Zdroj: Kyndryl
Letos v listopadu to byl rok, co začal Kyndryl fungovat samostatně, odděleně od IBM. Jak se za těmi dvanácti měsíci ohlížíte?
Byla to v dobrém slova smyslu jízda. Když se oddělujete od tak velké společnosti, máte samozřejmě obavy. Zůstanou s vámi klienti? Jak se vám podaří firmu zorganizovat? Po roce už mohu zpětně říct, že jsme o dost flexibilnější. Mám radost, že všichni naši klienti v Česku s námi po oddělení od IBM zůstali. Stejně tak naše expertní týmy.
První kroky vypadaly jak?
Museli jsme zjednodušovat, ale ne na úkor kvality služeb. Podědili jsme po IBM přes tisícovku různých systémů, které nedávalo smysl udržovat separátně. Jedno z našich hlavních know-how je, že pro klienty umíme jejich digitální řešení maximálně zjednodušit. To jsme teď museli dělat paradoxně „doma“. A na této nové zjednodušené struktuře budovat platformu, kterou budeme nabízet klientům. Ostatně z toho vznikla integrační platforma Kyndryl Bridge, kterou jsme spouštěli letos v září.
Vystudovaný elektroinženýr se zkušenostmi z řady technologických firem. Přes čtyři roky působil ve vedoucích pozicích v britské pobočce společnosti Nokia, téměř deset let věnoval rozvoji technologických brandů v Jihoafrické republice. Od února 2014 pracoval v byznysdevelopmentu IBM. Po oddělení společnosti Kyndryl od IBM vloni v září se stal ředitelem její české pobočky. Nejvíce se věnuje využití moderních technologií při automatizaci vnitřních procesů finančních institucí a digitalizaci zdravotnictví.
Jaké vztahy s IBM vlastně máte?
IBM je pořád jedním z našich partnerů. Velmi mile mě ale překvapilo, jak rychle jsme byli schopni navázat partnerství s jinými firmami, tam, kde by člověk čekal hlavně konkurenční boj.
Jako třeba?
Teď se mezi naše partnery například řadí tak významné firmy jako Amazon Web Services, Microsoft, Google, Dell, Lenovo nebo Oracle. Velkým úspěchem bylo uzavření zlatého partnerství s firmou Cisco, která je v síťových řešeních globálně na naprosté špičce. Je to paradox, jsme tak trochu duší start-up, ale máme 90 tisíc zaměstnanců. Jsme asi největší jednoleté dítě na světě.
Co děláte konkrétně v Česku?
Toho je spousta. Jestli znáte trochu Brno, tak byste možná mohli znát naše zákaznické inovační centrum, ve kterém pracuje několik tisíc lidí. To na IT není málo. Obsluhují odsud klienty doslova z celého světa. Hodně také spolupracujeme na projektech s velkou či střední státní správou: větší města, kraje, ministerstva, centrální úřady a podobně. Většinou jde o nějakou formu digitalizace, spravujeme systémy, které jim umožňují automatizovat úkony, které by jinak úřadníkům zabraly hrozně času. Silné zázemí máme i v bankovnictví. Bankám spravujeme jejich IT infrastrukturu a pomáháme vyvíjet jejich IT systémy. A stále musíme být velmi operativní a kreativní a nacházet pro naše řešení nová využití .
Co to znamená?
Dám vám příklad toho, kde lze použít velmi sofistikovaná řešení a algoritmy, které se někdy vydávají za umělou inteligenci. Třeba na zákaznické linky dovážkových společností volá teď v období Vánoc obrovské množství lidí. Většina z nich má ale velmi podobné dotazy. To znamená, že se požadavky na systém neustále opakují. A když se někde vyskytne repetice, umí to naše systémy zužitkovat a nejčastější dotazy odbavit v podstatě samy.
Máte na mysli klasický chatovací automat?
Tohle už jsou trochu jiné technologie. Třeba od bank už jejich klienti chtějí víc, nejvíc asi ta nastupující generace. Banky se tak vydávají třeba cestou poradenství. A tak se zase takový chytrý algoritmus hodí, protože pročesává informační zdroje na internetu, třeba ceny potravin nebo pohonných hmot, a podle toho indexuje nějaký reálný stav. Pomocí analýzy ho pak porovná s kompletní znalostí klientského účtu a už dnes umí dávat poměrně slušná doporučení.
To zní, jako byste připravili konzultanty o práci.
Tak to není. Nepoměřujeme konzultanta s umělou inteligencí. Poměřujeme konzultanta s konzultantem, který využívá nástroje umělé inteligence. Asi vás nepřekvapí, že lepší výsledky má ten druhý.
Co říkáte na digitalizaci ve státní správě?
Dobrá zpráva je, že se zlepšuje. Covid jasně ukázal, kde bylo potřeba udělat změny, s některými jsme pomáhali i my. Myslím, že většina lidí chápe potřebu digitalizovat a chce s tím něco dělat. Zároveň se ale tu a tam najdou i takoví, kteří se víc soustředí na ty překážky a na to, proč to nejde. My bychom rádi byli ti, kteří pomůžou, aby to šlo. Chápeme technologie jako pomoc, jako hnací sílu inovací.
Když už jste zmínil covid, musím se zeptat na zdravotnictví…
Za Kyndryl si troufám říct, že máme v oboru slušné know-how ze zahraničí, namátkou z Kanady, USA či Německa. Tam jsme pracovali na systémech takové elektronické zdravotní knížky: prostě digitální řešení, které vám umožní mít veškerá svá zdravotní data okamžitě k dispozici.
To v Česku nejde?
V současné chvíli ne, data jsou rozdrobená jednak přímo po poskytovatelích zdravotní péče a jednak po pojišťovnách. Naše vize je, aby spolu všechny tyto registry a databáze komunikovaly. Ale taková vzájemná propojenost je jen první krok.
A další pak je ta data analyzovat?
Nejenom to. Chceme hlavně naším klientům umožnit taková data poskytnout inovativním firmám ve zdravotnictví, samozřejmě bezpečně, autorizovaně a v anonymizované podobě. Na takových datech se totiž mohou „trénovat“ digitální nástroje, které budou mít reálný přínos. Když bude mít jedno procento pacientů u jednoho lékaře něco společného, lékař to nemusí postřehnout. Dejme tomu, že jde o korelaci mezi nějakým druhem léku a příznaky. V kontextu deseti milionů lidí v Česku už to jedno procento ale je sto tisíc lidí, ekvivalent jednoho celého města, například Liberce. To za pozornost už určitě stojí.
FINMARKET je rubrika zasvěcená obsahu, který připravujeme ve spolupráci s obchodními partnery na míru společnostem, které chtějí seznámit čtenáře se svými produkty nebo službami.
Sdílejte článek, než ho smažem
