V čem se liší úspěšná firma od průměrné, takovou otázku si položil tým ekonomů vedený Američanem Jimem Collinsem. Skupina prozkoumala během pěti let vybrané firmy a často překvapivá zjištění shrnula v knize Jak z dobré firmy udělat skvělou, kterou v Česku vydalo vydavatelství Grada.
Collinsův tým analyzoval stovky amerických podniků, jejichž akcie jsou kotovány na burze. Jedenáct nejúspěšnějších, které si dokázaly oproti jiným udržet skvělé výsledky minimálně po dobu patnácti let, podrobil dalšímu detailnímu rozboru včetně pohovorů s klíčovými manažery a generálními řediteli. Všechny poznatky, které se o vybrané jedenáctce nejlepších firem podařilo získat, porovnali odborníci se zjištěními v dalších sedmnácti vybraných podnicích, jejichž úspěšnost byla jen krátkodobá. Tím dospěl Collinsův výzkumný projekt k neočekávaným odhalením.
Prvním překvapivým momentem bylo, že všech jedenáct firem mělo v klíčové době v čele osobnost, kterou Collins označuje za vůdce 5. úrovně. Což jsou osobnosti, ve kterých se snoubí dvě charakterové stránky – profesionální vůle a osobní pokora. Ze studie vyplynulo, že vůdci 5. úrovně dokážou kolem sebe soustředit správné lidi, překračovat spolu s nimi průměrnost a rozhodovat se takovým způsobem, aby se firma dokázala udržet i v obtížných situacích a začala na trhu výrazně růst. „Věřím, že potenciál dále se vyvíjet až na 5. úroveň, má spousta lidí,“ míní Collins.
„ Šéfové firem, kteří se z dobrých stali skvělými, začali transformaci firem tím, že nejdříve dostali do pomyslného autobusu správné lidi, a ty nesprávné vyhodili ven. Potom vymysleli, kam s ním pojedou,“ upozorňuje Collins. To, jestli je někdo „správný“, má přitom podle Collinse více co do činění s charakterovými rysy a vrozenými schopnostmi člověka než s konkrétními znalostmi, průpravou nebo dovednostmi. Publikace zároveň přibližuje pravidla pro výběr správných lidí do týmu, pro samotné řízení firmy i pěstování dobré firemní kultury, která je další nezbytnou podmínkou úspěchu.
Z výzkumu amerických expertů rovněž vyplynulo, že firma, která se chce vymanit z průměru, by měla dělat pouze takové věci, pro které se může nadchnout. Zároveň musí pochopit, v čem může a v čem nemůže být nejlepší. „Firmy, které se z dobrých staly skvělými, připomínají spíše ježky – jednoduché, staromódní tvory, kteří umí „jednu velkou věc“ a té se drží. Méně úspěšné firmy připomínají spíše lišky – lstivé, chytré, které vědí mnoho věcí, ale chybí jim důslednost,“ přibližuje Collins další zjištění výzkumného týmu.
Analýza jedenácti úspěšných firem odhalila i to, že každá pro sebe objevila vlastní klíčové ekonomické ukazatele, aby lépe hodnotila, s jak výkonným ekonomickým motorem skutečně jede. „Například společnost Gillette opustila poměřování zisku na každou svou divizi a rozhodla se zvolit nový ukazatel – zisk na zákazníka. To firmě umožnilo sledovat ekonomickou sílu opakovaných nákupů širokého sortimentu svých výrobků – od holicích strojků pro dlouhodobé použití až po náhradní břitové hlavice,“ upozorňuje publikace.
Zajímavé je také zjištění, že úspěšné firmy uvažují o technologiích a technologických změnách jinak než průměrné firmy. „Organizace, které se staly skvělými, se vyhýbají technologickým módám a hitům, nicméně se stávají průkopníky uplatňování pečlivě vybraných technologií,“ A to v momentě, kdy daná technologie zapadne do „ježčí“ koncepce firmy,“ upozorňuje Jim Collins.
Publikace „Jak z dobré firmy udělat skvělou“ přináší širokou škálu zcela nových postřehů. Klíčové faktory úspěšnosti, které se podařilo Collinsovi s týmem odborníků pojmenovat a popsat, jsou nadčasové a mají obecnou platnost. Proto se dají využít prakticky kdykoliv a v kterékoliv lidské činnosti. Tedy nejen pro úspěch v podnikání, ale třeba i ve studiu na škole, v sociální prácinebo v osobním životě.
Sdílejte článek, než ho smažem