Inflace zase zrychlila. Zdražuje skoro všechno, říká ekonom

Inflace v Česku opět rostla. V listopadu byly spotřebitelské ceny v porovnání se stejným měsícem loňského roku meziročně vyšší o 16,2 %, zatímco v říjnu to bylo meziročně o 15,1 %. Když porovnáme ceny za letošní listopad s letošním říjnem, jsou o 1,2 % vyšší, před měsícem to byl naopak pokles o 1,4 %. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ).

„Celková cenová hladina tedy po měsíční pauze opět zrychlila svůj růst. Částečně k tomu přispěla i loňská nižší srovnávací základna, kdy došlo k odpuštění DPH u cen elektřiny a zemního plynu,“ říká Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Za meziměsíčním růstem o 1,2 % jsou především dražší energie a potraviny. Ceny zemního plynu vzrostly o 14,1 %, tepla a teplé vody o 5,5 %, tuhých paliv o 4,4 % a elektřiny o 3,9 %. Dál zdražovaly i potraviny a nealkoholické nápoje. Například brambory zdražily o 14,5 %, vejce o 11,2 %, polotučné trvanlivé mléko o 6,2 %, ovoce o 4,9 % nebo chleba o 3,1 %. Naopak třeba zelenina meziměsíčně zlevnila o 2,9 % a oleje a tuky o 1,8 %. Klesly ceny pohonných hmot a olejů (1,7 %) a automobilů (0,6 %).

„Zdražuje téměř vše. Před Vánocemi, které letos ovlivní rekordní propad kupní síly obyvatel, to rozhodně není dobrá zpráva. Většina z těch, kdo si budou chtít svátky užít jako obvykle, bude muset sahat do úspor,“ říká Petr Dufek, ekonom Banky Creditas.

„Na druhou stranu se dá předpokládat, že čím víc zdraží obchody nyní, o to víc budou pod tlakem zlevnit po svátcích. Až vyprchá „kouzlo“ vánoční atmosféry otevírající toto inflační okno, obchody opět narazí na chmurnou realitu. Příjmová situace domácností se totiž zázračně nezlepší ani na začátku příštího roku,“ dodává.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v listopadu o 16,2 %, což bylo o 1,1 procentního bodu víc než v říjnu. Toto zrychlení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oblasti bydlení, kde se částečně projevila loňská nulová DPH u cen elektřiny a zemního plynu. A to ještě tempo růstu snižuje úsporný tarif, který funguje od začátku října do konce roku 2022. Ceny elektřiny jsou kvůli tomu i přes meziměsíční růst o 23,4 % nižší než před rokem (v říjnu byly meziročně nižší o 38,2 %).

Zkreslená inflace. Vládní zásahy z ní dělají zbytečnou statistiku

„Interpretace listopadové statistiky inflace je výrazně ztížena množstvím vládních opatření a metodikou, kterou je statistici zohledňují,“ upozorňuje Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. „Ceny energií jsou snižovány letošním zavedením „úsporného tarifu“ a odpuštěním příspěvků na obnovitelné zdroje energie, zároveň zvyšovány loňským odpuštěním DPH, které letos naopak již neplatí. Pro účely posouzení celkových inflačních tlaků tak tahle kategorie – a potažmo i celá oficiálně reportovaná míra inflace – poněkud pozbývá smyslu,“ dodává. 

Ceny zemního plynu zrychlily růst a byly v listopadu meziročně o 139 % vyšší než před rokem (v říjnu to bylo o 85,3 %), tuhá paliva zdražila o 68,8 %, teplo a teplá voda o 30,2 %. Náklady takzvaného vlastnického bydlení stouply o 11,9 %, nájemné zdražilo o 5,4 %. Ceny vodného rostly o 5,3 % a stočného o 6,4 %.

Meziroční inflaci dál zvyšují i ceny potravin, kdy tempo zdražování opět rostlo – z 26,2 % v říjnu na listopadových 27,1 %. Ceny cukru jsou vyšší o 109,3 %, vajec o 71,9 %, polotučného trvanlivého mléka o 52,5 %, mouky o 48,3 %, olejů a tuků o 40,8 % nebo brambor o 42,4 %.

Výrazně vyšší než před rokem jsou třeba i ceny stravovacích služeb, které vzrostly o 26 %. Dál jsou meziročně výrazně dražší i ceny pohonných hmot a olejů (14,5 %), přestože tempo růstu kleslo ze říjnových 21,7 % a například červencových 43,6 %.

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v listopadu 14,4 % (v říjnu 13,5 %).

Vysokou inflaci hlásí i některé další evropské státy, v Česku ale patří k nejvýraznějším. Předběžné výpočty podle jednotné evropské metodiky (kam se na rozdíl od inflace počítané Českým statistickým úřadem nepočítají náklady vlastnického bydlení) ukazují listopadovou meziroční inflaci v Česku ve výši 17,2 %, na Slovensku 15,1 %, v Německu 11,3 %, průměr eurozóny dělá 10 %. V říjnu ceny nejvíc meziročně vzrostly v Estonsku (o 22,5 %), nejméně ve Francii (o 7,1 %), v Česku jsme v říjnu byli na 15,5 %.

Kolik to žere

Zdroj: Shutterstock

Spočítejte si, jak inflace znehodnocuje úspory. Co udělá s hodnotou vašich peněz a jak klesá kupní síla? Ukážeme, kolik vám zůstane v následujících letech, když meziroční inflace dosáhne určité hodnoty. A umíme to i naopak: Kolik vám zůstalo z vašich úspor v předchozích letech?

Kalkulačka inflace

Česká národní banka v prognóze ze začátku listopadu počítá ve zbytku roku s meziroční inflací kolem 19 %. Pak má postupně začít klesat a třeba za druhé čtvrtletí roku 2023 ČNB počítá s průměrnou meziroční inflací ve výši 10,2 %, na konci roku 2023 už to má být něco přes čtyři procenta. Podle aktuální prognózy se pak meziroční inflace přiblíží k dvouprocentnímu inflačnímu cíli ČNB v průběhu roku 2024.

„Pro ČNB je aktuální číslo nepříjemnou zprávou, avšak s ohledem na situaci a pozitivnější výhled komodit se inflace na devatenáctiprocentní metu z prognózy nevyšplhá,“ říká Dufek.

„Od začátku roku 2023 opět dojde k prudkému zdražování cen energií až na cenové stropy a bude odeznívat i efekt úsporného tarifu. V 1. čtvrtletí příštího roku je tak i nadále nutné počítat s velmi vysokým meziročním růstem cenové hladiny a k viditelnějšímu zpomalování inflace začne docházet teprve ve 2. čtvrtletí. V souhrnu je však podle mě nutné počítat s tím, že vysoká inflace bude negativně dopadat na příjmy i spotřebu domácností po větší část příštího roku,“ říká Miroslav Novák, analytik Akcenty.

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem