Komerční spolupráce
Na globální pandemii onemocnění covid-19 jsme již téměř zapomněli, a pokud o ní přemýšlíme, tak jako o historické a uzavřené kapitole. Stejně tak můžeme vzpomínat na takzvané lockdowny, zastavení velké části globální ekonomiky, českou nevyjímaje. Výrobní podniky, provozovatelé služeb, kanceláře, restaurace, hotely, letiště, to vše dlouhou dobu nefungovalo vůbec, či jen velmi omezeně. V takové situaci má stát v zásadě dvě možnosti. Buď přijmout fakt, že statisíce podnikatelů a zaměstnanců přijdou o práci a životní jistoty nebo spustit masivní záchranné programy, zaplavit ekonomiku podpůrnými programy a snažit se zachránit, co a koho jde. Česko se vydalo druhou cestou.
Jestli bylo všechno provedeno včas správně a všechny peníze utraceny efektivně, je otázka, kterou přenecháme budoucím generacím. Pro nás je důležité, že tyto kroky měly svojí cenu. Ať už v podobě obřích schodků státního rozpočtu nebo rekordní inflace. Pokud zkrátka jednou otevřete stavidla monetární politiky a zaplavíte ekonomiku levnými penězi, je celkem očekávatelné, že se v čase projeví zvýšená spotřeba, tedy tlak na růst ceny a vysoká inflace.
V takové chvíli nastupuje centrální banka, která má boj s cenovou stabilitou v popisu práce. A prvním nástrojem, který použije, jsou úrokové sazby. Dostali jsme se tak do situace, která zde nebyla od přelomu milénia, kdy základní úroková sazba ČNB (dvoutýdenní reposazba) ukazovala a stále ještě ukazuje číslovku 7. Dopady vysokých úroků na životy běžných občanů se projevily okamžitě – jak pozitivně, tak negativně. Nepříjemné bylo zcela jistě například zdražení hypoték, potažmo splátek nových či nově refixovaných úvěrů, které napnuly leckteré domácí rozpočty na hranici únosnosti.
Na druhou stranu začaly dávat smysl nástroje peněžního trhu, typicky spořicí účty. Dlouhodobě nezajímavé účty díky téměř nulovému zhodnocení, nyní nabízejí výnosy mezi pěti a šesti procenty. Situace také dala vzniknout takzvaným repofondům (jakým je například Conseq Repofond), které si okamžitě získaly oblíbenost díky poměru nabízeného zhodnocení, překonávajícího spořicí účty, a velmi nízkého podstupovaného rizika.
Podobně zajímavým vývojem si prošel i dluhopisový trh. V návaznosti na růst základní úrokové sazby prudce vystoupaly i výnosy dluhopisů. Jen pro představu, desetiletý český státní dluhopis se poměrně rychle dostal z výnosu 1 % na konci roku 2020 až na 6 % na začátku roku 2022. Pokud přijmeme předpoklad, že se nijak nezhoršila schopnost České republiky splácet své závazky, znamená to, že stejně kvalitní investiční instrument najednou nese několikanásobně větší výnos.
Je zjevné, že vysoké výnosy dluhopisů budou v čase klesat zpět, stejně jako bude klesat i základní úroková sazba. Otázka je, pouze kdy se tak stane, a kdy se tedy opět státní dluhopisy stanou bezpečným, kvalitním, ale ne příliš ziskovým investičním aktivem. V této chvíli je však stále ještě šance nechat tyto vysoké výnosy pracovat ve svůj prospěch. Pokud zvolíte správnou investiční strategii, lze tyto výnosy dokonce „uzamknout“ na několik příštích let.
Tou nejlepší cestou, pokud nejste profesionální investor nebo miliardová finanční instituce, je využít některého z pestré nabídky dluhopisových fondů. Ty veškerou práci a investiční rozhodování udělají za vás. Vhodným může být například fond Conseq Invest Dluhopisový fond, který investuje do kvalitních státních a v menší míře i podnikových dluhopisů či fond Conseq fond vysoce úročených dluhopisů, zaměřující se primárně na oblast sice výnosnějších, ale také rizikovějších korporátních dluhopisů.
Sdílejte článek, než ho smažem
