Zdroj: Advivum
PR článek
Pokud si jednou za půl roku otevřeme víno k narozeninám, nedává smysl, abychom příliš řešili sklenice. Když se ale víno stane naším koníčkem, pak si výběr sklenice zaslouží pozornost. Pro to, abychom si víno naplno užili, je výběr sklenice zásadní. Nikoho nenutíme, aby měl doma sklenice na osm typů vín, spíš chceme každému dát příležitost si to zažít. Všichni jsou zpočátku skeptičtí, určitou roli tu samozřejmě hraje i subjektivita, ale vína jsou krásnější, když jsou podávána ve správném skle. Při použití nevhodné sklenice se totiž víno stane nevyrovnaným, neharmonickým, vystoupí výrazný tanin nebo kyselina, případně se doslova vytratí. Rozdíly ve vůni a v chuti jsou ohromné.
Z hlediska vůně je to poměrně jasně dané, protože každá odrůda má ve sklenici trochu jinak naskládané molekuly. U některé odrůdy se aromatické molekuly lépe mísí se vzduchem, u jiné hůře, tam sedí hlouběji, některé jsou příjemnější, jiné méně. Alchymie spočívá v tom, jak daleko od hladiny dá člověk nos a jak moc se aroma míchá se vzduchem. Řeší se optimální objem a tvar, který dovolí vzduchu proudit sklenicí, aby byl zážitek z degustování co nejpříjemnější.
Otevřenost či uzavřenost sklenice ovlivňuje i to, jak si člověk víno nalije do úst, prostě jak se napije. Je-li hodně tanické, je třeba, aby se doušek nedostal hned na kořen jazyka, ten totiž vnímá tanin a hořkost. Je pochopitelně důležité, aby první dojem z napití nebyl nepříjemný. Ve víně by tedy měla vyznít především jeho ovocná složka, která hraje prim. To ostatní – tanin, minerální látky, kudrlinky – by měly být ozdobou samotného ovoce.
U velkých vín člověk krásně cítí hrozen a to ostatní je přidanou hodnotou. Velkou roli také hraje obsah alkoholu, který v chuti působí podle toho, kam se prvotně v ústech dostane. Abychom ho potlačili, potřebujeme podpořit vnímání kyseliny, tedy svěžesti. Tvar sklenice ovlivňuje i toto.
Klaus Riedel už kdysi objevil, že vnímání jednotlivých složek vína – kyseliny, taninu a minerálních látek se mění podle toho, jak si víno nalijeme do úst. Na jazyku jsou různě rozložené chuťové buňky a střed, špička, kraj a kořen jazyka vnímají buď slané, sladké, kyselé nebo hořké. Jsou podle toho rozdílně citlivé na chuťový vjem. Pan Riedel si na základě toho začal hrát s tvary sklenic a profiloval je tak, aby si pití člověk správně užil. Takže když víno má třeba výrazný tanin – dejme tomu Cabernet z Bordeaux – hledal, jak to udělat, aby tanin tolik nevystupoval. Zkoumal a upravoval tvary sklenic tak, aby se dostal k nějakým optimálním verzím. To samé se mu podařilo u valné většiny odrůd, které se dnes ve vinařském světě používají. Pořádá s vinaři a degustátory workshopy, nabízí varianty a společně vymýšlejí sklenice, které jsou pro tu kterou odrůdu optimální. Konečný tvar sklenice je tedy výsledkem spolupráce mnoha odborníků, ne nějaké fantazie či rozmaru designéra.
Zkušenost s rozdílným vnímáním vína v odlišných sklenicích je prakticky nepřenosná. Dokud si to sami nevyzkoušíte, nebudete tomu pravděpodobně věřit. Společnost Advivum, jako partner společnosti Riedel v České republice, vám tuhle možnost nabízí. Ve winebaru ve Slovanském dome se pravidelně pořádá akce Riedel Glass, kde se pod vedením ambasadorů značky Riedel můžete sami přesvědčit, jak je správná vinná sklenice pro zážitek z vína důležitá. Tuto akci si můžete objednat také k vám domů či do firmy a ambassador značky Jan Ustohal za vámi přijede I s celým arzenálem skla a vína.
Sdílejte článek, než ho smažem
