Lepší drahý úvěr než chleba za tisícovku

Pokud je vám tento pojem cizí a uvažujete o hypotéce nebo podnikatelské půjčce, doporučoval bych se s ním seznámit. Pod zkratkou PRIBOR (PRague InterBank Offered Rate) se skrývá odhad úrokové sazby, za kterou by byla banka ochotna půjčit jiné bance, a to v korunách. Sluší se doplnit, že pro odhad úrokových sazeb pro mezibankovní depozita v eurech je tu EURIBOR.

Možná bude překvapením, že tuto sazbu neurčuje Česká národní banka (ČNB). Ta řídí tok peněz v ekonomice tím, že stanovuje, za kolik si u ní mohou banky půjčit (lombardní sazba), za jakých podmínek si u ní peníze uložit (diskontní sazba) a také často diskutovanou repo sazbu, s jejíž pomocí reguluje množství peněz v ekonomice. Banky si pak půjčují a ukládají peníze u ČNB, ale i mezi sebou navzájem.

Znamenají vysoké sazby také vysoké zisky pro banky? Rozhodně ano. Aspoň v Česku, kde na běžných a spořicích účtech bezvládně leží téměř tři biliony korun. Banky bez rizika tato depozita uloží zase u ČNB a rozdíl mezi sazbou, kterou vyplácejí střadatelům a kterou jim dá ČNB, představuje krásný výnos. Na druhou stranu, když jsou sazby dole, musí banky hodně půjčovat a jdou do daleko většího rizika.

David Bystrzycki

Daniel Hamerník

Jeden ze zakladatelů investiční platformy ROIER. Vystudoval MFF Univerzity Karlovy a Katz Business School. V oblasti finančnictví se pohybuje přes 20 let. Byl také spoluzakladatelem P2P platformy Zonky.

Příklad: pokud mám jako banka úrok na depozita sedm procent u ČNB, tak za kolik budu půjčovat, aby to bylo výhodnější? Deset procent? Dvanáct procent? Za tolik by hypotéky a firemní úvěry asi nikdo nechtěl. Aktuálně jsou hypotéky dostupné se sazbou okolo šesti procent. A tuto hodnotu nepřímo ovlivňuje právě PRIBOR. Proč by banky půjčovaly za šest procent s rizikem, když si mohou ty samé peníze uložit u jiné banky či u ČNB téměř bez rizika? Protože vědí, že zatímco šestiprocentní hypotéka pořízená dnes tady bude i minimálně za dva roky, výnosy z vkladů budou příští dva roky asi klesat.

Aby to fungovalo a pro banku bylo poskytnutí hypotéky výhodné, musí být podle mého názoru snížení sazeb ČNB, a tím potažmo i PRIBORu už započteno do výpočtů dlouhodobějších úroků. Navíc ČNB ukončila úročení vkladů, které k ní musí ukládat banky jako povinné minimální rezervy. Takže nižší přínos z vysokých sazeb banky pocítí, budou se snažit výnosy dohnat půjčkami a budou půjčování více nakloněné.

Otázka za milion: Kdy půjde PRIBOR a ostatní sazby dolů? Až ČNB sníží svoje sazby. A ta je sníží, až půjde inflace dolů a až na ni vznikne dostatečný tlak. Vysoké sazby podporují dobrý kurz koruny a ten zase zaručuje, že inflace nevystřelí. Takže těch proměnných je víc.

Můj odhad: PRIBOR půjde dolů příští rok a pomalu. Co je pro mě záhada, je to, že se ekonomika ani pod vlivem vysokých sazeb nehroutí. Zaměstnanost se drží, podniky hlásí rekordní zisky. Lepší chvilku nadávat na drahé úvěry než mít chleba za tisícovku, ne?

FINMARKET je rubrika zasvěcená obsahu, který připravujeme ve spolupráci s obchodními partnery na míru společnostem, které chtějí seznámit čtenáře se svými produkty nebo službami.

Sdílejte článek, než ho smažem