Zeman mění ČNB. Jmenoval nové radní a hlásí, že úroky jsou vysoko

Jiří Hovorka | rubrika: Aktuality | 14. 12. 2022
Zeman mění ČNB. Jmenoval nové radní a hlásí, že úroky jsou vysoko

Zdroj: Shutterstock

O dalším vývoji úrokových sazeb, případných intervencích na měnovém trhu a obecně o měnové politice bude od poloviny února rozhodovat bankovní rada České národní banky v novém složení. Prezident Miloš Zeman do ní dnes jmenoval dva nové členy: Jana Kubíčka, vedoucího úřadu Národní rozpočtové rady a Jana Procházku, dosavadního ředitele Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP).

V radě nahradí viceguvernéra ČNB Marka Moru a člena rady Oldřicha Dědka. Oběma končí první mandát v bankovní radě ČNB k 12. únoru. Oldřich Dědek spolu s Alešem Michlem byli jediní dva členové bankovní rady, kteří během předchozích měsíců hlasovali proti růstu úrokových sazeb, když je ČNB začala zvedat kvůli rychle rostoucí inflaci. Od 13. února Dědka s Morou vystřídají dnes jmenovaní pánové. Novým viceguvernérem vedle Evy Zamrazilové bude za Moru dosavadní člen rady Jan Frait – také od 13. února.

„Chtěl bych ocenit práci bankovní rady v dosavadním složení a věřím, že i nové personální změny ji prospějí. Hlavní je boj proti inflaci a ten se nevede jen prostřednictvím úrokových sazeb. Úrokové sazby jsou dostatečně vysoké a není důvod pro další zvyšování,“ uvedl Zeman. A radním vzkázal: „Snažte se o co nejintenzivnější komunikaci s vládou a s ministerstvem financí. Je třeba respektovat hlas ekonomů.“

Při jmenování na Pražském hradě promluvil také guvernér ČNB Aleš Michl. „Naprostá priorita je snížení inflace. Dopady měnové politiky se projevují s velkým zpožděním, pozitivní dopad té současné očekávám zhruba na jaře příštího roku,“ uvedl a dodal, že cenová stabilita by měla být v Česku obnovena za rok a půl, počítá s tím aktuální prognóza ČNB.

Bankovní rada má za sebou v posledním roce Zemana ve funkci prezidenta už několik výrazných změn. V půlce roku odešel guvernér Jiří Rusnok, kterému skončil druhý mandát a nemohl už být znovu jmenován. Na postu guvernéra ho nahradil Aleš Michl, který byl předtím členem bankovní rady. Ve stejný čas skončil také viceguvernér Tomáš Nidetzký, o němž se dříve mluvilo jako o možném nástupci Rusnoka. Po prvním funkčním období skončil také Vojtěch Benda.

Za Rusnoka, Nidetzkého a Bendu Zeman do rady jmenoval ekonomky Karinu Kubelkovou a Evu Zamrazilovou a ekonoma Jana Fraita. Zamrazilová je viceguvernérkou.

Prezident Zeman se dříve vyjadřoval proti růstu úrokových sazeb, ke kterému ČNB přistoupila od léta roku 2021 v reakci na vysokou inflaci. Bankovní rada ještě pod vedením Rusnoka zvýšila základní repo sazbu z úrovně 0,25 %, kde byla ještě v průběhu června 2021, za rok až na 7 %. Současná bankovní rada tuto výši zatím nechává. Inflace zatím totiž nepolevuje, naposledy v listopadu dělalo meziroční tempo zdražování 16,2 %.

Vývoj základní úrokové sazby ČNB (dvoutýdenní repo sazba)

Zdroj: Peníze.cz, ČNB

Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země. Nejvíc bylo v poslední době vidět rychlé zvyšování úrokových sazeb, rada rozhoduje také třeba o měnových intervencích nebo o omezování hypotečního trhu. Guvernér v ní má jeden hlas ze sedmi. Každý člen bankovní rady je volen na šest let. Jmenování radních je čistě v kompetenci prezidenta.

Profily nových radních

Jan Kubíček
Zdroj: ČNB

Jan Kubíček

Jan Kubíček se narodil 14. září 1976 ve Dvoře Králové nad Labem. Absolvoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, kde pokračoval na postgraduálním studiu v programu Hospodářská politika a správa. Pracovní kariéru zahájil ve společnosti Newton Holding jako analytik. V letech 2007 až 2013 působil jako poradce viceguvernéra ČNB Vladimíra Tomšíka. Od roku 2018 až 2019 vedl sekci makroekonomických a fiskálních analýz Úřadu Národní rozpočtové rady. Od roku 2022 je vedoucím tohoto úřadu. Od ukončení studií působil také na ekonomických vysokých školách (VŠE v Praze, Newton College, VŠ Škoda Auto), kde vyučoval makroekonomickou analýzu, teorii dlouhodobého růstu, teorii hospodářského cyklu a další. Aktuálně učí na Katedře veřejných financí na VŠE Praha. Mluví anglicky a francouzsky, na základní úrovni také italsky a německy.

Jan Procházka
Zdroj: ČNB

Jan Procházka

Jan Procházka se narodil 1. února 1979 v Ostravě. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a ekonomické vzdělání dokončil na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Deset let působil ve finanční skupině Cyrrus, mimo jiné jako hlavní analytik a ředitel pražské pobočky. Od roku 2012 je předsedou představenstva a generálním ředitelem Exportní a garanční pojišťovací společnosti, kde má kromě podpory a diverzifikace českého exportu na starost například zastupování v mezinárodních institucích. Zároveň je od jara 2012 předsedou dozorčí rady národního pivovaru Budvar. Byl také členem pracovní skupiny Legislativní rady vlády, Komise RIA a dvakrát v Národní ekonomické radě vlády, kde vedl skupinu pro KPI ve veřejné správě. Nyní je koordinátorem celého poradního sboru. Mluví anglicky a na základní úrovni španělsky.

Podepsali se na vašich penězích. Guvernéři ČNB od Tošovského po Michla:

Josef Tošovský
Zdroj: ČNB

Josef Tošovský

(* 1950) První guvernér České národní banky. Řídil ji od jejího vzniku v lednu 1993 do poloviny roku 2000. Ovšem s přestávkou od prosince 1997 do července 1998. Tehdy se po pádu vlády premiéra Václava Klause kvůli financování ODS stal předsedou přechodné vlády. Řízením ČNB byl pověřen Pavel Kysilka.

Před rokem 1989 byl Tošovský, který studoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické, nejprve úředníkem ve Státní bance československé, tedy centrální bance socialistického Československa. Později ho zaměstnávala pobočka Živnostenské banky v Londýně, kam se jako straník a prověřený kádr směl odstěhovat. Na konci roku 1989 je z Londýna odvolán, aby se mohl stát předsedou Státní banky československé, kterou pak vede až do rozdělení federace. Z ní pak přechází do nově vzniklé české centrální banky.

Českou národní banku opustil před koncem druhého funkčního období. V roce 2000 rezignoval a stal se ve Švýcarsku předsedou Institutu pro finanční stabilitu, který je součástí Banky pro mezinárodní platby. V roce 2016 se nakrátko vrátil i na stránky českého tisku, když v Americe po bezohledné jízdě zdemoloval Ferrari a zranil tři lidi. V témže roce odchází do penze.

Pavel KysilkaZdroj: ČNB

Pavel Kysilka

(*1958) Pavel Kysilka sice Českou národní banku vedl, ale guvernérem nikdy nebyl. Jako viceguvernér byl jejím řízením pověřen na dobu, kdy bude guvernér Josef Tošovský vázaný povinnostmi předsedy vlády. Bylo to něco přes půl roku – od prosince 1997 do července 1998. Na bankovkách z té doby jsou tedy pod slovem guvernér před Kysilkovým jménem písmena V a Z – v zastoupení.

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a po jejím skončení zůstával na akademické půdě – na VŠE a v Československé akademii věd. V roce 1992 byl jmenován členem bankovní rady a viceguvernérem Státní banky československé, kde řídil přípravu na rozdělení Československa, měnovou odluku obou zemí a zavedení koruny české. Se zaváděním národních měn pak o něco později jako expert Mezinárodního měnového fondu radil v několika postsovětských republikách.

Od roku 1999 po odchodu z ČNB, kterou mimochodem přeorientoval na politiku cílování inflace, pracoval pro Erste, respektive Českou spořitelnu, v letech 2011–2015 byl jejím generálním ředitelem. Je členem správní rady svojí alma mater a správní rady obecně prospěšné společnosti Smetanova Litomyšl, od roku 2020 také místopředsedá Radě České televize.

Zdeněk TůmaZdroj: ČSOB

Zdeněk Tůma

(* 1960) Absolvent Vysoké školy ekonomické byl v osmdesátých letech zaměstnán v Prognostickém ústavu Československé akademie věd. V devadesátých vedl katedru makroekonomie Institutu ekonomických studií FSV UK, kde i přednášel. Radil ministru průmyslu a obchodu Vladimíru Dlouhému, dělal hlavního ekonoma v Patria Finance a dva roky působil jako výkonný ředitel Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

Na začátku roku 1999 ho prezident Václav Havel jmenoval viceguvernérem České národní banky a na konci roku 2000 guvernérem. Své druhé funkční období nedokončil, rezignoval rok před jeho završením. Později se věnoval politice, kandidoval na pražského primátora, byl partnerem v poradenské firmě KPMG. Je členem správních rad Nadace CERGE-EI a Czech Republic for Finance a členem dozorčí rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové.

Miroslav Singer
Zdroj: Generali

Miroslav Singer

(* 1968) Studoval matematické metody v ekonomii na Vysoké škole ekonomické, doktorský titul získal na Pitsburské univerzitě. Pracoval v Akademii věd a CERGE-EI, ale brzy akademickou dráhu vyměnil za kariéru ve finančním holdingu Expandia. Nejprve byl hlavním ekonomem v Expandia Finance, pak ředitelem Investiční společnosti Expandia a nakonec ředitelem matky společnosti Expandia Holding. Od roku 2001 pracoval pro PricewaterhouseCoopers ČR až do roku 2005, kdy se stal členem bankovní rady a viceguvernérem České národní banky. Od 1. července 2010 byl jmenován guvernérem a ve funkci vydržel celé šestileté období. Za jeho řízení začala Česká národní banka s kontroverzními měnovými intervencemi: zavázala se, že udrží korunu v určitém kurzu k euru a nakupovala eura jak o život. Jedním z cílů této politiky bylo nastartovat inflaci, jakkoli se to při jejích dnešních hodnotách může zdát zvláštní. Měnové intervence skončily až za Singerova nástupce Jiřího Rusnoka.

Po odchodu z ČNB zakotvil Miroslav Singer jako hlavní ekonom u Generali a člen dozorčí rady Monety, předseda dozorčí rady v Generali České pojišťovně.

Jiří RusnokZdroj: ČNB

Jiří Rusnok

(* 1960) Druhý guvernér centrální banky, který si vyzkoušel, jaké to je být předsedou úřednické vlády. Zatímco Josef Tošovský si ale do Strakovky odskočil během guvernérování, Jiřího Rusnoka nejprve Miloš Zeman jmenoval v roce 2013 předsedou tzv. úřednické vlády (která nedostala důvěru Sněmovny) a až o tři roky později guvernérem ČNB.

Jiří Rusnok vystudoval jako dosud všichni šéfové ČNB Vysokou školu ekonomickou, za socialismu pracoval ve Státní plánovací komisi, později byl ministerským úředníkem a většinu devadesátých let profesionálním odborářem. Ve vládě ale Rusnok nezačínal hned jako premiér – vyzkoušel si to už dřív, nejprv byl ministerským náměstkem, pak ministrem financí v poslední Zemanově vládě a ministrem průmyslu a obchodu pod Špidlou. Z politiky odešel dělat předsedu představenstva penzijního fondu ING a byl šéfem Asociace penzijních fondů ČR, dokud ho Miloš Zeman nejmenoval guvernérem.

Šestileté funkční období Jiřího Rusnoka končí letos posledního června. Nahradí ho Aleš Michl.

Aleš Michl
Zdroj: ČNB/Tomáš Nosil

Aleš Michl

(* 1977) Vystudoval samozřejmě Vysokou školu ekonomickou. Pracoval jako analytik a investiční stratég v Raiffeisenbank, byl ekonomickým poradcem Andreje Babiše, spoluzaložil algoritmický investiční fond. Od roku 2018 je členem bankovní rady a 1. července se ujme funkce jejího guvernéra, do které ho na jaře jmenoval prezident Miloš Zeman.

Jméno mezi ekonomy si Michl začal dělat jako publicista a později i autor knih. Od jeho předchůdců ho nejspíš odliší otevřenost a méně konzervativní styl komunikace. Nový způsob, jak mluvit s lidmi, by podle něj měla najít celá instituce. Ovšem je otázka, nakolik se Michlovi podaří své sklony k exhibici utlumit na úroveň, jaká sluší důstojné a z povahy věci konzervativní instituci, jakou je centrální banka.

Kdo je nový guvernér České národní banky a jak se v průběhu let měnil jeho pohled na ekonomiku a svět, skvěle dokumentuje série pravidelných novoročních rozhovorů s Ondřejem Tůmou, které vznikaly pro Peníze.cz a Finmag.cz. Tady je poslední díl s rozcestníkem k dílům starším: Místo Netflixu se radši naučte investovat, radí Michl

Jiří Hovorka

Autor článku Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+26
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

A tohle už jste četli?

Nejlepší spořicí účty v novém roce. Tady jsou žebříčky

24. 1. 2023 | Petr Kučera | 2 komentáře

Nejlepší spořicí účty v novém roce. Tady jsou žebříčky

Jak co nejlíp ochránit úspory před inflací, když je potřebujete mít snadno po ruce a nechcete zkusit investice? Porovnali jsme lednové nabídky spořicích účtů a termínovaných vkladů. celý článek

Levnější hypotéky? Banky nemají dobré zprávy, naději dává klíčová sazba

10. 1. 2023 | Olga Skalková

Levnější hypotéky? Banky nemají dobré zprávy, naději dává klíčová sazba

Jestli letos zlevníme, tak jenom mírně, říkají banky. Od listopadu nicméně klesla sazba IRS, od které se úroky hypoték odvíjejí víc než od repo sazby ČNB.

Úrokové sazby nezměníme, rozhodla ČNB

21. 12. 2022 | Jiří Hovorka

Úrokové sazby nezměníme, rozhodla ČNB

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní... celý článek

Úroky u hypoték jsou na vrcholu, říká expert. Nová čísla z bank

7. 12. 2022 | Jiří Hovorka

Úroky u hypoték jsou na vrcholu, říká expert. Nová čísla z bank

Průměrný úrok u nových hypoték, které nabízejí tuzemské banky, na začátku prosince mírně stoupl. Ukazuje to statistika Fincentrum Hypoindex, která vychází z nabídkových cen.

Úrok vyšší než Tatry. Nejlepší spořicí účet ale komplikuje daň

15. 11. 2022 | Petr Kučera | 4 komentáře

Úrok vyšší než Tatry. Nejlepší spořicí účet ale komplikuje daň

S nejvyšším úrokem na spořicím účtu přichází nováček ze Slovenska. Prozkoumali jsme jeho nabídku a porovnali ji s konkurencí.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.