Vláda schválila novely dvou právních předpisů, které se bezprostředně týkají katastrálního úřadu. Ovlivní všechny, kdo vlastní dům, byt či pozemek nebo se účastní prodeje nemovitostí. První zákon je o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, druhý je zákon o katastru nemovitostí České republiky. Jestliže oba zákony schválí parlament a podepíše prezident republiky, budou platit už od 1. ledna 2009.
Jaké změny přinese občanům zákon o zápisech vlastnických práv?
Novela by měla především zrychlit celý proces zpracovávání zápisů a minimalizovat chyby. Jedná se zhruba o čtyři změny, které se bezprostředně dotknou občanů. Budeme například vyžadovat, aby návrhy na vklad do katastru nemovitostí byly zpracovávány pomocí formulářů, které stanovíme vyhláškou. Dnešní návrhy na vklad jsou často velmi nepřehledné a nebývá z nich zřejmé, co se v nich navrhuje.
Jak tyto formuláře omezí chyby?
Formulářové vyjádření usnadní orientaci zaměstnanců katastrálních úřadů při zpracování návrhů. Navíc vydáme i vzory elektronických formulářů, díky kterým bude možné ihned i kontrolovat, zda je parcela, ke které chce někdo vložit návrh na vklad, vůbec v katastru evidovaná. Takže se nepřepíšete třeba v čísle parcely. Formulář pošle už při vyplňování do databáze dotaz ke konkrétní parcele. Pokud tam budou nějaké nesrovnalosti, systém na ně upozorní a neumožní chybné vyplnění. Kromě minimalizace chyb to uživatele do budoucna připraví na elektronická podání návrhů na vklad.
Co by měl zákon dále zrychlit?
Řeší se například problém, kdy je v katastru vyznačena poznámka o tom, že je vedeno nějaké soudní řízení týkající se nemovitosti. Katastrální úřad pak musí řízení o návrhu na vklad u této nemovitosti přerušit. A to je stav, který se občas zneužívá takzvanými „šikanózními“ žalobami. Ty nemají zpravidla reálný základ ani reálnou naději na úspěch. Jsou vytvořeny uměle s jediným cílem, zablokovat vlastníkovi nakládání s nemovitostí.
Kdy se takové žaloby podávají?
Představte si, že developer vykupuje pozemky pro velkou investici a někdo podá žalobu, která brání v realizaci celé investice. Tito navrhovatelé žalob pak mohou činit nátlak na developera, že za určitých podmínek jsou třeba ochotní vzít žalobu zpět.
Jak bude katastr v takovém případě při zápisu postupovat?
Upozorníme na trvající soudní spor, a když budou navrhovatelé trvat na tom, aby byl vklad proveden, tak my jej provedeme. Samozřejmě s těmi důsledky, že pokud by soud rozhodl jinak, budeme se řídit výsledkem soudního řízení. Kupující tak na sebe v podstatě bere riziko, kdyby soud dopadl v jeho neprospěch.
Zrychlí se i další části řízení?
Když dnes katastrální úřad zamítne návrh na vklad, tak běží lhůta 60 dnů pro podání žaloby proti zamítavému rozhodnutí. V tomto období pak musí katastrální úřad zdržovat jakékoli navazující správní řízení o vkladu, které by se týkalo stejných nemovitostí, protože neví, jestli bude podána žaloba a neví, jak o ní soud rozhodne. Novela zkracuje celkovou lhůtu pro podání žaloby a zavádí i to, že žaloba se podává prostřednictvím katastrálního úřadu, aby se o tom úřad dozvěděl. Katastrální úřad tak nebude moci v té době, než uplyne lhůta pro podání žaloby a potom, když je žaloba podána, rozhodovat o žádných navazujících řízeních.
Můžete to uvést na příkladu?
Představte si to tak, že při koupi nemovitosti byste ve smlouvě měli nějakou drobnou vadu, kvůli které by katastrální úřad návrh na vklad zamítl a vy byste proto podali žalobu proti takovému rozhodnutí. Potom byste čekali na rozhodnutí soudu o povolení vkladu. Mohla by přitom nastat situace, že prodávající by mezitím danou nemovitost zastavil a katastrální úřad by zástavní právo povolil, protože by neexistovala proti tomu žádná překážka. Když by pak soud rozhodl, že první návrh platí a vy byste se stali majiteli nemovitosti, tak byste ji získali i s tím zástavním právem.
Čeho se týká poslední změna?
Poslední důležitou změnou tohoto předpisu je, že změna zákona o správních poplatcích. Ta mění poplatky podle jednoduchého systému: při převodu jedné nemovitosti poplatek zůstává stejný jako je nyní (tj. 500 korun), při převodu více nemovitostí se poplatek násobí počtem nemovitostí s horním stropem maximálně dvacet tisíc korun u těch nejsložitějších převodů. (více viz článek Čekání na katastru se zkracuje ale nejspíš zdraží)
Co mění novela katastrálního zákona?
Řeší především dvě podstatné věci. Jednak zápis vlastnického práva k novostavbám. Původně se jako vlastník nové stavby zapisoval zpravidla stavebník uvedený v kolaudačním rozhodnutí. Podle nového stavebního zákona ale vyvstal problém, že na většinu jednoduchých staveb není nutné kolaudační rozhodnutí. Dokument, podle kterého se dříve určoval vlastník, neexistuje. Nový princip bude takový, že si do vlastnictví novou budovu může ohlásit vlastník pozemku. Pokud si ji ohlašuje někdo jiný, tak se bude muset prokázat dohodou či smlouvou s vlastníkem pozemku o tom, že je oprávněn si na jeho pozemku stavbu postavit.
Zpřísní se i poskytování údajů z katastru? Dnes platí, že výpis poskytnete prakticky každému?
Bohužel je to tak. Stačí, když si přijdete na přepážku katastrálního úřadu a řeknete, že chcete výpis z katastru na konkrétní osobu s uvedením jména a data narození. Když si pak dokážete vybrat ze seznamu lidí shodného jména a data narození, my vám uděláme výstup s číslem listu vlastnictví a katastrálního území. S Úřadem pro ochranu osobních údajů jsme se proto dohodli, že je třeba evidovat žadatele o informace z katastru, kteří chtějí získat některé choulostivé informace. V případě listů vlastnictví a kopií ze sbírky listin budeme evidovat každého žadatele. Když budete takový výstup chtít, vyplníte jednoduchou žádost se jménem, příjmením a číslem občanského průkazu, podle kterého my vaši totožnost ověříme. Budete také muset zaškrtnout účel, ke kterému výpis potřebujete, přičemž jednotlivé účely přímo určuje zákon. Kromě výpisu je totiž stále možné anonymně získat i kopie listin, na jejichž podkladě byl proveden zápis do katastru.
Jak se ke kopiím listin zájemce tedy dostane?
Když znáte nemovitost, tak na výpisu z listu vlastnictví je uvedeno na základě čeho ji zapsaný vlastník nabyl. Stačí potom na tento záznam ukázat, že potřebujete jeho ověřenou kopii a za 50 korun správního poplatku vám ji katastrální úřad udělá. Mezi listinami jsou přitom nejen běžné kupní smlouvy, ale i usnesení soudu o dědictví, ve kterých se řeší celý majetek. Každý se tak vlastně může dočíst, kdo zdědil šperky, sbírku známek, auto, na což právě poukazuje Úřad pro ochranu osobních údajů.
Může si naopak vlastník nemovitosti vyžádat přehled lidí, kteří se na něj v registru dotazovali? Ano, ta možnost vyplývá z obecných předpisů už dnes a to podle zákona (č. 106) o poskytování informací. V tomto přehledu ovšem figurují jen ti, kdo jsou zaregistrováni v našem informačním systému a do spisu nahlédli a výpis zájemci poskytli. Chybí ti koncoví žadatelé, na které by bylo možné uplatnit případně sankce. A to by právě novela zákona měla změnit.
Máte nějakou zkušenost se zneužitím osobních údajů z katastru nemovitostí? Domníváte se, že nová úprava zneužívání zamezí?
Sdílejte článek, než ho smažem