Úroveň finanční gramotnosti v Česku je průměrná

Index finanční gramotnosti, který každoročně měří Česká bankovní asociace, letos dosáhl 57 procent, což je pouze bodové zlepšení oproti loňskému roku.

„Míra úspěšnosti zřetelně souvisí se vzděláním. Zatímco lidé se základním vzděláním nebo výučním listem dosáhli v indexu finanční gramotnosti průměru 49 %, lidé s maturitou jsou na 58 %. Lidé s VŠ dosahují průměrně 66 %,“ říká Helena Brychová, vedoucí vzdělávacích projektů České bankovní asociace.

I přes průměrné výsledky si podle průzkumu asociace naprostá většina českých občanů myslí, že jsou jejich znalosti v oblasti financí dostačující. I tak se většina často raději poradí – ať už s odborníkem, známým nebo si vyhledají informace na internetu. Jen 15 procent respondentů je přesvědčeno, že jsou schopni své finance ukočírovat bez jakékoliv pomoci okolí. Jsou to nejčastěji vysokoškoláci a lidé ve věku 50 až 64 let.

Pokud si lidé ohledně financí nejsou jistí, obrací se podle výsledků průzkumu v drtivé většině na svou banku. Druhou instancí je pak internet, na kterém sice nemají problém najít potřebné i objektivní informace, často jim však dělá problém se v nich vyznat a pochopit je. Jednoznačně nejméně se přitom Češi orientují v investicích.

„Nebát se zeptat a vyžadovat odpovědi, dokud si opravdu nebudeme jisti, že rozumíme,“ to radí Brychová.

Stranou si z výplaty odkládá alespoň malý obnos naprostá většina Čechů, nejčastěji jde o částku mezi tisícem a dvou a půl tisíci korunami. Téměř dvě pětiny lidí si přitom tvoří rezervu primárně pro případ nečekané události. Každý pátý člověk by z našetřených peněz vyžil maximálně měsíc, další třetina by zvládla čtvrt roku.

„Odborníci přitom radí, aby výše rezervy byla alespoň ve výši šestinásobku měsíčních výdajů domácnosti. Právě půl roku je zpravidla dostatečná doba proto, abychom se v případě nové situace, úrazu nebo třeba ztráty zaměstnání rozkoukali a nebyli nuceni činit pod tlakem žádná unáhlená rozhodnutí,” varuje Brychová.

Mladí se k informacím o financích dostávají především v rodině, a současně jsou prvky finanční gramotnosti i součástí rámcových vzdělávacích programů. S věkem pak nabíráme informace vlastními zkušenostmi. Lidé mají zato, že na finančním vzdělávání by se měl stejnoměrně podílet stát prostřednictvím základních a středních škol, důležitou roli ale hraje i rodina.

„I když se polovina rodin pravidelně a záměrně tématům spojeným s financemi doma věnuje, je stále mnoho těch, co to nedělají vůbec. Přitom právě chování rodičů je pro děti častým vzorem, takže i když se o financích záměrně nebavíme, děti sami vypozorují, jaký je náš vztah k penězům a jak s nimi nakládáme,“ uvádí Brychová.

Češi podle výsledků průzkumu očekávají, že se do finančního vzdělávání budou zapojovat i odborníci, například bankovní poradci. „Finanční vzdělávání patří mezi hlavní aktivity České bankovní asociace. Právě spouštíme projekt vzdělávacích videí s Jankem Rubešem s názvem Jak na peníze, který cílí na generaci mladých, která je ve věku, kdy se osamostatňuje a také hodně cestuje,“ dává konkrétní příklad Brychová.

---

Pomáháme vám ve finanční džungli:

• Kolik zbytečně platíte navíc? Kalkulačka odkrývá investice přes pojištění
• Jistota 1 %. Banka láká na fond, který dá méně než nejlepší spoření
• Vyplatí se nové spořicí dluhopisy? Víme, kdo dá víc
• Zlevní hypotéky, penzijko vynese víc. Díky dluhopisům. Jenže...
• Jedinečná šance, nebo past? Jak poznat rizikový dluhopis

Sdílejte článek, než ho smažem