Penzijní fondy: vábení klientů pokračuje

Koho nebaví příliš konzervativní investování penzijních fondů, ale nechce investovat jinak, si na lepší časy musí počkat. Doba, kdy bude moci ovlivnit strategii, a tedy i výnos své investice, nastane nejdříve v roce 2010. A to podle prezidenta Asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka jen v případě, že reforma systému penzijního připojištění půjde podle předem naplánovaného harmonogramu. „Sice máme informace, že se na penzijní reformě, jejíž součástí mají být i změny penzijního připojištění, na ministerstvu financí pracuje, ale myslím, že zatím to jsou spíše koncepční záměry. Ke konečné podobě to má hodně daleko,“ konstatoval na setkání s novináři Rusnok.

Práce na jednotlivých etapách reformy jsou podle Rusnoka mírně zpožděné. Příští týden by se nicméně měla konat schůzka k první etapě důchodové reformy. Do konce roku by pak měl návrh podle Rusnoka alespoň formálně projít vládou. Celkem jsou plánovány tři etapy této reformy. Penzijní připojištění by se mělo změnit v její druhé fázi (Více v článcích Chystané proměny penzijních fondů a Důchodce budoucnosti podle Nečase).

Ačkoli se o reformě jako takové hovoří už řadu let, politici se její realizace stále obávají kvůli ztrátě přízně voličů. K aktivnímu prosazování reformy jim podle zástupců penzijních fondů nepomáhá ani vývoj ohledně penzijní reformy na Slovensku. Tam chce nynější vláda kroky schválené předchozím kabinetem změnit. Většina expertů se nicméně shoduje na neodkladnosti reformy tuzemského penzijního systému, protože i populace v Česku stárne a stávající systém je dlouhodobě neudržitelný. „Jsem překvapen, jak se s tím vším stále váhá. Přitom opatření navrhovaná v rámci reformy jako je například prodloužení důchodového věku či pouhé prodloužení povinné doby pojištění, mají reálný dopad až tak za 40 let. Nynější politické reprezentace by se neměly dotknout,“ dodává Rusnok. 

Podoba jednotlivých etap reformy sice nabývá obrysů pomalu, nicméně v kuloárech se už dlouho diskutuje o tom, jak obyvatele více motivovat k aktivnímu rozhodování o finančním zabezpečení na stáří. „V diskusích s Ministerstvem financí dnes převažuje snaha pozitivně motivovat k účasti na penzijním připojištění klienty i zaměstnavatele,“ říká Jan Diviš, předseda představenstva a generální ředitel Penzijního fondu České spořitelny. Jedním z prostředků, jak lidi přesvědčit pro vstup do penzijního fondu, by podle něj mohl být třeba vyšší státní příspěvek. Ten by klient získal, třeba jako prémii pokud by splnil podmínky stanovené státem. Penzijní fondy hovoří i o daňovém zvýhodnění u výplat penzí, snížení daně z výnosů či úpravě takzvaného „stropu“, tedy horní částky pro daňové zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří přispívají do penzijních fondů svým zaměstnancům (původně to bylo do výše 5 procent hrubé mzdy, dnes jde o maximální částku 24 tisíc korun ročně z příspěvků na penzijní i životní pojištění).

Český trh má podle Rusnoka ještě potenciál zhruba milionu či milionu dvě stě tisíc klientů. To znamená, že dosavadní tempo růstu klientské základny se sice zpomalí, ale může ještě tak dva až tři roky pokračovat. Velkou část těchto potenciálních klientů představují především mladí lidé. “Mladí, kteří zvažují, zda dávat peníze do penzijních fondů, na investici nemohou vlastně prodělat, i když do penzijního fondu vstoupí už nyní. Až začne reforma, budou mít už určitý kapitál, který pak budou moci přesunout do nových fondů s lepší výnosností. A to do pěti let určitě nastane,“ vysvětluje Rusnok, proč by mělo být i relativně málo výnosné penzijní připojištění atraktivní.

Pokud někdo už v mladém věku přemýšlí, co bude za 30 či 40 let, určitě se podle Bezděka nebude spoléhat jen na jeden finanční nástroj. „Předpokládal bych, že takto racionální člověk nebude chtít být závislý jen na státní penzi a penzijním připojištění, ale bude mít spoření více diverzifikované. Takovému člověku, který bude mít více produktů s různou mírou výnosů, už pak nebude vadit, že část jeho investic je konzervativní, když bude mít i jiné investice například do podílových fondů nebo do akcií,“ doplňuje Bezděk Rusnokovu myšlenku.

Měl by stát podporovat penzijní připojištění, nebo by penzijní fondy měly najít jiný nástroj, jak přilákat nové klienty?