Nemoci srdce a cév jsou celosvětově hlavní příčinou předčasných úmrtí. Přitom se zdá, že medicína už je v této oblasti dostatečně vyspělá. Čím to je?
Vysoký krevní tlak, zvýšený cukr ani cholesterol nebolí. To je bohužel úskalí naší práce, kdy často přemýšlíme nad tím, jak přesvědčit pacienty, aby začali užívat léky a změnili životní styl. Proces aterosklerózy (degenerativní zánětlivé onemocnění cévní stěny s tvorbou vazivových plátů – pozn. red.) trvá několik let a lidé začnou uvažovat o změně, až když nastane hmatatelný problém, jako je mrtvice, infarkt či krvácení do hlavy. To už bohužel může být pozdě.
Se kterými onemocněními se ve své ordinaci setkáváte nejčastěji?
Nejčastěji se jedná o pacienty trpící na vysoký krevní tlak či cholesterol. Dnešní doba je velmi rychlá. Mít internet a být pořád online je sice praktické, ale vystavuje to lidi permanentnímu stresu. Vnější prostředí je další rizikový faktor. Každý se snaží zvládat stres různě, někteří ale bohužel sahají po alkoholu, cigaretách i dalších drogách. Hodně se objevují pocity palpitací (bušení srdce – pozn. red.), které velmi často bývají subjektivní a spojené s nadmírou stresu. Nikdo samozřejmě nemůže dopředu vědět, zda jsou jeho pocity bušení srdce navozeny „pouze“ stresem, či jde opravdu o nějaký vážnější problém. Proto je dobré nechat se vždy vyšetřit.
Kdy by měl člověk zpozornět a zajít pro jistotu k lékaři?
Naši pacienti jsou velmi dlouho asymptomatičtí, tedy bez obtíží, ačkoliv už se v těle může rozvíjet proces aterosklerózy. Důležitá je v našem oboru prevence. Česko se řadí mezi země s vysokým kardiovaskulárním rizikem. Na prevenci by měli přijít lidé s kardiovaskulární rodinnou zátěží, familiární hypercholesterolemií, s vícečetnými kardiovaskulárními riziky (vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol, kouření, diabetes) či se stavy ovlivňujícími kardiovaskulární rizika (obezita, zánětlivá autoimunitní onemocnění, onemocnění ledvin, sedavé zaměstnání bez dostatku pohybu, probíhající léčba rakoviny, obstrukční spánková apnoe).
Jak probíhá vyšetření u vás v Canadian Medical?
Vyšetření se odehrává v příjemném a klidném prostředí. Snažíme se dát svým klientům maximální péči a vyjít jim vstříc. Pacienti jsou objednáváni na čas a dopředu vědí, jak dlouho to bude trvat, takže si mohou sladit svůj pracovní diář a nemusí mít strach, že by u nás museli čekat. Na kardiologii začíná vyšetření rozhovorem, proč nás klient vyhledal, což lékaři prozradí tak 50 až 75 procent všeho, co potřebuje vědět. Dále se během komplexní prohlídky měří tlak krve, dělá se echokardiografie a EKG. Na základě těchto výsledků se lékař rozhodne, která vyšetření je potřeba doplnit, jak nastavit léčbu a určit frekvenci dalších návštěv. Kromě toho využíváme i následnou komunikaci s pacienty formou e-mailu či přes telefon. Toto naši klienti hodnotí velmi kladně.
Máte k ruce nějaké pomocné přístroje a konzultujete své případy s ostatními kolegy?
V ordinaci mám fonendoskop, ultrazvuk, EKG a tonometr. U vybraných pacientů mohu vyšetření v ambulanci doplnit také o zátěžovou bicyklovou ergometrii. Pro zajištění ostatních vyšetření pacienty odesíláme na specializovaná pracoviště. S kolegy se samozřejmě společně radíme, pokud jde o složitější případy. Myslet si, že jeden lékař ví vše, by bylo naivní a namyšlené. Cením si rad svých kolegů, někdy mezi námi probíhá i diskuze na mezioborové a mezipracovištní úrovni, abychom dosáhli té nejlepší péče o pacienta.
Několik let jste působila na klinikách v Německu. Jaké poznatky jste si přivezla zpátky?
V Německu jsem působila necelých sedm let, nastoupila jsem tam hned po vysoké škole. Kromě nabytých zkušeností ze svého oboru jsem si ze zahraničí přivezla i velkou dávku pokory a naučila se profesionální komunikaci s pacienty a jejich příbuznými díky různým tréninkovým programům. Myslím si, že výuka etiky pro mladé lékaře v Česku velmi chybí. Ne vždy jsou naši pacienti nebo jejich příbuzní v dobré náladě. Z pozice lékaře pak často činíme důležitá rozhodnutí pod tlakem okolí. Někdy je to opravdu hodně těžké a v dlouhodobě působícím stresu často i demotivující. Pokud se ale naučíte správně komunikovat a chcete pochopit protistranu, máte z poloviny vyhráno a psychosociální podtext problémů našich pacientů dokážete jako lékař zvládnout snadněji. Pak už se můžete soustředit pouze na svou práci lékaře.
Co je ve vašem oboru aktuálním tématem?
Asi jako ve všech oborech se snažíme být co nejméně invazivní. K tomu přispěl i rozvoj biomedicínského inženýrství a technologií. Důležité je ošetřit pacienta v co nejkratší době, s maximálním efektem terapie a co nejmenším poškozením okolních tkání. Za tím stojí jednak snaha zkrátit pacientovu rekonvalescenci a jednak ekonomická stránka věci. Současně začíná být velkým tématem takzvaná prehabilitace – fyzická a psychická příprava pacienta na chirurgický zákrok či chemoradioterapii za účelem zkrátit a zefektivnit dobu rehabilitace. Zde dostává obrovský prostor právě kardiologie. Už se moc těším na další vývoj v této oblasti, který bude doufám pozitivní.
Lucie Weissová
Vystudovala angličtinu a češtinu na Pedagogické fakultě UK. Na mediálních studiích FSV to dotáhla skoro do finále. Začínala jako copywriter a editor v marketingu, nyní si rozšiřuje obzory ve vydavatelství NextPage Media.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem