Teď, nebo nikdy. Regulace Airbnb očima expertů

V Evropě – a v Česku zvlášť – řádí druhá vlna pandemie koronaviru. Turisté fuč, cestovní ruch sčítá obří ztráty, včetně majitelů bytů, které se dřív využívaly pro ubytování přes Airbnb a další platformy na krátkodobé pronájmy. Řada z nich se už rozhodla své nemovitosti „udat“ na klasický dlouhodobější pronájem, i proto ceny nájmů v centru Prahy poklesly klidně i o desítky procent. Další ale stále vyčkávají a věří, že se na jaře turisté do Prahy a dalších oblíbených destinací Česka zase vrátí. Jak se ekonomice a turistickému ruchu v příštím roce povede, je spíš otázka pro křišťálovou kouli, už teď je ale možné řešit, jak by u krátkodobých pronájmů mělo vypadat nastavení „nového normálu“.

Regulace na cestě

První z větších změn, které se týkají online platforem jako Airbnb, schválil Parlament už v době jarního nouzového stavu. Platformy musí živnostenským úřadům nově dávat informace o poskytnutých službách. A to včetně označení pronajímatele a uvedení adres, na nichž je krátkodobé ubytování poskytováno.

Novou povinnost přinesla i novela občanského zákoníku. Od začátku letošního července musí vlastník bytové jednotky oznamovat podnikání či jinou činnost, a to osobě odpovědné za správu domu – pokud by taková činnost mohla „narušit poměry v domě na dobu nikoliv přechodnou“. Mezi to lze zřejmě počítat právě poskytování krátkodobého ubytování přes platformy typu Airbnb.

A o slovo se hlásí i obce a městské části, které by chtěly víc pravomoci a flexibility při řešení dopadů byznysu s krátkodobými pronájmy, aby v případě každé razantnější úpravy pravidel nemusely čekat na hlasování poslanců, u kterých navíc v dnešní době nejde rozhodně o téma číslo jedna.   

Jak se na situaci Airbnb a spol. dívají respondenti naší ankety? Vrátí se podle nich po skončení koronakrize byznys krátkodobých pronájmů v Česku do stejného stavu, jaký byl loni, nebo už „není cesty zpět“? Je teď správný čas na to, aby stát a obce nastavily nová pravidla hry, nebo je lepší počkat, až se situace v ekonomice uklidní? A co je vlastně při regulaci tohoto odvětví klíčové?

Jakub Nakládal

architekt, člen iniciativy Paměť města

Obávám se, že po skončení koronakrize a obav z cestování se byznys s turistickými pronájmy vrátí do starých kolejí. Myslím ale, že s druhou vlnou pandemie vzniká minimálně roční okno, kdy turismus bude velmi omezen. Ideální příležitost vrátit byty dlouhodobému bydlení, což se už částečně samovolně děje. Bude to udržitelnější pro město a místní občany trpící důsledkem nadměrného turismu, ale možná i pro samotné pronajímatele.

Pro nastavení regulace je klíčové, aby šla k jádru věci, tedy aby došlo k návratu původní myšlenky sdílení vlastního bytu na část roku a vymazal se investiční byznys s mnoha byty. Airbnb by mohlo být omezeno například na 60 dnů v roce na jeden vlastní byt s tím, že každý byt musí mít předem licenci od města. Město by si pak mohlo nastavit limitní počet licencí v dané městské části. Zásadní je dobrá kontrolovatelnost a vymahatelnost. Airbnb by městu mělo poskytovat online přehled o délce pobytů v jednotlivých bytech.

Marek Hilšer

senátor

Byznys s krátkodobými pronájmy dostal v důsledku koronakrize velkou ránu. Přestože v mnohých odvětvích dojde k resetu, řada byznysů zanikne a vzniknou nové, věřím, že turistický ruch se po odeznění krize opět nastartujte a bude se dál rozvíjet. S tím se nepochybně vrátí i podnikání v poskytování ubytovacích služeb v bytech prostřednictvím internetových platforem. Domnívám se tedy, že zavedení pravidel pro tento nový druh podnikání by mělo nastat právě v této době. Aby se podnikatelé na nové podmínky v pokrizové době mohli připravit. Klíčové je, aby obce dostaly funkční zákonné nástroje pro regulaci tohoto byznysu na svém území a také, aby byla zachována původní myšlenka sdílení.

Tomáš Prouza

prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Potřebujeme novou legislativu k Airbnb a podobným službám? Ani náhodou! Pravidel máme víc než dost, jen je na čase je začít vymáhat. Jenže to je mnohem těžší a náročnější, a tak třeba pražský magistrát raději každý druhý měsíc přijde s novým návrhem zákona, než aby začal plnit svou kontrolní roli, postihoval ty, kteří pravidla porušují, a nechal v klidu žít ty, co podnikají poctivě. Na hlasitých výkřicích o dalším zákonu proti Airbnb se ale zřejmě získává víc politických bodů než na poctivé každodenní práci. Nemluvě o tom, že platformy jako Airbnb či Booking.com podléhají evropské regulaci, takže pokud chtějí naši politici něco změnit, musí najít spojence v dalších zemích.

Jednotná pravidla budou o to důležitější, že Airbnb a podobné firmy může čekat spíš rozmach než útlum. Přes léto bylo u nás i v zahraničí vidět, že se krátkodobé pronájmy staví na nohy rychleji než hotely, protože řada lidí začala dávat přednost bydlení v bytech (a menších penzionech a hotýlcích), protože se bála setkávání s větším počtem turistů. Druhá vlna, která se žene Evropou, bude mít na turistický ruch velký dopad. Ztráty hotelů jsou obrovské, provozovatelé budou mít velké problémy bez pomoci znovu nastartovat fungování. Dokud nebude k dispozici vakcína, bude se řada lidí cestování bát. A pokud už cestovat budou, důraz na bezpečí a hygienu bude enormní. Vyhraje ten, kdo na změnu přemýšlení turistů zareaguje první. Chytré země a města pochopily, že je lepší se s velkými platformami domluvit a využít jejich marketingové síly, aby těch pár zbylých turistů přijelo k nim. Jen my zase vedeme svatou válku místo toho, abychom hledali řešení, které nám pomůže všem.

Daniel Kotula

majitel realitní kanceláře Kotula

Po skončení koronakrize se krátkodobé pronájmy vrátí velmi rychle a ve stejném měřítku. Majitelé bytů a domů profitujících z tohoto byznysu se na návrat těší a využijí první možný termín. Turisté přijedou v podobném počtu, ať už okamžitě, nebo postupně v řádu let. Například v Číně vylétl turismus po ukončení opatření jako raketa, lidé si chtěli vynahradit dobu, kdy platila omezení, návrat může být rychlý. Pokud se chceme vyhnout tomu, co bylo ještě loni norma, jediná naděje je regulace. Není možné, aby se v bytovém domě míchalo krátkodobé a dlouhodobé bydlení, to nutně bude vytvářet konflikty. Pak je tu negativní vliv na nájemní trh a centrum města. V regulaci bych trval na možnosti krátkodobého pronájmu jen v nemovitostech kolaudovaných na ubytovací služby, v ostatních nemovitostech pak nastavil maximální dobu pronájmu dva týdny v roce a přikázal povinnost zprostředkovatelům ubytování, jako je Airbnb, reportovat dobu pronájmu jednotlivých nemovitostí. Doufám, že se o regulaci nebude už jen mluvit a do její realizace se zákonodárci opřou, ať tu je co nejdříve.

Jan Čižinský

pražský zastupitel a starosta Prahy 7

V našem státě si čím dál víc moci pod sebe stahují centrální úřady. Města a lidé tak mají svázané ruce. Nemohou řešit spoustu věcí, včetně negativních dopadů overtourismu. Každá věc, kterou by lidé ve městě rozhodli během pár dnů, trvá změnou zákona roky, a většinou se stejně zasekne na zájmech různých politických stran ve Sněmovně, které na skutečné problémy lidí ve městech a obcích kašlou. Jeden příklad za všechny – před nějakou dobou jsem ve Sněmovně předložil novelu, která by umožnila Praze řešit provozování sdílených koloběžek. Bohužel neprošla, a to především kvůli ANO a ODS, takže Prahu budou dál hyzdit poházené koloběžky. Klíčové řešení je vrátit městům a obcím pravomoci, které si uzurpovali poslanci a ministerstva.

A výhled? Doufáme, že turismus se v Praze obnoví. Situace je pro všechny podnikatele v tomto odvětví drtivá a my se jim snažíme v rámci možností pomoci. Zároveň chceme současný stav proměnit v příležitost a budoucí turistický ruch lépe uchopit tak, aby co nejméně zatěžoval Pražany. Aby se v našem městě dobře žilo rodinám s dětmi, seniorům nebo studentům. Kolegyně Hana Třeštíková, radní pro kulturu a cestovní ruch, proto s kolegy zpracovala novou koncepci pražského turismu Zájmy města na prvním místě.

Lucie Tupá

realitní makléřka, RE/MAX

Regulace Airbnb v Česku byla nevyhnutelná, stejně jako je to v jiných světových metropolích. Několikrát jsem se ve své praxi na prohlídkách nemovitostí setkala s lidmi žijícími v centru Prahy, kteří utíkali před negativními dopady krátkodobých pronájmů do jiných pražských lokalit. I přesto musím říci, že já osobně nemám velké zásahy do vlastnických vztahů příliš ráda. Již nyní je ukotveno zákonem, že společnosti jako Airbnb mají úřadům poskytovat údaje o pronajímatelích. Klíčová je tedy podle mne účelná kontrola těchto pronajímatelů a dodržování pravidel pronájmů, například nepřekračování povoleného počtu ubytovaných. S ohledem na ostatní vlastníky bytů bych považovala za rozumné nastavit třeba minimální počet nocí ubytovaných, neboť i to vyzývá k větší zodpovědnosti k místu, kde bydlíte a neberete ho jako pouhou noclehárnu. S regulací bych ale vyčkala, protože si myslím, že se (nejen) tento byznys do stavu před koronakrizí ještě dlouhou dobu nevrátí.

Michal Rambousek

zakladatel TvůjSprávce.cz

Zda se trh vrátí zpět na úroveň čísel z minulého roku, je spíš záležitostí globální ekonomiky. V momentě, kdy pandemii dostaneme pod kontrolu, se spolu s leteckým průmyslem a cestováním opět obnoví i krátkodobý pronájem. Nicméně chvíli potrvá, než se situace vrátí do stavu, který známe z minulého roku. Rozhodně si nemyslím, že to je otázka několika měsíců. Tato část cyklu bude trvat minimálně dva roky.

A co se týče otázky na regulace – kdy jindy než v krizi by se měl měnit systém fungování? Pokud se má něco v ekonomice změnit, je na to čas právě teď. Na vrcholu se věci těžko mění. Máme totiž tendenci problémy přehlížet. Osobně ale trh krátkodobých pronájmů nevnímám jako zlo, jak ho často označují média. Nemyslím si, že je to hlavní příčina toho, že ceny nemovitostí vyletěly nahoru. Nicméně jisté regulace jsou na místě, zejména pak evidence nájemníků. Pronajímatelé by měli ubytované hosty evidovat stejně, jako je evidují hotely. Tím by se zamezilo tvorbě šedé ekonomiky, kterou považuji za klíčový problém.

Hana Kordová Marvanová

pražská radní pro legislativu, veřejnou správu a podporu bydlení

Po skončení koronakrize se problém s krátkodobým ubytováním vrátí. V centru Prahy se tak využívá tisíce bytů, dochází k jeho vylidňování, má to vliv i na ceny bydlení a dochází k obtěžování stávajících obyvatel hlukem a dalším problémům spojeným s chováním turistů. Bohužel platformy typu Airbnb nejsou ochotny s městem spolupracovat a poskytovat informace potřebné pro vymáhání dodržování stávajících povinností ubytovatelů. Stejně tak nejsou ochotny či schopny řešit všechny problémy spojené s užíváním bytů jako de facto hotely pro turisty. Proto se domnívám, že nemůžeme čekat na uklidnění ekonomické situace a už teď musíme pokračovat v regulaci tohoto byznysu, který se sice vyvinul z tzv. sdíleného ubytování, ale dnes o sdílení bytů ve skutečnosti nejde.

Naší prioritou je proto důsledné vymáhání stávajících povinností, ať už ze strany živnostenských odborů, nebo ze strany stavebních odborů a dalších institucí. Zároveň považujeme za nutné změnit právní předpisy, aby obce měly podobné pravomoci, jako mají metropole v Evropské unii i ve světě. Proto se snažíme nyní v Sněmovně dohodnout, aby byl projednán návrh na změnu živnostenského zákona, který jsme předložili jako zákonodárnou iniciativu Prahy a který umožní regulovat rozsah a podmínky poskytování krátkodobého ubytování v bytech formou nařízení obce. Také máme připravený návrh na změnu občanského zákoníku, která by posílila práva vlastníků bytů v rámci společenství vlastníků, kteří bydlí v domě a jsou obtěžováni užíváním bytů v rozporu s jejich účelem.

Naším cílem je, aby se využívání bytů pro krátkodobé ubytování turistů vrátilo do skutečné „sdílené ekonomiky“, tedy aby bylo jen příležitostné a regulované. Pokud by nějaký investor měl zájem proměnit bytový dům v hotel pro Airbnb klientelu, měl by splnit příslušné veřejnoprávní předpisy a objekt kolaudovat jako hotel.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Až pomine koronavirová krize, byznys Airbnb a dalších platforem krátkodobých pronájmů má jistě potenciál se vrátit na předkrizovou úroveň, dokonce ji překonat. Technologie i nákladová efektivita jsou na jeho straně. Krize navíc odhaluje, že tvrzení, že krátkodobé pronájmy přispívají k růstu cen nemovitostí, je mylné. Trh s krátkodobými pronájmy zkolaboval, ale ceny nemovitostí dále rostou. To by tedy potenciálně mohlo vzít vítr z plachet kritikům Airbnb & spol. a politikům touhu krátkodobé pronájmy přísně regulovat. Potenciálně. Ve skutečnosti bylo už před úderem koronaviru zjevné, že argument o zdražování realit je zástupný. Politikům už tehdy šlo o jiné záležitosti, například o záchranu byznysu hoteliérů, kteří k nim za dlouhá léta a desetiletí mají dobře vyšlapané cestičky, po nichž občas vyrazí i s nějakou igelitkou či krabicí od vína.

Takže politici si jistě najdou jiné argumenty, až se budou Airbnb & spol. snažit vyšachovat. A budou se snažit ještě sveřepěji než dosud, neboť hoteliérům a navázané lobby teče kvůli koronaviru voda do bot. Pokud se však ukáže – a rozhodně to nelze vyloučit –, že zotavení turistického ruchu je po koronavirové krizi velmi pomalé a pozvolné, politikům nezbyde nic jiného než regulace krátkodobých pronájmů rozvolnit. Z turistického ruchu mají města ještě víc peněz než jen z hoteliérů samotných, turismus živí nejen hotely, ale třeba i restaurace, prodejce suvenýrů, skla, porcelánu či luxusního zboží a další obchodníky. Politici se zkrátka mohou ocitnout v situaci, kdy pro přilákání turistů do země učiní i dosud nemyslitelné. Jako právě rozvolnění Airbnb & spol.

Sdílejte článek, než ho smažem