu za naprosto směšnou a neadekvátní cenu díky úplatku nebo hlouposti úředníků, nejde o spekulaci. Ty pozemky nebyly nabízeny na volném trhu. A dokonce neměly být vůbec prodávány! Kdyby ano, silně pochybuji, že by byly k mání za takovou almužnu. Spekulace je legální činnost. Jde při ní pouze o úvahu, zda nabízený majetek stojí za nákup, neboť lze očekávat růst jeho ceny a tedy v budoucnu prodej se ziskem. A naopak.

Reagovat

 

+43
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (JaM 12. 12. 2005 10:02)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

8. 12. 2005 12:47, Jirka

Označení "spekulanti" pro politiky mi moc nesedí. Spekulant se rozhoduje na základě analýzy (ať už fundamentální, technické, psychologické nebo smíšené). Analytické schopnosti politiků mne ovšem často uvádějí v úžas. Nejsou schopni vzít v úvahu ani závěry odborných analýz, za které vyhodili peníze daňových poplatníků. Podle toho mého pohledu by mi k nim sedlo spíše označení "gambleři". Jenže i gambler se od politika liší tím, že sází vlastní peníze. Ještě výstižnější označení by bylo "manipulátoři trhu". Stačí, když něco veřejně plácnou, a spustí lavinu. Sami ovšem podle svých doporučení neinvestují. Něco na způsob Cramer & Mad Money. Pořád je tu ale jeden rozdíl. Cramera stačí prostě ignorovat. V tom, co způsobí politici, musíme žít. Politici jsou zkrátka politiky, protože by jinak byli nezaškatulkovatelní.

Reagovat

 

-8
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Fredy 06. 12. 2005 15:42)

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

13. 12. 2005 | 10:46 | Jirka

Případy na pozemkovém fondu nejsou vůbec o spekulacích. Pokud někdo získá majetek od státu za naprosto směšnou a neadekvátní cenu díky úplatku nebo hlouposti úředníků, nejde o spekulaci. Ty pozemky nebyly nabízeny na volném...více

13. 12. 2005 | 10:33 | pozorovatel

Asi Vám nerozumím, proč by akcie na hlavním trhu měly být předraženy, na rozdíl od Vás si myslím, že teprve teď se dostávají na ceny odpovídající přepočteným nominálům. V r.1992 byla průměrná mzda cca 4000 kč, dnes se blíží...více

12. 12. 2005 | 10:02 | JaM

Takže spekulace např. na Pozemkovém fondu jsou zcela v pořádku, nikdo nic neukradl, jen vyspekuloval, protože dosáhl jen spravedlivého ocenění získaných pozemků, takže trh zůstal v rovnováze. U letiště se taky nespekulovalo...více

10. 12. 2005 | 12:11 | Jirka

Tak na to se budu muset podívat. Zatím jsem po tom nepátral, jen jsem si několikrát všiml zprávy, v níž Cramer doporučoval nákup titulu v době, kdy byl silně přehřátý. Tihle manipulátoři často píšou ve svých článcích, že...více

9. 12. 2005 | 18:35 | petr

Cramer podle svych doporuceni investuje, podivejte se na jeho portfolio (viz Action Alerts Plus na thestreet.com) více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

FF (fully funded), Reálný výnos, Nerozdělený zisk, neveřejná nabídka, eet, ivnestice, brno, spotřebitel, ESPA český fond peněžního trhu, 136/2011 Sb., zakládání firmy, znění, regulované profese, média, ukončení, korekce, rodinná politika, finanční cíle

9A14408, 2AR7254, 3AR5153, BUBUBUS1, 66DEVIL

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK