Důchodci dostali méně, než měli. Napravit to neumíme, říká úřad
30. 1. 2023 | Petr Kučera

Desítky tisíc důchodců v exekuci nebo insolvenci opět dostaly méně peněz, než podle zákona měly. Zpátky je už od státu nedostanou.
Poslankyně a místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová chce, aby bylo pozemní vysílání České televize znovu duální. Diváci by si tak mohli u zahraničních pořadů sami vybrat mezi českým dabingem a původním zněním s titulky.
Pokud jde o divácký komfort a možnost výběru, pak těžko mít něco proti. Topka ale svou tiskovku staví na tom, že takové opatření „podpoří jazykové znalosti“. Zatímco v Česku se podle posledního průzkumu Eurobarometru anglicky domluví 27 % populace, v Dánsku a Švédsku to je 86 %. „Švédi jsou známi tím, že filmy nedabují,“ opakuje Pekarová Adamová oblíbený poznatek, který platí i o dalších severských zemích.
Existují tři důvody, proč na tohle magické myšlení nenajet a nečekat, že duální vysílání zvedne podíl anglicky mluvících Čechů byť jen o jediné procento.
Za prvé, těžko dohledat jakýkoliv výzkum, který by potvrzoval příčinný vztah mezi otitulkovanou televizí a schopností domluvit se cizím jazykem bez ohledu další okolnosti. Hypotéza „Švédi angličtině rozumějí, jazyk odmala slyší v televizi,“ zní sice svůdně, má ale několik háčků, o kterých už slyšet nebývá:
Za druhé, i kdyby pozitivní vliv titulků na jazykové schopnosti existoval, těžko ho ve znatelné míře vyždímat z volitelného původního znění. Severské země nedabují vůbec, často kvůli malému trhu ani neadaptují zahraniční formáty pořadů. Kdo zapne televizi, slyší angličtinu, ať chce, nebo ne. V Česku by původní znění volil patrně jen ten, kdo už ho vyhledává v kině, na DVD nebo Ulož.to. (Na 8 lidí do 27 let, kteří sledují seriály v televizi, připadá 7 těch, co to dělají jinde – tedy skoro vždy bez dabingu.) Navíc stačí, aby jeden člověk ze čtyřčlenné rodiny nestíhal titulky, a ostatní mu patrně vyjdou vstříc.
Za třetí a především: severské země jsou ještě víc než titulkováním známé štědrými investicemi do školství. V tom švédském se angličtina považuje za nejdůležitější předmět vedle matematiky a švédštiny, důraz na výuku jazyků kladou i okolní státy.
ZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE TĚŠIT?
„Najednou jsem měla pocit, že jsem už někdo jiný, že jsem ztratila sama sebe,“ přiznala Adéle Vopěnkové sběratelka umění Kateřina Havrlant, když spolu mluvily o jejím odchodu z Googlu.
FIN. Dominik Stroukal tvrdí, že se máme připravit na investiční žně • V kanceláři partnera ZDR Investments • Václav Podzimek: Do čeho investovat v roce 2023 • Robert Vlach o pravidlech růstu freelancerů • Roste cena děl po smrti jejich autorů? • Podle Petra Beny z Alzy dochází k pomalé evoluci kapitalismu
MAG. Nejlepší soukromá gymnázia v Česku • Mladé sítě pryč nepustí a staří žijí v digitálních ghettech, říká marketér Tomáš Jindříšek • Kokain, VHS i Flexaret spojuje jedno: Nejsou a nebudou • Na skialpech od čtyř dubů jezdí nejen beskydští fajnšmekři • Americký pickup RAM 1500. Dává smysl i na opačné straně oceánu?
A tady se dostáváme k pointě: TOP 09 se snaží postavit potěmkinovskou Skandinávii. Je to efektní: mladá cool politička navrhuje nenákladné opatření, kterém by se necool Česko přiblížilo cool Švédsku. V podobném duchu se nesou i navrhované poukázky na kulturu pro mladé, propagované Dominikem Ferim. TOP 09 se obojím profiluje jako strana pro kulturní lidi, kteří se identifikují spíš se Západem než Východem a hlavně dávají přednost kvalitnímu autentickému umění před hlasem Michala Jagelky.
Problém je v tom, že v téhle potěmkinovské Skandinávii úplně chybí to, čím se severské země odlišují od Bulharska nebo Rumunska. Stát v nich totiž i po globální vlně škrtů investuje do dětí a aktivně dorovnává rozdíly dané jejich původem. Školáky nevytrhne, že bude pod tlačítkem, které fotr stejně nikdy nezmáčkne, dostupné původní znění. Mnohem víc by jejich šance na uplatnění ve světě zvedlo, kdyby cizí jazyky i na periferiích Česka učili dobře ohodnocení kantoři, tak jako ve Skandinávii. Kdyby se místo učebnicových frází „Mrs. Šebestáková likes to speak English“ potýkali s angličtinou i v jiných předmětech, tak jako ve Skandinávii. Kdyby měli víc příležitostí mluvit, mluvit a mluvit, na zahraničním výjezdu nebo doma s cizinci.
Neexistuje žádný nepřekonatelný důvod, proč by už dnešní předškoláci nemohli za deset let speakovat nesrovnatelně líp než předchozí generace. Chce to maličko: odvahu poučeně investovat desítky miliard a překonat při tom odpor nacionalistů, kteří se mohli zvencnout i z nepovinné romštiny na pár školách. TOP 09 takovou odvahu neprokázala: ve Vizi 2030 se píše o rozvoji jediné konkrétní zdatnosti žáků základních škol, a to je ta fyzická. Návrh zlepšit jazykové znalosti duálním vysíláním je s ohledem na tuhle skutečnost podobným zoufalstvím, jako by byl pokus posílit povědomí o chemii Perníkovým tátou nebo suplovat sexuální výchovu Základním instinktem.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
17. 3. 2017 6:29, jentag
A co se do toho prostě zkusit nešťourat a nechat věci přirozenému vývoji? Mladí už beztak televizi nesledují a fungují spíš online a tam se s angličtinou setkávají víc než jakákoli předchozí generace. Dvojjazyčné vysílání nikomu neublíží, klidně bych ho podpořil. Ale nějaký dramatický efekt bych od něj nečekal. Stejně jako od jakýchkolí ambiciózních plánů na sypání veřejných peněz do kterékoli další veřejné černé díry. Úplně postačí, když mladým nebudeme stát v cestě.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
17. 3. 2017 12:39, verka
Nechápu, proč sem zas ten kašpar leze s angličtinou? Tady jsou Peníze.cz, sem se chodím poučovat o financích, ne číst kecy o angličtině nějakého Kašpárka pisálka, který by si jinde zřejmě ani neškrtl! Proboha už s ním něco udělejte, ať tu nebere místo pro užitečnější články z finančnictví. Děkuji.
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.