Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Krize ve Velké Británii (1846-1848)

| 31. 5. 2002
Krize ve Velké Británii (1846-1848)
Vlny a vlnky hospodářských a finančních krizí po staletí věrně doprovázejí ekonomický a společenský rozvoj nejvyspělejších zemí tohoto světa. Zejména celé 19. století je doslova přehlídkou řady krizí, které korigují a usměrňují bouřlivý a mnohdy nevyvážený hospodářský růst mladého kapitalismu v období průmyslové revoluce.

Jejich podstata je strukturální, ale spouštěny jsou různými faktory. V konečném důsledku však krize většinou mívají na hospodářství očistný účinek a skrývají v sobě zárodek nové konjunktury.

Byly to dvě zcela různé příčiny, které v letech 1847 a 1848 vyvolaly těžkou hospodářskou krizi. Jednou z nich byla neúroda v roce 1846, která vedla k velkým spekulacím na trhu s obilím, druhá pak vycházela z obnovených spekulací s "železničními akciemi", podobně jako předtím v Německu. Dvě na sebe navazující katastrofy postihly tehdy evropské zemědělství. V roce 1845 se rozšířila ve velké míře hniloba brambor a způsobila nesmírné ztráty. Postiženy byly zejména zemědělské, hospodářsky zaostalé oblasti Evropy, jako bylo v případě britských ostrovů chudé Irsko. V té době byly brambory často jedinou levnou potravinou, dostupnou i nejchudším vrstvám. Proto nepřekvapuje, že když se bramborová katastrofa opakovala i další rok, trpěla rozsáhlá území bídou a hladem. Podle dobového článku v "Neue Züricher Zeitung" hladovělo v Evropě v důsledku dvouleté bramborové neúrody přes 2 milióny lidí.

Ale nebyly to jen brambory, které se neurodily. Prudké a nečekané ochlazení v létě roku 1846 s následnými bouřemi zdecimovalo sklizeň pšenice, která byla nejhorší za posledních 100 let. Když se zhroutil i tento druhý potravinový pilíř, vystřelily ceny do výše. Zvedla se vlna spekulací s obilím. Do zorného pole spekulantů se dostala především pšenice. V srpnu 1846 stál quarter pšenice ještě 46 šilinků (quarter – anglická dutá míra = 290,8 litrů), v listopadu téhož roku však již 56 šilinků.

Skokový nárůst ceny pšenice a ostatních zemědělských produktů nebylo však jediné nebezpečí pro britské hospodářství. Obnovené spekulace s akciemi železničních společností v roce 1847 vedly k velkým finančním problémům. Hlavní vinu na vzniku finanční krize měl opět tehdejší emisní systém, kdy se při úpisu akcií zaplatila jen část emisní ceny a zbytek se splácel postupně později. To umožňovalo i drobným investorům, kteří neměli velkou hotovost, svést se spolu s velkými hráči na býčím akciovém trhu. Byla to ovšem hra s ohněm. Pokud mířily akcie vzhůru, neměl systém chybu. Před další splátkou mohl investor rostoucí akcie prodat a rozdíl kurzů byl pak jeho ziskem. Od konce roku 1846 však stále rostly finanční požadavky železničních společností, které potřebovaly peníze na další investice. Jenom v roce 1847 byly vydány "železniční akcie" v hodnotě 6,5 miliónů liber. Nové emise zaplavily trh. Tak se stalo, že i velcí investoři vyčerpali své finanční prostředky a akciový trh již neutáhli. Kurzy začaly padat a mnoho "splátkových" hráčů se dostalo do velkých potíží.

Situace se stále zhoršovala, na trhu citelně chyběly peníze. Ve snaze zachránit co se dá, přesedlalo mnoho spekulantů na trh s pšenicí. Její cena ještě rostla a v květnu 1847 dosáhla svého vrcholu. V tu dobu stál quarter pšenice již 93 šilinků a za deset posledních měsíců tak svou cenu zdvojnásobil.

V pozdním létě roku 1847 se karta definitivně otočila. Co však bylo tou poslední kapkou, kterou džbán přetekl? Na to existují dvě teorie. První říká, že to byli Francouzi, kteří nakoupili v roce 1847 větší množství přebytečné pšenice a v létě ji poslali přes kanál do Anglie. Tam údajně nabídli těchto asi 18.000 centů (cent – německy Zentner = 50 kg) pšenice výrazně pod cenou a otřásli tamním trhem. Tento scénář se zdá nepravděpodobný, protože takové množství levné pšenice by zdaleka britský trh neohrozilo. Pravděpodobnější je však druhá možnost. Aby urychleně pomohla hladovějícím, zrušila britská vláda v roce 1846 dovozní cla na pšenici. Tím se za rok zdvojnásobil její import. Jestliže bylo roce 1846 dovezeno 600.000 centů, tak v roce 1847 činil dovoz již 1,1 miliónů centů. Nedostatek pšenice na trhu byl tak zažehnán. Když se potom ukázalo, že sklizeň bude tohoto roku dobrá, začala cena pšenice rychle klesat a mnoha spekulantům zbyly jen oči pro pláč.

Zatímco široké vrstvy obyvatelstva přivítaly dostatek levnějšího obilí, stáli ti, kteří včas z kolotoče spekulací nevyskočili, před horami dluhů. Výrazný pokles cen způsobil velké ztráty mnoha obchodníkům s obilím. Rovněž banky a finanční instituce, které špatně odhadly situaci na trhu, stály nad propastí. V srpnu 1847 došlo k prvním bankrotům. Zprvu byl nejvíce postižen Londýn, kde zkrachovalo 11 firem a Liverpool, kde potkal podobný osud pět společností. Krize se však stupňovala. V září bylo v Británii 37 podniků v konkursním řízení a v říjnu jejich počet vzrostl již na 82. V listopadu ohlásilo platební neschopnost dalších 59 společností a v prosinci ukončilo svou činnost ještě 26 firem. Pak došlo k postupnému uklidnění.

Britské nebe se již vyjasňovalo, ale zlověstná mračna krize se zvolna stěhovala nad evropský kontinent. Byly to zejména Francie, Nizozemí a Německo, které byly britskými událostmi nejvíce postiženy. Mezi březnem a květnem 1848 došlo v těchto zemích k největšímu počtu bankrotů. Dozvuky krize pocítil i New York, kde bylo v květnu postiženo několik firem, které byly obchodně těsně propojeny s Velkou Británií.

Krize z let 1847-1848 zmizela právě tak rychle, jako se předtím objevila. Žně v roce 1847 překonaly všechna očekávání. Jak byly dvě předchozí sklizně mizerné, byl rok 1847 tak úrodný, že pamětníci hovořili o nejlepší stoleté sklizni. Protože také následující roky byly příznivé, byl konečně dostatek potravin, které byly cenově dostupné i pro nejchudší vrstvy. Nastalo období, které mnozí nazývali "zlatými časy". Ale jak už to bývá, všeho do času. V roce 1857 se ohlásila další velká krize, která později vešla do historických knih jako první světová hospodářská krize. Ale o ní si povíme opět za týden.

Zaujala vás britská krize? Co si o ní myslíte? Spekulovali byste tehdy s pšenicí? A dnes? Podělte se s námi o své názory a zkušenosti!

Přeloženo a upraveno ze serveru www.boerse.de.


  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-4
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2017 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK