Když se v Brně hádáme o polohu nového nádraží, hádáme se ve skutečnosti o něco podstatnějšího a zajímavějšího. O to, jak bude příští desetiletí až staletí vypadat a fungovat celé město. Varianta s novou nádražní budovou na stejné ulici v zásadě zachovává status quo. Varianta s fungl novým železničním uzlem na jih od centra by znamenala nejradikálnější urbanistický počin v porevolučním Česku.
Za prvé by umožnila zrušení víc než dvou kilometrů železniční trati v těsné blízkosti historického jádra a její proměnu na park ve stylu newyorské High Lane. Za druhé původní projekt počítal s probouráním nové městské třídy skrz rumiště na východ od centra města: široké chodníky, trolejbusová trať, smíšená zástavba. Za třetí a především měla k novému nádraží vést podzemní dráha, která by rychle spojovala střed města, několik vysokoškolských areálů, technologický park, ale i Tišnov na severu a Slavkov na východě.
Obě dvě varianty jsou technicky proveditelné, obě podporují respektovaní architekti, každá může vyjít levněji nebo dráž než ta druhá, záleží na parametrech. Nádraží blíž centru má zastánce mezi aktivisty, kterým se podařilo vyvolat dvě referenda – neplatná pro nízkou účast. Město i stát jsou dlouhodobě pro odsun. Jenže…
V únoru se zastupitelstvo usneslo, že nepočítá s budováním nové městské třídy, třebaže je v územním plánu a developeři kolem ní rýsují a stavějí svoje projekty. A i když v tom samém dokumentu požaduje město po státu stavbu podzemní železnice, Správa železniční dopravní cesty i Státní fond dopravní infrastruktury jsou proti. Definitivně rozhodnout má vláda – snad už v květnu.
PODZIMNÍ FINMAG JE NA STÁNCÍCH. CO V NĚM NAJDETE?
VĚDA JE BYZNYS • „Máte-li jako primární motivaci peníze, nemůžete dělat vědu,“ říká experimentální fyzička Helena Reichlová • Robotika v Česku nemá podmínky pro přežití • Kolik dává na výzkum a vývoj Gates, Zuckerberg nebo Kellnerová?
BYZNYS JE VĚDA • Čůčonomie jako nový vědní obor o vínu? • „Přidaná hodnota farmaceutického průmyslu je větší než automotive,“ tvrdí Jaromír Zahrádka • V Japonsku si kupují hračky dospělí
STYL JE UMĚNÍ • Architektka Anna Šlapetová bydlí s podmínkou kapitánských zkoušek • Jan Kaláb hledá hranice inspirace • Kodaň slouží jako učebnice života bez aut
HRY, SNY, RADOSTI • „Na kole prostě žiju,“ říká první Češka, která absolvovala cyklistický závod Paříž – Brest – Paříž • Proč to labužníky táhne do Tábora? • Je správné mít daňové úlevy na služební kupé za 6,7 milionu korun?
Brnu po osekání projektu zůstává hlavní nevýhoda odsunutého nádraží: pro většinu města hůř dostupné vlaky a dálkové autobusy. Dopravě navíc hrozí našponování k trvalému kolapsu, kterému měla zabránit podzemní železnice. Město naopak přichází o historickou příležitost proměnit zanedbané čtvrti poblíž centra na atraktivní místa pro život nebo se infrastrukturně připravit na další firmy a vědecko-výzkumné instituce. Generace architektů podepsaná pod skvělými rekonstrukcemi náměstí a parků v centru si bude moct hrát jen na relativně malém prostoru mezi starým a novým nádražím, který bude potřebovat zastavět – ne na desítkách velkých i malých příležitostí, které by otevřela nová městská třída a metro.
Není to ale jen brněnský problém. Na proškrtávání se k minimálním variantám bez ohledu na budoucí problémy je cosi příznačného. Viz: stanice metra bez eskalátorů a stříšky nad schody. Letité rekonstrukce železničních koridorů, které kvůli nízké traťové rychlosti zahraniční vlaky radši míjejí zajížďkou. Stavby a opravy veřejných budov bez architektonických soutěží. Radši se levně střelit do nohy, než si za draho koupit pořádné boty.
Podobně univerzální jsou nejčastější argumenty odpůrců přesunu, které lze najít třeba v blogu krajského zastupitele Jiřího Hlavenky. Odsun je drahý – vyčerpá celý roční rozpočet dopravního fondu. Ano, je a vyčerpá. Ale za prvé: srovnatelně drahé by bylo i nové nádraží blíž centru, mimo jiné kvůli komplikovanému napojení nové vysokorychlostní trati. Za druhé jde o nejzásadnější dopravní investici ve městě za posledních sto let a pravděpodobně i pro příštích sto let. V takovémto horizontu jde o půl procenta celkových investic do infrastruktury. Větší pozornost než absolutní náklady si zaslouží potenciální výnosy jedné nebo druhé varianty – a ty jdou v obou případech mnohem dál, než za Hlavenkovu kalkulaci, kolik lidé utratí za vlakové jízdenky.
Dále Hlavenka věští, že odsun nedopadne – přijde krize, některá budoucí politická reprezentace do něj hodí vidle. Varuje, že se na rozšiřování centra města směrem na jih nabalí spekulanti s pozemky. Odhaduje, že rychlovlaky Brno jen líznou na kraji, ale nebude to vadit, protože se k nim lidi dostanou za pár minut samořiditelným elektromobilem.
Nabízíme vychucený talíř duševní stravy. Chtěli byste každý pátek dostávat do e-mailu přehled nejlepšího inspirativního čtení, které z hlubin českého i světového čtení vyšťoural šéfredaktor Finmag.cz Michal Kašpárek?
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru.
Vraťme se do druhé poloviny devatenáctého století, kdy se ve střední Evropě rozhoduje o tom, jestli a jak snést městská opevnění a otevřít města rozvoji. Zasaďme do toho kontextu ty samé argumenty. Vždyť to vyčerpá rozpočet na celý jeden rok. Napakují se na tom spekulanti s pozemky a stavební lobby. Na papíře všechny ty parky a budovy oper vypadají skvěle, ale co když přijde krize? A vůbec bůh ví, co bude, Turek se může kdykoliv vrátit…
Taky si v té samé historické éře přehrajme dnešní ukrajování z projektu. Ano, chtěli jsme strhnout hradby a na jejich místě vybudovat okružní třídy s parky a budovami oper. Ale vlastně nám přijde líto utrácet za ty budovy oper, to se na vstupenkách nikdy nevrátí. S parkem je spousta problémů, město by si muselo platit zahradníky a nalezly by tam prostitutky. Prostě jen zbouráme hradby a dál se uvidí. Třeba se lidem budou líbit ty sutiny, nejsme přece sociální inženýři, abychom jim místo nich nutili zeleň, do které se přece za pár minut dostanou vzducholodí. – Pak už je asi opravdu lepší hradby nestrhávat, ostatně taková Polička je má dodnes a žije se tam hezky.
A ještě jedna věc mi na lokální diskuzi o nádraží přijde příznačná pro celou republiku: ideologická flexibilita všech zúčastněných stran.
Zatímco ODS, KDU-ČSL a TOP 09 tu přesvědčují pro idealistický a radikální skok do prázdna, nepopiratelné sociální inženýrství, Zelení a část Pirátů a Žít Brna bojuje proti „socialistickému plánování“. Kulturní válka není jednoduchý proces a ne každý se v něm dobře vyzná.
Nádraží v Brně fotil Hamik / Shutterstock.com
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
20. 4. 2018 10:22, Ramesse II.
Sice to sleduji jen okrajově, v Brně jsem jen tu a tam jako turista na výstavě apod. a když tam nepojedu, nic se nikomu nestane - ale jako člověku jezdícího vlakem mi připadá logické mít nádraží v centru a ne někde za městem. Taxikáři by jistě měli radost, ale člověk co by do taxíku nevlezl jako jsem já by do Brna už prostě nejel. Mimochodem základ článku je asi v té větě, že "generace architektů si nebudou mít kde hrát" - takže así víme odkud vítr vane.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
20. 4. 2018 11:47
Se vším tedy vlastně ne - ještě je druhá sorta věcí, která je taky na ho*no, ale pro změnu drahá.
To je ta takzvaná "třetí cesta", kterou budujeme.
Jaká by to však byla nuda, kdyby bylo všechno stejné.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (37 komentářů) příspěvků.