„Demografický vývoj nelze ošálit. Každá zodpovědná vláda by konala tak, jak tato vláda,“ komentoval ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas schválení první etapy důchodové reformy ve vládě. Ministr prosadil postupné zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu až na 65 let v roce 2031. V tomto věku by do důchodu měli odcházet muži, bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem. Ženy se dvěma dětmi bude čekat důchod v 64 letech, se třemi dětmi v 63 letech a s více dětmi v 62 letech.
Cílem navrhované úpravy je přizpůsobovat důchodový věk měnící se demografické situaci, a to především rostoucí střední délce života. Ta při nezměněných podmínkách důchodového věku vede k prodlužování průměrné doby pobírání starobního důchodu. V důsledku toho se zvyšuje i tlak na růst celkových výdajů na důchody.
„Pokud se zákon projedná rychle, mohl by ho parlament schválit na podzim,“ upřesňuje Nečas, jehož rezort byl předkladetelem novely. Ta by měla začít platit od 1. ledna 2010 a dotknout se všech lidí mladších padesáti let. Roční prodleva od schválení zákona do jeho vstupu v platnost je podle ministra nutná proto, aby se na změny připravily jednotlivé úřady sociálního zabezpečení.
Soubor navrhovaných opatření by měl vést ve středním a dlouhém horizontu ke snížení výdajů na starobní důchody o zhruba 1,2 procenta HDP. Letos se na důchodech rozdělí podle zákona o státním rozpočtu skoro 298 miliard korun, což je necelých deset procent HDP.
Návrh zákona byl dokončen již v září loňského roku, kdy se nad ním sešli zástupci opozice i koalice. KDU-ČSL požadovala snížení věkové hranice odchodu do důchodu u žen, které vychovaly dvě a více dětí. Nečas vyšel lidovcům vstříc. Více důvodů k nespokojenosti měla opoziční ČSSD a odboráři. Těm se především nelíbilo to, co by mělo na nynější změnu navázat, neboli druhá a třetí etapa důchodové reformy.
Druhá etapa důchodové reformy by měla spočívat v oddělení majetku akcionářů a klientů v systému dobrovolného důchodového připojištění, včetně možnosti poskytovat různě zaměřené penzijní plány včetně garantovaných. Rovněž by se měla zvýšit motivace k vyšším příspěvkům na důchodové připojištění, více peněz by do tohoto systému měli posílat zaměstnavatelé, podporu by mělo dostat čerpání doživotních penzí z připojištění, měl by se vytvořit rezervní důchodový fond a měla by se zřídit samostatná kapitola státního rozpočtu pro financování důchodového pojištění.
„V souvislosti s ekologickou daňovou reformou bude vyřešeno její propojení s financováním důchodů. Tím se sníží sazby pojistného na sociální zabezpečení v rozsahu výnosu ekologických daní. Minimální příjmy důchodců ve výši životního minima budou garantovány,“ doplňuje Nečas. Třetí etapu důchodové reformy by mělo tvořit zřízení dalšího spořícího pilíře důchodového systému, do něhož by zaměstnanci posílali část peněz, které dosud odváděli státu na sociálním pojištění. Kdo by se pro tuto možnost rozhodl, musel by v ní pokračovat až do odchodu do důchodu.
Právě zavedení povinného připojištění, a to včetně vyvázání (tzv. opt – out) části povinných odvodů na sociální pojištění v jakémkoliv rozsahu nejméně do doby vstupu Česka do eurozóny se nelíbí sociálním demokratům a odborářům. Připouští sice nutnost prodloužení důchodového věku na 65 let, ale s platností až někdy po roce 2035 a požadují zavést povinné připojištění fyzicky namáhavých zaměstnání v rizikovém prostředí a poskytování starobních penzí z penzijního připojištění již od 55 let věku či při dlouhodobé nezaměstnanosti. Nesouhlasí ani s prodloužením odpracované doby pro nárok na starobní důchod z 25 na 35 let, s omezováním náhradních dob a se změnou koncepce invalidních důchodů.
„Největší problém dalšího zvyšování důchodového věku přinese zaměstnancům specifických povolání, například horníkům, lidem zaměstnaným v hutích a slévárnách, v chemickém průmyslu a ve stavebnictví,“ argumentuje šéf odborů a senátor za ČSSD Milan Štěch. Ti mají podle něj problém ze zdravotních důvodů setrvat v zaměstnání do dosažení nynějšího důchodového věku. Vláda jim slíbila zaměstnanecké penzijní pojištění již v roce 1992, když se rušilo zařazování zaměstnání pro účely důchodového zabezpečení do pracovních kategorií, ale doposud se tak nestalo.
Nečas má však jasno. "Pokud by se ukázalo, že má práce v dole, která může trvat maximálně 15 let, negativní vliv na délku dožití horníků, tak musíme zkrátit délku působení v dole. Nelze nechat zdevastovat horníkům zdraví a pak je poslat do dřívější penze," říká Nečas. První etapu reformy chce v parlamentu prosadit bez ohledu na názory socialistů a komunistů.
Souhlasíte s Nečasovou reformou? Co by se ještě mělo v důchodovém systému změnit?
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
16. 2. 2008 11:30, Iva
s tím s tebou souhlasím, mám těžce postiženého otce, a upřímně znám též dost těch, co pobírají na soc. dávkách o hodně více, a jejich zdravotní stav tomu dle mého názoru zdaleka neodpovídá!!!!
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
23. 2. 2008 17:51, froberg
Pro mne je to vynikající reakce, rozumná a důvodná, protože skutečně víc než přijetí zákona o tom, že se bude muset odcházet do důchodu v 65 letech bude nezbytnost znát nezbytnou podmínku takového kroku. Bude existovat vůbec schopnost tolik lidí zaměstnant. A to vůbec nemluvím o ptovázanosti na technický pokrok, zběsilého tempa inovací.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (24 komentářů) příspěvků.