Je s podivem kolik klientů má uzavřeno nevyhovující úrazové pojištění. Platí tak za něco, co je dostatečně nechrání. Do určité míry si za to mohou klienti sami, protože se prodejců pojištění málo ptají, nebo se spokojí s nejasnou odpovědí. Hlavní příčinou nevhodných smluv jsou ovšem sami obchodníci (pojišťováci). Špatným radám se dá bránit, jen když klient ví, co kupuje.
Samotná konstrukce úrazového pojištění není složitá. Počítá se třemi tělesnými stavy. S úrazem, trvalými následky úrazu a se smrtí následkem úrazu. Tyto tři stavy také většina úrazových pojištění automaticky kryje. Pojištění úrazuse sjednává na pojistné částky, které se pohybují v tzv. násobcích, které vždy vyjadřují sumu, ze které je v případě pojistné události plněno. Ve spektru pojišťoven na českém trhu je jednonásobek vyjádřen sumou od patnácti do třiceti tisíc korun pro dospělé, o které lze pojistnou částku zvýšit. Některé pojišťovny umožňují zvyšovat pojistné krytí o půlnásobky.
Násobek pojištění úrazu je vyjádřen v desítkách tisíc korun a lineárně kopíruje násobek pojištění smrti, které je vyjádřeno ve stovkách tisíc. Poměr obou rizik se tedy navyšuje přímo úměrně. Pokud je potřeba vyšší krytí na smrt úrazem, jsou automaticky více kryty i běžné úrazy. Logické je to z pohledu možné ztráty mzdy v důsledku úrazu. Ten, kdo potřebuje vyšší krytí rizika smrti úrazem z důvodu vyšších příjmů, a tedy možné větší ztráty, ten také potřebuje vyšší krytí pro případ úrazu a dočasného výpadku či snížení příjmů. U největší české pojišťovny činí násobek úrazu pro dospělé třicet tisíc korun a násobek smrti úrazem dvě stě tisíc korun. To znamená, že proti úrazu se lze pojistit na částky 30 tisíc, 60 tisíc, 90 tisíc a vyšší a proti smrti úrazem na částky 200 tisíc, 400 tisíc, 600 tisíc a vyšší.
U pojištění trvalých následků úrazů je situace složitější. Většina pojišťoven automaticky nabízí službu tzv. progresivního plnění, tedy že pro tuto nahodilou událost pojišťovna chrání klienta ještě dalším násobením výše pojistné částky za smrt úrazem. V našem případě číslem čtyři. Plnění se vypočte podle rozsahu trvalých následků.
V případě, kdy je pojistná částka na smrt úrazem stanovena na 200 tisíc korun, činí maximální možná výplata od pojišťovny při trvalých následcích a progresivním plnění 800 tisíc korun.
Lepšímu pochopení poslouží ještě jeden příklad: Uzavřeli jsme úrazové pojištění s tzv. jednonásobkem krytí. Běžné úrazy máme kryté částkou 30 tisíc korun, smrt následkem úrazu částkou 200 tisíc korun a trvalé následky úrazu sumou do 800 tisíc korun včetně progrese. Pokud sjednáme tzv. dvojnásobek krytí, budou částky činit 60 tisíc (úraz), 400 tisíc (smrt úrazem) a až 1,6 milionu korun za trvalé následky (smrt úrazem = 400 000.-Kč x 4 = 1 600 000.-Kč).
Tak jak se volí násobek pojistného krytí, rostou také pojistné částky. Klíčové proto je, jak velké pojistné krytí požadovat. Výpočet je poměrně jednoduchý, i když optimální násobek úrazu se může u každého lišit a rozhoduje o něm pohlaví, věk klienta a průměrný čistý výdělek.
Výpočet se odvíjí od příjmu jednotlivce či rodiny. Ztráta pravidelného příjmu, například mzdy, může pro mnohé znamenat existenční problémy spojené s placením nájemného, energií či úvěrů. Dostane-li se do takové situace například žena, které je 35 let a jejíž pravidelná čistá mzda bez dalších příjmů činí patnáct tisíc korun, přijde kvůli ztrátě zaměstnání o pět a tři čtvrtě milionu korun, které jí už nikdy zaměstnavatel nevyplatí. Počítáme přitom se stále stejným příjmem a hranicí pro odchod do důchodu pro ženy ve věku 63 let.
Do penze jí zbývá ještě třicet dva let, to je 384 měsíců, násobeno výší čisté mzdy. Výsledkem je částka 5,76 milionu korun. Takové klientce by pomohlo úrazové pojištění se šesti a půl násobkem pojistné částky. Ta činí včetně progrese rovných šest milionů korun na pojištění trvalých následků úrazu, a tedy dostatečně převyšuje požadované krytí. Takové pojištění by tuto klientku stálo zhruba 830 korun měsíčně. Navyšování pojistné částky podle inflace zajistí tzv. indexace pojištění, která se volitelně provádí každé dva roky.
Tak jak se bude klientce blížit odchod do důchodu, bude si nechávat průběžně upravovat výši pojistné částky. Bude na pojistném platit stále méně, ale stále bude chráněna na aktuální a optimální výši krytí. Někdo možná namítne, že klientka v čase stárne a není tedy možné, že se jí pojistné snižuje, když s přibývajícím věkem rizika narůstají. „Fígl“ je v tom, že zde nyní hovoříme o dvou různých skutečnostech. Jednou je doba uzavření pojištění, druhou je změna výše krytí, což není nic jiného, než jen změna v již běžícím pojištění. Většina pojišťoven toto dnes standardně a bez poplatku umožňuje a mluví o tzv. flexibilních pojistných smlouvách. Příkladem může opět být ta největší tuzemská pojišťovna. U jejích současných smluv lze měnit pojistné, formu placení i počet připojištěných rizik.
Autor je finanční poradce.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
22. 5. 2008 16:31, Patrik
Bohužel je to tak, celkem slušné plnění je možné na jakési "absolutní" škody, tedy amutace, atd. Samozřejmě ne za 100 Kč / měsíčně.
K tomu pojištění nemovitosti bych přidal ještě odpovědnostní pojistky, ať povinné nebo dobrovolné.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
22. 5. 2008 14:32, Jaromír
Volal jsem na několik pojištoven, a chtěl vědět o plnění např. v případě, že bych přišel o prst. Všude mlžili.
Pak jsem se dozvěděl následující počty:
"Běžné úrazy máme kryté částkou 30 tisíc korun"
prst je 5 procent, ruka 25 procent, takže tady bych např. při ztrátě prstu (který jako programátor potřebuji) dostal 30k*0,05= 1500 Kč, a to se vyplatí.
Vyplatí se v současné době (když člověk nemá dluhy) ještě nějaké pojištění kromě nemovitosti? Podle mě ne. Třeba u úrazového by člověk musel umřít a nebo z něho musel zůstat jen trupík s končetinami oddělenými přesně u trupu (pahýly by určitě započítali), aby něco dostal :), je to smutné.
V diskuzi je celkem (23 komentářů) příspěvků.