Člověk vůbec nemusí číst noviny nebo se pravidelně dívat na zprávy, aby mu došlo, jaká mizérie zavládla v české politice. Pravicová (?) vláda zvyšuje daně, levicoví politici označují živnostníky za parazity a komunistům vesele rostou volební preference. Všem menším politickým stranám, které se v poslední dekádě dostaly do Poslanecké sněmovny a měly alespoň teoretickou šanci změnit kritizované poměry, se navíc vždy podařila dokonalá sebedestrukce. To všechno má samozřejmě vliv i na hospodářství státu.
Volby do Sněmovny se přiblížily a zas se můžeme „těšit“ na populistické sliby a nereálné projekty z dílny politiků, kteří se na poslední chvíli budou snažit získat na svou stranu alespoň nějaké voliče. A to všechno bude zase něco stát.
Existuje cesta ven? Přibývá hlasů, že pomoci by mohla změna volebního systému.
Jaká společnost, taková politika
Diskuze o tom, zda by nám pomohlo, kdyby se poslanci volili jiným způsobem než dnes, nabírá na síle. Miliardář Karel Janeček se například snaží prosadit nový jednokolový většinový systém s preferenčními hlasy. A většinový systém by podle některých odborníků skutečně mohl přinést na naši politickou scénu tolik potřebnou stabilitu. Vítězové voleb by prý měli dostatečnou sílu k prosazování svého předvolebního programu. Kritici takové změny ale upozorňují, že by velké politické strany mohly následně napáchat ještě větší škody, než se jim daří dnes.
Samotná změna volebního systému navíc jistě nepřinese jako mávnutím kouzelného proutku lepší politické prostředí.
Co si myslí osobnosti, které oslovil server Peníze.cz? Pomohla by podle nich naší politické scéně změna volebního systému u voleb do Poslanecké sněmovny?
David Ondráčka
ředitel české pobočky Transparency International
Myslím, že ne. Volební systém je jemný technicko-politický mechanismus, ale sám o sobě nikdy nezajistí volbu slušných a kompetentních politiků. Na příkladu Senátu vidíme, že většinový systém nevede automaticky k volbě osobností s celonárodním přesahem, ale v mnoha případech spíš dochází k volbě okresních a komunálních lobbistů bez širšího rozhledu.
Petr Hampl
podnikatel a sociolog
Vzhledem k tomu, že osmdesát procent legislativy přichází z Unie a že ministerstva jsou řízena kariérními byrokraty (jejichž postavení ještě posílí přijetí zákona o úřednících), je složení parlamentu prakticky bezvýznamné. Je tedy úplně jedno, podle jakého zákona jsou poslanci voleni.
Jiří Fiala
předseda občanského sdružení Naši politici
Většina politologů na tuto otázku odpoví, že změna volebního systému přináší jen velmi obtížně odhadnutelné důsledky a jako nástroj významné společenské změny směrem „k lepšímu“ pravděpodobně nenaplní očekávání. Můj osobní názor je takový, že by měl být zachován stávající systém v podobě poměrného volebního systému do Poslanecké sněmovny, s úpravou přepočtu hlasů tak, aby měly srovnatelně početné volební obvody a hlasy voličů všude v České republice stejnou váhu.
Jiří Pehe
politolog a publicista
Změna volebního systému výrazně nepomůže, nevalná politická kultura si totiž volební systém přizpůsobí. Když už by se našla shoda na změně, nejlepším řešením bylo zavést pro volby do Poslanecké sněmovny dvoukolový většinový systém, který se nyní používá v senátních volbách. Senát bych následně navázal na krajské dělení země – například pět senátorů za každý kraj.
Petr Mach
ekonom a politik
Podle mě je naivní myslet si, že samotná změna způsobu voleb nějak zlepší české vládnutí nebo přivede lepší reprezentanty lidu do parlamentu. Vlastně si myslím, že způsob volby (zda poměrný, většinový, jednokolový, dvoukolový atd.) je podružný. Mnohem víc potřebujeme změnit ústavu tak, aby moc politiků – ať už budou zvoleni jakýmkoliv způsobem – přísně omezovala. Ústava by měla například politikům zakazovat zadlužování státu, zakazovat nekonečné zvyšování daní a lidé by měli mít navzdory politikům možnost vetovat zákony referendem („lidové veto“).
Vít Samek
vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů
Myslím, že není třeba nic měnit, naše scéna odpovídá naší společnosti a ta se také nedá změnit pouhou změnou pravidel.
Lukáš Kovanda
publicista a ekonom
V jakém smyslu „pomohla“? Pokud je myšleno od malých stran, pak by tomu tak vskutku bylo. Změna spočívající v zavedení většinového volebního systému pro volby do Poslanecké sněmovny (do Senátu už se volí většinově) by totiž pochopitelně nahrávala velkým stranám. Nejspíš by tedy taková změna vedla k o něco stabilnějšímu politickému, a částečně tedy i ekonomickému prostředí.
Pokud je ovšem myšleno to, že by taková změna pomohla Česku k tomu, aby se proměnilo ve vyspělou demokracii švýcarského typu, pak k tomu jenom změna volebního systému rozhodně nestačí. Lidé jsou vynalézaví a nejsou-li jim vlastní morální zábrany, dané tradičně či kulturně, dokážou „podojit“ jakýkoli systém. Takže místo vyděračských pidistran a kupčení s přeběhlíky bychom se dočkali třeba zakonzervování vlády dvou megapartají, jejichž zástupci by rivalitu hráli jen naoko, přičemž zákulisně by si důmyslným způsobem dělili posty a prebendy.
Tomio Okamura
senátor a podnikatel
Snažím se prosadit změnu ústavy směrem k přímé demokracii, to znamená k zásadně větší odpovědnosti odpovědných. Proč to prosazuji? Dovedla mě k tomu dosavadní praxe – a to nejen ta zlá, ale i dobrá. Pozitivní je například zkušenost s přímou prezidentskou volbou. Navzdory tomu, že jsem byl vyloučen, tak přímou volbu prezidenta mám za převratný krok v našem politickém systému. A proč? Přitahuje občany k politice, k jejich odpovědnosti za své zástupce.
Aleš Tůma
finanční analytik Partners
Možná by většinový systém skutečně vedl ke stabilnějším vládám a politici by začali uvažovat dlouhodoběji. To jest, přestali by uvažovat stylem po nás potopa a zavedli by trvale udržitelnou míru korupce. Ale přebujelý stát, na který jsou přisáté různé zájmové skupiny, je problém i v zemích s většinovým systémem. Zkrátka, když si zvolíme socialisty, je celkem jedno, jestli si zvolíme modré socialisty s podporou přeběhlíků, nebo rovnou ty v klasických barvách. Možná by pomohl spíš švýcarský systém s vysokou mírou autonomie kantonů. Aspoň by škody způsobené politiky byly víc územně omezené.
Matěj Hollan
předseda občanského sdružení Brnění a člen projektu Rekonstrukce státu
V současné době, rok před volbami, nelze o jakékoliv změně volebního systému vůbec přemýšlet. Takové změny se rok před volbami nedělají, výsledkem by byl naprostý chaos. Obecně se na základě zahraničních srovnání dá říci, že volební systém je jen kosmetická věc, hlavní je rozložení společnosti (zda je bipolární, nebo zda existuje více přirozených názorových proudů), masovost stran, silné regionální strany atd.
Jiný volební systém v českých zemích už jednou, ještě před vznikem Československa, byl a k tolik vzývané stabilitě to nevedlo. Nepotřebujeme měnit volební systém, potřebujeme průhledné financování politických stran, s dobrou veřejnou kontrolou. Podstatné pro odpovědnou volbu je, aby každý člověk měl možnost vidět, kdo strany platí, kdo platí volební kampaně, kolik stál který billboard, a měl možnost v případě pochybností podat na strany žalobu.
Ve středu odešel z vlády do Sněmovny zákon, který sice činí financování stran průhledné, ale neposkytuje žádné kontrolní a sankční mechanismy, takže je zcela bezzubý. Pokud chtějí poslanci něco dělat pro omezení korupčního prostředí, mají ideální příležitost. Náš projekt Rekonstrukce státu, který usiluje o přijetí devíti protikorupčních zákonů, se bude ve spolupráci s poslanci o přijetí kvalitního zákona o financování stran snažit. Je to stokrát důležitější, než filozofování o změně volebního systému.
Sdílejte článek, než ho smažem