Jen z peněz od státu se vize moderní školy uskutečnit nedá

Platy učitelů ve veřejných školách by měly být 130 procent průměrné mzdy. Jak se řeší odměňování pedagogů ve školách soukromých?

Zaměstnanci škol zřizovaných státem, obcemi nebo kraji jsou placeni podle tabulek, které určuje ministerstvo školství. Těch tabulek se v soukromých školách držet nemusíme. Od nás se po právu očekává, že své učitele budeme lépe motivovat a nabízet jim víc. Také od nich ale o hodně víc očekáváme. Myslím si, že v tom jsme zajedno s rodičovskou veřejností. Naši pedagogové mají plat asi o třetinu vyšší než v běžné veřejné škole. S každým učitelem si jednou za rok sedneme a probíráme s ním platovou úroveň. Naše politika je, že za nějaké peníze učitel nastoupí, po zkušební době se mu plat zvýší, pak se mu zvýší po roce a tak dál. Máme pro své pedagogy kariérní řád, stanovujeme si s nimi cíle a k tomu i tu odměnu. A to veřejné školy nemohou, protože jsou svázány mzdovými předpisy. Ale je to něco za něco – učitel u nás učí v tandemu s rodilým mluvčím. A i když má jen 15 žáků ve třídě a asistenta pedagoga, je to pro něho zápřah.

Jakou roli v platech hraje normativ, který soukromým školám přiděluje ministerstvo školství? Stačí na pokrytí mzdových nákladů?

Normativ, který pobíráme na žáka od ministerstva školství, tvoří část našich příjmů, které doplňujeme školným. Jinak naši vizi bilingválního vzdělávání uskutečnit nelze. Soukromé školy pobírají menší státní peníze než školy veřejné; bezprostředně po zápisu do rejstříku školských subjektů je to 60 procent. Po první návštěvě ministerské inspekce, získá-li škola hodnocení „dobré“ anebo „velmi dobré“, se pak normativ navyšuje na 90 procent. Nám to tak ze tří čtvrtin pokrývá mzdy, ale kromě toho musíme ještě získat peníze na nájmy a spoustu dalších věcí. Ze státního normativu se zkrátka soukromá škola utáhnout nedá.

Vratislav Nejedlý

Zdroj: Královská škola

Pracoval jako PR manažer Anglo-německé obchodní akademie. Tak se dostal ke školství dostal a rozhodl se v oboru i podnikat. V roce 2012 založil svou první školu: Královskou mateřskou, od té doby otevřel Královskou základní a Královskou střední školu. Všechny tři poskytují bilingvní česko-anglickou výuku. Kombo další mateřské, základní a střední školy pak přikoupil. S celkovou kapacitou 1200 míst jde o největší soukromé vzdělávací zařízení v Praze. Je zakladatelem Educa Fund SICAV, což je první fond kvalifikovaných investorů, který investuje do znalostního rozvoje mládeže.

Ve vašich šesti školách učí 350 učitelů a kapacitu máte 1200 žáků. Projevují se už v takovém počtu nějaké úspory z rozsahu? A pokud ano, tak v čem?

Ta kombinace státních a soukromých financí s sebou samozřejmě nese to, že se nám daří vytvářet rezervy a ty alokovat, jak je třeba. Máme externí právní a účetní firmy, které nám pomáhají s těmito finančními objemy pracovat, zejména na výdajové straně. Jinak co se běžného provozu týče, máme správcovskou organizaci, která se stará o objednávání všeho možného a také o stravování dětí. Někde jídla jen vydáváme, jinde máme kuchyni, kde najatá firma vaří. Jestli by se ale vyplatilo i veřejným školám sloučit gastroprovozy v jednom městě nebo městské části do jedné velké vývařovny, odkud by se jídlo jen rozváželo, je pro mě těžké říct. Musíte to dobře zorganizovat, hlídat kvalitu – takže propustíte čtyři kuchařky, ale najmete tři manažery. Nám se náš způsob vyplácí.

A když má soukromá škola víc budov a žáky různého věku, dá se ušetřit třeba na úvazcích učitelů? Že by dopoledne učili na základní škole a odpoledne na střední?

Pro naše školy situované na severní straně Prahy máme sdíleného školního psychologa, didaktika, speciálního pedagoga a další pozice. To samé bude i ve školách, které jsme nyní nakoupili v jižní části Prahy. Co se týče učitelů, tam si to sdílení zatím moc neumím představit, třeba už jen kvůli aprobacím. Do jisté míry je možné sdílet rodilé mluvčí, kdyby některému z nich chyběly hodiny do plného úvazku. Ale i to je možné jen v některých případech, protože třeba přírodovědné předměty nedokáže naplno odučit každý rodilý mluvčí.

Veřejnost v uplynulých měsících hodně řešila neradostnou situaci deváťáků, letos to bude podle odhadů ještě horší. Mají nyní soukromé školy v Praze a okolí možnost otevírat nové třídy, čemuž se hlavní město v posledních letech hodně bránilo?

My jsme nedávno koupili střední školu a přetváříme ji z dálkové formy studia na denní právě kvůli tomu, o čem mluvíte. Ano, situace s kapacitami středních škol v Praze a okolí je tristní. Proto bychom chtěli příští rok otevřít sedm nových prvních ročníků, abychom vyšli vstříc poptávce. Máte pravdu i v tom, že donedávna Praha nebyla vůbec nakloněna vzniku soukromých škol, ale najednou se to okno příležitostí otevřelo. Jenže ty nové třídy, které teď vznikají, to jsou spíš malé projekty pro desítky dětí, tím nezachráníme všechny. My intenzivně přemýšlíme o tom, že bychom otevřeli školu na severozápadním konci Prahy, kde je hlad po místech na základních i středních školách, a úřady tomu nijak výrazně nebrání. To by před pár lety bylo nemyslitelné. Jenže otevřít školu na zelené louce opravdu není záležitost na pár měsíců, to může trvat roky. Oslovují nás různí investoři s tím, že bychom jim mohli pomoct rychle rozjet střední školy, ale tomu my se spíš bráníme. Protože musíte dát dohromady ne pouze nějakou skupinu učitelů, ale i klima, vztahy, celé to prostředí – a to se nedá příliš uspěchat.

Předpokládám, že stejně jako všichni občané i podniky se i soukromé školy potýkají s inflací a zdražováním. Jak moc se to dá promítnout do školného?

Zdražuje opravdu všechno a už se to nedalo nést jen na našich bedrech, takže jsme po několika letech museli přistoupit ke zvýšení školného asi o sedm procent. Rodiče nebyli rádi, pochopitelně, ale přijali to. Ani dnes ale zdaleka nepatříme mezi nejdražší školy v Praze a i do budoucna plánujeme držet přijatelnou cenu školného. Nechceme být elitní školou pro pár vyvolených.

Máte třeba nějaké stipendijní programy pro nadané, kteří si studium u vás nemůžou dovolit, podobně jako PORG a Open Gate?

Jak budete paušalizovat, kdo je „nadaným dítětem“ a kdo se do té škatulky už nevejde? Každé dítě je přece na něco nadané, když dostane prostor, aby mohlo objevit svoje silné stránky. Děláme přijímací pohovory, abychom viděli, jestli je dítě zralé a zda má studijní předpoklady. Ale jinak se neprofilujeme jako škola pro nadané. Samozřejmě když přijdou rodiče šikovného a pracovitého studenta, který v něčem vyniká a chtěl by u nás studovat, ovšem školné si dovolit nemůže, nějak to uděláme. Ale není to nic, co bychom si takříkajíc vetkli do erbu. Není to pro nás tak zásadní téma.

Nedávno jste dost rozšířili kapacity, když jste přikoupili Dino Schools of Prague. Co vás čeká dál? Jak se začleňuje jedna škola do komplexu dalších?

Ten proces je dost náročný. Už vůbec odhadnout rentabilitu takové investice, když předem neznáte ani zmiňovaný normativ ministerstva, ani zájem rodičů, to není legrace. Po nákupu se stanete zřizovatelem a začnete si dělat rešerši, jak to v té škole funguje. Musíte se vypořádat s jejím nastavením, přijít tam a svou vizi představit lidem, kteří jsou už deset let zvyklí fungovat nějakým způsobem. Rok práce zabere, než tam zaměstnanci pochopí a přijmou vaši vizi, představu o tom, jak by taková škola měla fungovat. Takže teď se se všemi musíme potkat, ať už jsou to rodiče, děti nebo zaměstnanci, a nastavit vzájemné partnerství. Někdo v něm bude chtít zůstat, a někdo možná ne.

FINMARKET je rubrika zasvěcená obsahu, který připravujeme ve spolupráci s obchodními partnery na míru společnostem, které chtějí seznámit čtenáře se svými produkty nebo službami.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem