Světová hospodářská krize v roce 1857 (část 1 – USA)

Po krizi v letech 1847/1848 nastal všeobecný hospodářský rozmach. Svým dílem k tomu přispěly také nálezy zlata v Kalifornii (1849) a Austrálii (1851), které vyvolaly výrazný růst exportu do těchto krajin. Mnoho zemí prožívalo v letech 1849 až 1856 "zlaté časy". Dařilo se zejména železničnímu sektoru a bankovnictví. Akciové banky ve Velké Británii a Německu poskytovaly průmyslu rozsáhlé úvěry, čímž dále zlepšovaly podnikatelské klima. V roce 1853 vypukla tzv. krymská válka o mocenský vliv na Blízkém východě. Válečný výpadek exportu ruské pšenice do Evropy využily Spojené státy a výrazně zvýšily vývoz svého obilí přes Atlantik. Výhodná obchodní situace pro USA však netrvala dlouho. Když v roce 1856 skončila krymská válka porážkou Ruska, zaplavila evropský trh opět levnější pšenice z východu a zájem o dražší americkou prudce klesl. Velký pokles cen pšenice však nezaznamenala jen Evropa, ale i Spojené státy, které ztratily evropský trh a domácí poptávka nestačila vstřebat velkou nabídku. Americkým farmářům padaly zisky a mnozí nemohli splatit své dluhy u bank a obchodníků.

V této situaci se ukázala slabina americké importní politiky. Protože dovozy vysoce převyšovaly export, mizelo americké zlato v zahraničí, převážně v Evropě. Zlaté rezervy se stále snižovaly, až se nakonec banky pokusily v létě 1857 zachránit své zbylé rezervy nadměrným zvýšením úrokových sazeb. Ve "zlatých časech" se rozmohly také spekulace. Investiční záměry té doby (např. železnice, pozemky nebo doly) byly často spekulativně a problematicky financovány z větší části úvěry. Investoři mohli počítat ze ziskem až ve vzdálené budoucnosti. Mnohé úvěry byly navíc poskytovány lehkomyslně, bez záruk a bez důkladného prověření žadatelů.

V létě roku 1857 byl již hospodářský systém Spojených států velice labilní a tak stačil jediný impuls, aby se zhroutil jako domeček z karet. Tento dominový efekt začal 24. srpna 1857 v New Yorku a Ohiu. Onoho dne ohlásila newyorská pobočka společnosti "Ohio Life Insurance and Trust Company" ("Ohijská životní pojišťovací a svěřenecká společnost“) bankrot. Tento finanční ústav, do té doby vzor solidnosti, zapůjčil 5 miliónů dolarů na riskantní "železniční" projekt. Brzy vyšlo najevo, že velká část lehkomyslně zapůjčeného kapitálu byla zpronevěřena. To byl ovšem konec společnosti "Ohio Life", která již nebyla schopna uhradit své závazky bankám na východním pobřeží USA.

Banky v New Yorku reagovaly na skandál okamžitě a silně omezily své obchodní aktivity. Zároveň značně podražily úvěry. U splatných úvěrů začaly banky požadovat okamžité vyrovnání a odmítaly přijímat směnky obchodníků a dlužníků, kteří měli problémy s hotovostí. Tato opatření byla ve společnosti chápána jako příznak hrozícího hospodářského kolapsu a v New Yorku se objevily první známky paniky. Mnoho držitelů cenných papírů začalo bombardovat své brokery prodejními příkazy. Netrvalo dlouho a hráz se protrhla. Během několika hodin ztratily známé "bluechips" přes 10 procent své hodnoty a výprodej stále pokračoval. Následky byly zhoubné. Jenom v samotném New Yorku připravila finanční panika o práci 20 000 lidí.

Tento krach na newyorské burze se promítl i do jiných hospodářských odvětví a do jiných států. Události se daly do pohybu. Britské obchodní společnosti a banky začaly z USA stahovat své finanční prostředky. Cena pšenice stále klesala a ruská bavlna byla na volném trhu levnější než americká. Pokles kupní síly obyvatelstva způsobil, že v amerických přístavech byly plné sklady dovezeného zboží, které nenašly odběratele. Nedostatek investičního kapitálu znemožnil dokončení některých železničních projektů, některé zase vinou předlužení zbankrotovaly. Jiné investiční projekty, závislé na dokončení dráhy, nemohly být realizovány. Odliv peněz z bank snížil v polovině září zlaté rezervy o 20 miliónů dolarů. Hospodářství hrozil kolaps.

Ve snaze zmírnit vzniklé problémy, rozhodly se banky na východním pobřeží posílit své finanční rezervy dovozem většího množství zlata z kalifornských dolů. Začátkem září vyplul z Panamy tehdy moderní, kolesový parník "SS Central America" s nákladem kalifornského zlata. Toužebně očekávané zlato však New York nikdy nespatřil. Přes 90 metrů dlouhá loď se dostala 12. září 1857 do silného hurikánu a 200 mil od pobřeží Jižní Karolíny šla ke dnu. V hlubinách zmizelo přes 400 nešťastníků a také zlato, které mělo spasit finanční svět. Teprve koncem 80-tých let dvacátého století byl vrak lodi i se zlatým pokladem objeven ve hloubce přes 2 500 metrů.

Když dorazila zpráva o záhubě lodi do New Yorku, byl finanční svět v šoku. Banky musely odložit platby v hotovosti, akciové kurzy padaly a tisíce obchodníků ohlásilo bankrot. 13. října 1857 pak došlo na Wall Street k dalšímu krachu, který vyhnal z akciového trhu poslední věrné investory. Díky telegrafu, tehdejší "nové technologii", se nejistota rychle rozšířila po celé zemi. Banky ve Filadelfii a dalších velkých amerických městech odmítaly platit zlatem. Všude raketově stoupal počet nezaměstnaných. Koncem října bylo jen v Brooklynu a Manhattanu přes 100 000 lidí bez práce. V New York City dosáhly v prosinci škody způsobené krizí kolem 120 miliónů dolarů.

Na konci roku 1857 měly Spojené státy to nejhorší sice již za sebou, krizi však vystřídala po dlouhé měsíce trvající recese. Odcházející krize si vybrala svou daň ve všech vrstvách společnosti. Hlad, nezaměstnanost a nesčetné bankroty, to byl v tom čase obraz amerického hospodářství. Přesto se našli investoři, jako Moses Taylor nebo Cornelius Vanderbilt, kteří na krizi vydělali. Nákupem velmi levných akcií a zkrachovalých podniků významně rozšířili své finanční holdingy. Ovšem jen málo lidí mělo v té době odvahu a především volné finanční prostředky na další investice.

Nejméně byl krizí zasažen zemědělský jih Spojených států. Nižší ceny bavlny se brzy postaraly o čilý obchod s Evropou a dalšími zeměmi. To však ještě více vyhrotilo stávající spory mezi severními a jižními státy. Jih přeceňoval význam "královny bavlny" a domníval se, že jeho otrokářský systém je dokonalejší než severní systém, který byl založen na svobodné pracovní síle. Krize z roku 1857 tak velkou měrou přispěla k občanské válce, která od roku 1861 sužovala Spojené státy a jíž padlo za oběť přes 623 000 lidí.

Zaujala vás světová hospodářská krize poloviny devatenáctého století? Co si myslíte o ekonomickém systému USA té doby?  Nakupujete akcie v době krizí? Podělte se s námi o své názory a zkušenosti!

Přeloženo a upraveno ze serveru www.boerse.de.