Jménem zákona, jezte česky!

Do českých obchodů české potraviny! S tímto cílem zavedlo ministerstvo zemědělství před čtyřmi lety označování českých potravin logem s vlajkou a popiskou Česká potravina. Jenže mnozí Češi nejsou tak velicí patrioti a vybírají si i podle jiných kritérií. Například podle ceny nebo kvality, potažmo složení – a nehledí na vlaječku.

A tak když to nejde po dobrém, tak to půjde povinně, řekli si poslanci a podali návrh na „vlasteneckou“ regulaci trhu s potravinami. Obchodům v ní nařizují, co mají prodávat, a tím zákazníkům určují, co mají nakupovat – české potraviny.

V pozměňovacím návrhu k novele zákona o potravinách a tabákových výrobcích, kterou má tento týden projednat Sněmovna, skupina zákonodárců razí zásadu, podle níž by obchody s potravinami už od příštího roku musely prodávat nejméně 55 procent českých výrobků. S každým dalším rokem by se pak měl podíl o pět procent zvyšovat. Až na finálních 85 procent (!) českých potravin v obchodech v roce 2027.

Legislativní guláš ochucený v důvodové zprávě vlastenectvím, protekcionismem, udržitelným rozvojem, a především populismem servírují poslankyně za ANO Margita Balaštíková a poslanec za SPD Zdeněk Podala. Spolupodepsalo ho dalších 23 zákonodárců, zejména poslanci z Babišova hnutí a Okamurovy strany, ale i trikolorista Václav Klaus, komunista Zdeněk Ondráček, lidovecký vůdce Marian Jurečka a po jednom poslanci z ČSSD a ODS. Tak pestrá společnost se pod jednou iniciativou málokdy vidí.

Víc prasat, míň fosilu

V důvodové zprávě k návrhu autoři píšou, že cílem je podpořit potravináře, zvýšit zaměstnanost na venkově a snížit uhlíkovou stopu. No řekněte, kdo by to nechtěl!

Schází tam ale podstatná maličkost: vyhodnocení důsledků návrhu. Chybí jakákoli zmínka o tom, že na pultech může být nižší výběr zboží a ceny se zvýší v důsledku slabší konkurence.

Zdroj: Shutterstock

Anketa

Co by vám nejvic chybělo, kdyby všcko jídlo muselo být z Česka?

PomerančeMořské rybySýry ze zemí, kde je umějíAvokádo na toustíkBrambory

Samosebou je proti selskému rozumu vozit základní potraviny stovky nebo tisíce kilometrů z horoucích pekel. Všechno se ale doma vyrobit nedá. Anebo dá ale za cenu vysokých nákladů.

Na „vedlejší škody“ však navrhovatelé nehledí, cílem je – ať to stojí, co to stojí – prosadit české potraviny. Pro ně normy ministerstva zemědělství u mléka a nezpracovaných potravin typu ovoce, zeleniny, masa předpisují stoprocentní podíl českých surovin. U zpracovaných výrobků, pokládají za českou potravinu tu, která se vyrábí v Česku a u které tři čtvrtiny složek použitých při výrobě pochází z tuzemska.

Tyto parametry a podíl potravin v obchodech, které je splňují, by však někdo měl sledovat, vyhodnocovat a jejich dodržování vynucovat. Kolik dalších kontrolorů na to budeme potřebovat? A kolik to bude stát?

Takovými „podružnostmi“ se předkladatelé v návrhu nezabývají. A nezvažují ani to, jak se budou obchody, zemědělci a výrobci schopni vypořádat s pětapadesátiprocentní kvótou českých potravin, která by měla platit už v příštím roce.

Patří se připomenout, že domácí spotřeba je například u kuřecího masa kryta z českých zdrojů zhruba z 50 procent a u vepřového z necelých 40 procent.

A sněmovní kantýna?

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, vyzývá ve tweetu předkladatele návrhu, aby si pro začátek aspoň zjistili zastoupení českých potraviny na pultech sněmovní kantýny.

Zajistit vyšší podíl domácích potravin na trhu by každopádně znamenalo zvýšit kapacity, zajistit nové pracovní síly a v českých (potažmo) evropských podmínkách také zvýšit dotace.

Dejme tomu, že bychom to dokázali. Co ale bruselská Evropa?

Předpis upřednostňující zákonem domácí potraviny před dovezenými by byl pořádným zářezem do vnitřního trhu. Evropská komise by mohla reagovat sankcemi a některé státy odvetnými opatřeními vůči českým vývozcům potravin.

Jejich ztráty by nemusely být zanedbatelné Objem vývozu českých potravin dosahuje téměř 20 miliard korun.

Šílená doba koronavirová

V normálních časech by zůstaly kvóty na zahraniční potraviny v obchodech nejspíš jen zbožným přáním politiků. Koronavirová doba však přeje zákazům, dotacím, regulacím a také přemrštěnému patriotismu. Naznačuje to i hladký způsob, jakým povinné české potraviny schválil zemědělský výbor Sněmovny.

Takže se nedivte, až vám zákon začne nařizovat, co máte mít na talíři.

Časopis plný doktorů a chloraminu

Pavel Jégl: Zvířata dnes, lidé zítra. Umělá inteligence a 3D tisk přestávají být sci-fi a vstupují do českých ordinací. Jakmile vědci všechno vypilují na zvířatech, začnou nám zdraví vracet nanoroboti a úpravy genomu.  

---

Jiří Hovorka: Připravte si peněženky a jezte zeleninu. Češi stárnou a budou potřebovat víc doktorů. Jenže ti stárnou taky. A kdo se ještě nechystá do důchodu, toho spíš než okresní poliklinika láká Praha nebo Německo. Jak aspoň udržet standard?  

---

Michal Kašpárek: Budete se kroutit. Císařský řez, slepáček, amputačka ruky. Banální operace. Pokud si je tedy neděláte sami.

---

Ondřej Tůma: Doktor na síti. „Telemedicína může zabránit přetížení nemocnic. Češi snad brzy pochopí, že lékařskou péči lze mít i bez putování po doktorech,“ říká v rozhovoru manažer Virtuální kliniky EUC Daniel Soukup.  

---

Kristýna Kašpárková. Tak ukaž, doktore. Jaké nedoceněné nebo opomenuté lékařské seriály má smysl sledovat i po letech? Co vás naučí o pokrocích medicíny? A co jste naopak nevěděli o televizních klasikách?

Koupit Finmag

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Další články autora.

Spořící účet plně online

Spořte s úrokem 5,3 % ročně bez podmínek

Sjednat spoření

Sdílejte článek, než ho smažem