Krize ve Velké Británii (1846-1848)

Stanislav Volek | 31. 5. 2002
Krize ve Velké Británii (1846-1848)
Vlny a vlnky hospodářských a finančních krizí po staletí věrně doprovázejí ekonomický a společenský rozvoj nejvyspělejších zemí tohoto světa. Zejména celé 19. století je doslova přehlídkou řady krizí, které korigují a usměrňují bouřlivý a mnohdy nevyvážený hospodářský růst mladého kapitalismu v období průmyslové revoluce.

Jejich podstata je strukturální, ale spouštěny jsou různými faktory. V konečném důsledku však krize většinou mívají na hospodářství očistný účinek a skrývají v sobě zárodek nové konjunktury.

Byly to dvě zcela různé příčiny, které v letech 1847 a 1848 vyvolaly těžkou hospodářskou krizi. Jednou z nich byla neúroda v roce 1846, která vedla k velkým spekulacím na trhu s obilím, druhá pak vycházela z obnovených spekulací s "železničními akciemi", podobně jako předtím v Německu. Dvě na sebe navazující katastrofy postihly tehdy evropské zemědělství. V roce 1845 se rozšířila ve velké míře hniloba brambor a způsobila nesmírné ztráty. Postiženy byly zejména zemědělské, hospodářsky zaostalé oblasti Evropy, jako bylo v případě britských ostrovů chudé Irsko. V té době byly brambory často jedinou levnou potravinou, dostupnou i nejchudším vrstvám. Proto nepřekvapuje, že když se bramborová katastrofa opakovala i další rok, trpěla rozsáhlá území bídou a hladem. Podle dobového článku v "Neue Züricher Zeitung" hladovělo v Evropě v důsledku dvouleté bramborové neúrody přes 2 milióny lidí.

Ale nebyly to jen brambory, které se neurodily. Prudké a nečekané ochlazení v létě roku 1846 s následnými bouřemi zdecimovalo sklizeň pšenice, která byla nejhorší za posledních 100 let. Když se zhroutil i tento druhý potravinový pilíř, vystřelily ceny do výše. Zvedla se vlna spekulací s obilím. Do zorného pole spekulantů se dostala především pšenice. V srpnu 1846 stál quarter pšenice ještě 46 šilinků (quarter – anglická dutá míra = 290,8 litrů), v listopadu téhož roku však již 56 šilinků.

Skokový nárůst ceny pšenice a ostatních zemědělských produktů nebylo však jediné nebezpečí pro britské hospodářství. Obnovené spekulace s akciemi železničních společností v roce 1847 vedly k velkým finančním problémům. Hlavní vinu na vzniku finanční krize měl opět tehdejší emisní systém, kdy se při úpisu akcií zaplatila jen část emisní ceny a zbytek se splácel postupně později. To umožňovalo i drobným investorům, kteří neměli velkou hotovost, svést se spolu s velkými hráči na býčím akciovém trhu. Byla to ovšem hra s ohněm. Pokud mířily akcie vzhůru, neměl systém chybu. Před další splátkou mohl investor rostoucí akcie prodat a rozdíl kurzů byl pak jeho ziskem. Od konce roku 1846 však stále rostly finanční požadavky železničních společností, které potřebovaly peníze na další investice. Jenom v roce 1847 byly vydány "železniční akcie" v hodnotě 6,5 miliónů liber. Nové emise zaplavily trh. Tak se stalo, že i velcí investoři vyčerpali své finanční prostředky a akciový trh již neutáhli. Kurzy začaly padat a mnoho "splátkových" hráčů se dostalo do velkých potíží.

Situace se stále zhoršovala, na trhu citelně chyběly peníze. Ve snaze zachránit co se dá, přesedlalo mnoho spekulantů na trh s pšenicí. Její cena ještě rostla a v květnu 1847 dosáhla svého vrcholu. V tu dobu stál quarter pšenice již 93 šilinků a za deset posledních měsíců tak svou cenu zdvojnásobil.

V pozdním létě roku 1847 se karta definitivně otočila. Co však bylo tou poslední kapkou, kterou džbán přetekl? Na to existují dvě teorie. První říká, že to byli Francouzi, kteří nakoupili v roce 1847 větší množství přebytečné pšenice a v létě ji poslali přes kanál do Anglie. Tam údajně nabídli těchto asi 18.000 centů (cent – německy Zentner = 50 kg) pšenice výrazně pod cenou a otřásli tamním trhem. Tento scénář se zdá nepravděpodobný, protože takové množství levné pšenice by zdaleka britský trh neohrozilo. Pravděpodobnější je však druhá možnost. Aby urychleně pomohla hladovějícím, zrušila britská vláda v roce 1846 dovozní cla na pšenici. Tím se za rok zdvojnásobil její import. Jestliže bylo roce 1846 dovezeno 600.000 centů, tak v roce 1847 činil dovoz již 1,1 miliónů centů. Nedostatek pšenice na trhu byl tak zažehnán. Když se potom ukázalo, že sklizeň bude tohoto roku dobrá, začala cena pšenice rychle klesat a mnoha spekulantům zbyly jen oči pro pláč.

Zatímco široké vrstvy obyvatelstva přivítaly dostatek levnějšího obilí, stáli ti, kteří včas z kolotoče spekulací nevyskočili, před horami dluhů. Výrazný pokles cen způsobil velké ztráty mnoha obchodníkům s obilím. Rovněž banky a finanční instituce, které špatně odhadly situaci na trhu, stály nad propastí. V srpnu 1847 došlo k prvním bankrotům. Zprvu byl nejvíce postižen Londýn, kde zkrachovalo 11 firem a Liverpool, kde potkal podobný osud pět společností. Krize se však stupňovala. V září bylo v Británii 37 podniků v konkursním řízení a v říjnu jejich počet vzrostl již na 82. V listopadu ohlásilo platební neschopnost dalších 59 společností a v prosinci ukončilo svou činnost ještě 26 firem. Pak došlo k postupnému uklidnění.

Britské nebe se již vyjasňovalo, ale zlověstná mračna krize se zvolna stěhovala nad evropský kontinent. Byly to zejména Francie, Nizozemí a Německo, které byly britskými událostmi nejvíce postiženy. Mezi březnem a květnem 1848 došlo v těchto zemích k největšímu počtu bankrotů. Dozvuky krize pocítil i New York, kde bylo v květnu postiženo několik firem, které byly obchodně těsně propojeny s Velkou Británií.

Krize z let 1847-1848 zmizela právě tak rychle, jako se předtím objevila. Žně v roce 1847 překonaly všechna očekávání. Jak byly dvě předchozí sklizně mizerné, byl rok 1847 tak úrodný, že pamětníci hovořili o nejlepší stoleté sklizni. Protože také následující roky byly příznivé, byl konečně dostatek potravin, které byly cenově dostupné i pro nejchudší vrstvy. Nastalo období, které mnozí nazývali "zlatými časy". Ale jak už to bývá, všeho do času. V roce 1857 se ohlásila další velká krize, která později vešla do historických knih jako první světová hospodářská krize. Ale o ní si povíme opět za týden.

Zaujala vás britská krize? Co si o ní myslíte? Spekulovali byste tehdy s pšenicí? A dnes? Podělte se s námi o své názory a zkušenosti!

Přeloženo a upraveno ze serveru www.boerse.de.


Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

-3
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

A tohle už jste četli?

Železniční euforie v Německu (1842-1848)

24. 5. 2002 | Stanislav Volek | 1 komentář

Železniční euforie v Německu (1842-1848)

Založením norimberské společnosti "Ludwigs-Eisenbahn-Gesellschaft" a následným zahájením provozu na první železniční trati (7.12.1835), vstoupilo také Německo do "zlatého věku" železnice.... celý článek

Mezinárodní hospodářská krize (1836-1838)

17. 5. 2002 | Stanislav Volek

Mezinárodní hospodářská krize (1836-1838)

Velká hospodářská krize, která navštívila v druhé polovině třicátých let 19. století některé evropské země i USA, byla v tomto století jednou z nejhorších. Bylo to hned několik faktorů... celý článek

Britsko-jihoamerická krize v letech 1825/1826

3. 5. 2002 | Stanislav Volek

Britsko-jihoamerická krize v letech 1825/1826

Když zvolna odcházela poválečná hospodářská krize z Evropy, bylo to britské hospodářství, které se vzpamatovalo nejdříve. Tehdy Velká Británie zaznamenala značný růst exportu a investic.... celý článek

První hospodářská krize v USA (1819/1820)

26. 4. 2002 | Stanislav Volek

První hospodářská krize v USA (1819/1820)

Zatímco Evropa v letech 1815 a 1816 strádala pod vládou deprese, prožívaly Spojené státy mohutný hospodářský rozkvět. Zvolna se však na finančním nebi objevovaly mraky, které ohlašovaly... celý článek

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.