Žijou mezi námi
26. 12. 2011 | redakce Peníze.CZ
Dva svátky za sebou, dva komiksy za sebou. Dnes investice na příští rok a vrchol všech spikleneckých teorií.
Krize jedna báseň
Eurozóna je prý marodící činčila. Když si tohle přečtete v novinách a náhodou máte v šuplíku pár diplomů ze studentských literárních soutěží, vjede vám krev do hlavy. Inspirace! Po letech!
Po krizi bankovní, finanční, hospodářské a morální tu máme ještě krizi poetickou. Na jeden analytický článek o tom, jestli Česko má, nebo nemá poskytnout část devizových rezerv Mezinárodnímu měnovému fondu a proč, totiž připadá deset metafor, pohádek a příběhů o zvířátkách. Většinou mizerných.
„Ta činčila stejně pojde, nekrmte ji!“ volají jedni po nasazení střízlivého selského, někdy až hokynářského rozumu. „To by ale bylo krátkozraké jako nepomoci s hašením sousedova hořícího bytu!“ míří druzí na soucit, zodpovědnost a někdy i prostý strach z turbulencí.
Podobně je to i s dalšími ekonomickými tématy. Chápu tedy, že si vlast – a novinářská obec obzvlášť – v této těžké době žádá oběť dvojnásobného vítěze soutěže Brněnské kolo, kategorie poezie do 17 let, ročníků 2000 a 2001. Tedy mě.
Nabízím kolegům třicet exkluzivních metafor, obratů a stereotypů pro různé příležitosti, plus pět slovních hříček vypůjčených ze sportovních přenosů. Pravda, nejsem Holan, Seifert ni Mikulášek – ale i tak jim snad ušetřím zoufalé hledání inspirace v lahvi frankovky.
Mezinárodnímu měnovému fondu bychom tři a půl miliardy eur na záchranu eurozóny poslat neměli, protože by to bylo jako…
- platit za večeři italské krásce Monice Bellucci, když navíc sama spráskala sedm chodů a my měli jen párek;
- koupit kuřákovi jeho desátou úplně poslední krabičku jen za poslední rok;
- načůrat si v mraze do kalhot a doufat, že se tak zahřejeme (finské pořekadlo, na které si česká severofilní média kupodivu zatím nevzpomněla)
- půjčit drobné bratranci, který už do automatů naházel sto tisíc a pořád věří, že to ještě vyhraje zpátky;
- dát Berlusconimu ještě jeden příspěvek na bunga bunga s nezletilými čičindami;
- vybrat vlastní pojistku a vsadit ji na kulhavého koně;
- zainvestovat film Jiřího Pomeje;
- velkomožně přispět Michaelu Schumacherovi na formuli, když sami splácíme fabii na leasing;
- … jako kdyby Ned Flanders půjčil Homeru Simpsonovi další nářadí.
Ale kdeže. Ty peníze bychom tam poslat měli, protože jinak by to bylo jako…
- nezaplatit pojišťovně těsně před krupobitím – a radovat se z úspory;
- nevzít si pejska z útulku, i když víme, že ho zítra utratí;
- nepůjčit ostatním dětem v družině své hračky, ale pořád čekat, že nám budou dál nabízet ty svoje;
- nezapnout si v autě pás, protože kdyby to do nás někdo narval, zapřeme se o volant: pásy jsou výmysl automobilek, aby z lidí vytahaly další peníze a připravily je o svobodu;
- nenechat v horské chatě přebytečnou konzervu pro trosečníky, když jsme sami najedení;
- nepůjčit sousedům cukr, přestože jej za čas můžeme potřebovat zas my od nich;
- kvůli vlastnímu spěchu nepomoci slepé babičce přes rušnou silnici (kterou tam postavili zlí bankéři?);
- šetřit před výpravou na Mont Blanc na mačkách a bundě s tím, že my jsme teda chtěli k moři;
- dělat po dlouhé hostině zagorku kvůli spropitnému.
Pokud chtějí Řekové prosperitu, musí pracovat a omezit…
- sezení pod cypřiši;
- pití ouza (oboje © víme kdo);
- běhání po atletickém oválu bez šatů, potření olivovým olejem;
- poskakování na hudbu Mikise Theodorakise;
- rozbíjení talířů;
- utrácení za obří svatby;
- sodomii;
- pedofilii;
- incesty a otcovraždy;
- vynalézání a rozvíjení demokracie, západní filozofie, divadelních dramat, atletických odvětví, řečnictví a architektury. Za to ještě nikdy nikdo žádný úvěr nesplatil!
Komentujeme ekonomickou krizi slovy Jaromíra Bosáka
- Brusel hraje takovou tužku, že by se i v Koh-i-nooru divili.
- Britové se rozběhli, ale narazili na šraňky jménem Merkelová.
- Jak se teď na Sarkozyho koukám, tak bych se s ním nechtěl hádat o to, kdo bude mýt nádobí.
- Takhle rozzuřeného ministra financí jsem ještě neviděl. Potkat ho v noci, zakousnu se do stromu a dělám suchou větev.
- Záchranná opatření mají k dokonalosti tak daleko, jako tučňák patagonský k předsedovi OSN.
Zaujala vás v souvislosti s ekonomickými problémy nějaká básnická zkratka, metafora nebo slovní hříčka – tedy jiná než zprofanovaný „Merkozy“? Podělte se!
Redakce radí: každý týden Kašpárka
A Kašpárkovy rady, co může proti krizi dělat každý sám:
- Systém D: když selhávají vlády, pouštějí se do práce dobrodruzi
Co má společného nigerijský obchodník s naftovými generátory a český bezďák tlačící do sběru kolečko šrotu? Nepřátelé státu, kteří ho ale zároveň nahrazují tam, kde přestává fungovat. - Heslo pro ztracenou dekádu: „Vezmi, co máš, a udělej s tím to nejlepší, co můžeš“
Vzorem pro „desátá“ léta bude MacGyver. Seriálový hrdina, který si vystačil s tím, co našel po kapsách. - Lekce pro dětské podnikatele: když po vás život hází samé citrony, připravte citronádu!
Jen v Houstonu děti prodaly za jediný den limonádu za 4,1 milionu dolarů a milion z toho věnovaly komunitě. Některé neměly na začátku ani dva nikláky a najednou financují požárníky nebo kostely.
Další komentáře a dobré rady Michala Kašpárka
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
