Šestina Čechů nepoužívá internet, zjistili statistici

Téměř 17 % domácností nemá vlastní připojení k internetu. Uvedli to v rozsáhlém průzkumu pro Český statistický úřad (ČSÚ).

Internet doma nemají nejčastěji lidé nad 65 let. Přesto u nich lze pozorovat pokrok: od roku 2015 se počet seniorů s připojením skoro zdvojnásobil.

Jakkoliv to zní neuvěřitelně, šestina Čechů ještě nikdy nepoužila internet. I když jej mezi mladými používají skoro všichni, s věkem zájem o jeho využití klesá. Ze seniorů jej používá o něco více než polovina a mezi těmi nejstaršími nad 75 let mu přišla na chuť jen necelá čtvrtina.

Do popředí zájmu se v posledních letech dostaly mobilní telefony, přes které se lidé k internetu obecně připojují nejčastěji. V Česku je už jen velmi málo těch, kteří telefon nevlastní. Většina dala přednost chytrému telefonu. Čtvrtina Čechů, většinou senioři, mají tlačítkový telefon. Telefon s tlačítky se dá najít i mezi mladými ve věku 25 až 34 let, takových uživatelů už je ale poskrovnu. Přibývá i seniorů s chytrým telefonem. Ve věku nad 75 let jej ale zatím používá pouhých 15 % z nich.

Počet lidí, kteří používají internet v telefonu, strmě roste. Za posledních deset let se více než zdvojnásobil a dnes jej využívá přes 6,3 milionů uživatelů. Internet v mobilu nejčastěji využívají mladí lidé. S přibývajícím věkem zájem o internet v mobilu klesá.

Málo programujeme

Letos jsme pracovali hlavně s textovými a tabulkovými editory. Čtvrtina lidí využila software nebo aplikace na úpravu fotografií, necelá pětina pak prezentační software.

Vyššími digitálními dovednostmi se mohou pochlubit muži. Je to dáno i tím, že častěji stahují, instalují a programují. Programování se v letošním roce věnovalo pouze 5 % lidí, přičemž čtyřikrát více mužů než žen. Většina programujících je ve věku mezi 16 až 34 lety. Ve věku nad 65 let se programování věnuje pouze jedno procento lidí.

Jednou z nejrozšířenějších aktivit na internetu je komunikace. Chatování se letos věnovalo až 68 % uživatelů internetu. Za poslední dva roky tento ukazatel vzrostl o skoro 15 procentních bodů. Druhou nejoblíbenější činností Čechů na internetu je sledování pořadů a videí. Od roku 2019 také vzrostl počet uživatelů, kteří neváhají za sledování videa platit ve službách, jako je Netflix nebo HBO. Hudbu na internetu poslouchá téměř polovina dospělé populace, mnohem menší část je za ní ale ochotna zaplatit.

Mezi produktivními osobami byl letos velký zájem i o vzdělávání online. „Ve druhém čtvrtletí letošního roku se online vzdělávání účastnilo 19 % osob ve věku 25–64 let. Přes internet se vzdělávaly především vysokoškolsky vzdělané osoby, a to 44 % z nich. Naopak mezi lidmi se základním vzděláním byl zájem o online vzdělávání minimální. Vzdělávalo se tak necelých 5 % osob,“ říká Lenka Weichetová z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ. Do vzdělávání lze zařadit i výuku online přes Teams a podobné aplikace nebo sledování výukových videí či aplikací.

Vyhledávání informací

Z hlediska vyhledávání se ČSÚ zaměřil na tři kategorie – cestování, zdraví a kategorii zboží a služby. Informace o zboží a službách vyhledávalo v letošním roce 74 % populace. Zde k žádným razantním změnám v posledních letech nedošlo.

Zajímavé je ovšem vyhledávání v kategorii cestování, kde jde vidět, jak se na tomto odvětví projevila pandemie koronaviru. Zatímco v roce 2019 se o cestování zajímalo 52 % uživatelů internetu, v roce 2020 jejich počet klesl o 14 procentních bodů. V letošním roce jde pro změnu vidět, že se lidé o cestování opět začali více zajímat. Stejných hodnot jako v roce 2019 tato kategorie ale zatím nedosáhla.

Informace o zdraví letos vyhledávalo 6 osob z deseti. Během pandemie došlo k výraznému nárůstu zájmu o tuto kategorii. Větší zájem o zdraví měly ženy, lidé s vysokoškolským vzděláním a lidé v kategorii 35 až 44 let.

Do banky hodně, na úřady málo

Počet osob, které využívají internetové bankovnictví, plynule narůstá. Zatímco v roce 2005 jej používalo pouze 5 % populace, loni už to bylo desetkrát tolik. Nejvíce jej používají lidé ve věku 25 až 34 let a vysokoškoláci (95 %). U nejstarší skupiny jej využívá okolo 10 %, což je necelá polovina těch, kteří používají internet.

Pokud bychom se podívali, jak jsme na tom ve srovnání se zbytkem Evropské unie, je Česko na devátém místě. Internetové bankovnictví nejčastěji používají Dánové (94,3%) a nejméně často Rumuni (11,6 %) a Bulhaři (12,6 %).

Ve vztahu k úřadům většina Čechů stále raději volí osobní návštěvu nebo telefonický hovor. K vyhledávání informací na stránkách úřadů využívá internet pouze 42 % Čechů, úřední formuláře pak stahuje pětina populace. Výraznějšího nárůstu si můžeme všimnout u zasílání formulářů online.

„V roce 2020 zaslalo nějakému z úřadů formulář online způsobem 15 % osob, letos je to již 23 %. Jednalo se například o podání daňových přiznání. Z důvodu meziroční srovnatelnosti nebyl do ukazatele započítán formulář pro sčítání lidu, které se koná pouze jednou za deset let,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Velmi málo této možnosti využívají lidé nad 75 let (3 %). Naopak nejčastější skupinou, která formuláře posílá online, jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé (44 %).

Covidový nárůst v e-shopech

Celkem pět milionů osob nakoupilo v posledních třech měsících alespoň jednou na internetu. V online nakupování je vidět obrovský rozdíl mezi lety 2019 a 2020. Zboží online si v roce 2020 koupilo o 1,3 milionů více lidí než v roce 2019. Nárůst jednoznačně souvisí s nástupem pandemie a restrikcemi, které donutily část obyvatelstva změnit své návyky. Během pandemického roku došlo k výraznému nárůstu objednávek v kategorii oblečení, obuv, sportovní potřeby a jídlo z restaurací.

Největší zájem byl o oblečení, obuv a doplňky. Na oblibě vzrostlo i jídlo z restaurací a kosmetika. Zatímco jídlo objednávají častěji muži, kosmetiku a drogerii nakupuje výrazně více žen. Ženy mimo jiné nakupují více také vše, co souvisí s dětmi. Doménou mužů je pak kromě jídla z restaurací také elektronika, počítače, software, filmy, hudba, sportovní potřeby nebo vybavení domácnosti.

Za nákupy na internetu lidé utratí nejčastěji částku v rozmezí 2500 až 10 000 korun. Zhruba sedmina populace nechá v e-shopech do 2500 korun. Více než 10 tisíc utratí 15 % populace. Větší částky mají tendenci utrácet vysokoškolsky vzdělaní lidé. Nakupování v eshopech se častěji věnují lidé ve věku 25 až 44 let. Lidé nejvíce nakupují u českých prodejců (63 %). Výhradně zahraniční eshopy si vybírá jen 7 % populace.

V porovnání s ostatními státy jsme v nakupování online nad evropským průměrem, který v roce 2020 činil necelých 54 %. V čele je opět Dánsko a poslední místa obsadilo Rumunsko a Bulharsko, kde v eshopech nakupuje necelých 16 % tamní populace.

Sdílejte článek, než ho smažem