Očima expertů: Kam míří koruna?

Ondřej Tůma | rubrika: Očima expertů | 12. 10. 2018 | 18 komentářů
Rok a půl po ukončení intervencí není česká koruna tak svalnatá, jak by si centrální bankéři představovali. Co čeká naši měnu v dohledné době?
Očima expertů: Kam míří koruna?

Zdroj: Shutterstock

„Neposílí až moc? Co když půjde proti všem očekáváním dolů? A jak dlouho budou spekulanti čekat, než to pořádně rozbalí?“ Když na začátku dubna 2017 ohlásila Česká národní banka konec intervencí, kdekdo se bál, že by koruna mohla začít dělat psí kusy. Přesněji, že její cena vyletí hodně nahoru. A nejspíš hodně rychle. Nepotvrdilo se. Rok a půl po uvolnění fixovaného kurzu není naše měna ani ve formě, jakou by si ČNB představovala a jakou by si snad i naše ekonomika podle své výkonosti zasloužila.

Kurz koruny k euru za posledních pět let

Zdroj: peníze.cz

Zdroj: kurzy měn a kurzy méně obvyklých měn na Peníze.cz

Muzeum bankovek

Nemusíš být nejlepší, stačí, když jsi nejhezčí! Navštivte naše muzeum bankovek a posuďte, která země má nejkrásnější papírová platidla.

Vstoupit do muzea

Jednou Východ, vždycky Východ

Podle analytiků má česká koruna tak trochu smůlu. Doba (nebo ještě přesněji investoři) nepřeje měnám rozvojových zemí. A k nim svět – ať se nám to líbí nebo ne – počítá i Česko. Na jeho zařazení do „nižší cenové kategorie“ se v nejbližší době sotva něco změní. To ale nemusí platit pro korunu. Když se nálada na trhu změní, v příštím roce by klidně zase mohla posílit.

A co si o situaci české měny myslí ekonomové, které jsme oslovili v pokračování naší ankety Očima expertů? V jaké kondici je koruna rok a půl od konce intervencí ČNB? Co bude klíčové pro její další vývoj?

Miroslav Zámečník

ekonomický analytik České bankovní asociace

Miroslav Zámečník
+16
+
-

Česká koruna je o něco slabší, než jsem očekával, tedy někde v pásmu 25,30 až 25,50 za euro.

Opuštění závazku proběhlo až nečekaně hladce, dodnes za to ČNB sbírá chválu různě po světě, a je to dáváno do kontrastu se Švýcarskem. Negativním překvapením s vlivem na korunu, s nímž jsem nepočítal, je způsob, jak se vyjednávalo o brexitu. Rovněž jsem doufal, že Donald Trump to s rozpoutáním obchodních sporů nemyslí tak úplně vážně, a stále chovám jistou naději, že jde o taktický nátlak, který má ostatní státy přimět k jednání, jejichž výsledkem nebude protekcionismus, ale třeba v Číně respektování pravidel soutěže, omezení veřejné podpory a zvýšení ochrany duševního vlastnictví.

A co bude pro další vývoj klíčové? Brexit, Itálie, obchodní válka. Nedohoda, ignorování fiskálních pravidel Itálií a eskalace konfliktu – cokoli z toho by mělo nežádoucí dopady. Česko má otevřenou, a tím I zranitelnou ekonomiku.


Dominik Stroukal

hlavní ekonom Roklen

Dominik Stroukal
+28
+
-

České ekonomice se daří, ale na koruně se to neodráží tak, jak bychom možná čekali. Přestože se píše rok 2018 a česká ekonomika je na tom dobře, investoři ji stále házejí do jednoho koše rozvíjejících se ekonomik. Aspoň na měnových trzích, kde se řadí po bok Číny, Jižní Koreje, Tchaj-wanu, Indie nebo Ruska, či dokonce Turecka. Víc než úrokový diferenciál nebo fundamenty české ekonomiky tak korunu v poslední době ovlivňuje situace v těchto s námi jen těžko srovnatelných ekonomikách.

A právě vinou toho není koruna tam, kde ji dle srpnové prognózy viděla Česká národní banka. Ta tudíž ani po rekordně rychlém zvyšování sazeb stále nevidí zhodnocení koruny, které by utáhlo domácí měnové podmínky, a proto je nucena jednat a dál navyšovat úroky.

Koruně by se teď hodilo trochu klidu. Řekněte sami – vsadili byste v současné době napjatých obchodních vztahů raději na jistotu, nebo na balíček měn perspektivních, ale nejistých ekonomik?


Petr Sklenář

hlavní ekonom J&T Banky

Petr Sklenář
+26
+
-

Překvapením je relativně stabilní vývoj kurzu koruny, změnu nepřineslo ani opakované zvyšování sazeb ČNB. Tento vývoj má několik vnějších a vnitřních příčin, ale vyzdvihnu jednu domácí.

Do roku 2013 polovinu státního dluhu držely domácí banky, což bylo považováno za stabilizační faktor. Zahraniční investoři byli okraj trhu, drželi korunové dluhopisy za cca 170 miliard korun (podíl 13 procent). Intervence ČNB přitáhly zahraniční investory a ve druhém kvartálu 2017 byly v jejich rukou dluhopisy v objemu až 730 miliard korun, což byla polovina trhu. Tito spekulanti po uvolnění koruny měli odejít a způsobit výkyvy koruny. Část do konce roku 2017 pozvolně odešla, ovšem z části spekulantů se stali investoři a dál drží korunové dluhopisy. Letos v létě zahraniční investoři drželi české dluhopisy v průměru za 570 miliard korun a se 40 procenty podílem představují hlavního věřitele státu.

Některé vazby a toky se v domácím finančním systému proměnily, i když to na první pohled není vidět. Domácí dluhopisový trh je pro kurz koruny nový faktor, který ji může v budoucnu ještě ovlivnit.


Štěpán Hájek

analytik finančních trhů Bossa

Štěpán Hájek
+21
+
-

Od ukončení intervencí do konce roku 2017 dokázala koruna vůči euru zpevnit o téměř dvě koruny a ČNB předpokládala, že podobný vývoj bude pokračovat. Když nepokračoval, přistoupila k několikanásobnému zvýšení úrokových sazeb. Ani to ale nepřineslo kýžený efekt a kurz koruny se dál odchyloval od prognóz. Koruna doplatila především na nálepku měny rozvíjející se ekonomiky. Když se do výprodejů dostaly měny jako turecká lira, argentinské peso nebo indická rupie, dali zahraniční investoři i od koruny raději ruce pryč. Mezitím začaly růst výnosy amerických dluhopisů a investoři raději volí bezpečnější americký dolar, který nabízí zajímavý výnos.

ČNB má v plánu ještě jedno zvýšení úrokových sazeb v listopadu, koruně to ale k nějakému výraznějšímu zpevnění nepomůže, spíš ji to zachrání od dalšího oslabení. Zároveň nelze očekávat rostoucí apetit investorů po koruně – česká ekonomika je evidentně za vrcholem své expanze.


Martin Mašát

portfolio manažer Partners investiční společnosti

Martin Mašát
+35
+
-

Vzhledem k tomu, v jaké kondici je česká ekonomika, je na tom koruna zle. Nejenže má za sebou smutné intervenční oslabení, ale ještě na ni dopadá averze investorů vůči malým měnám. Koruna je mnohem slabší, než by měla být. ČNB očekávala na konci roku 2018 korunu až pod 25 korunami za euro, teď se ale potácí kolem hodnoty 25,80 koruny za euro, a je tedy o tři procenta slabší.

Vývoj domácí měny je standardní reakce na nepříznivou situaci na trhu. Česká národní banka, které se vývoj kurzu koruny nevejde do prognóz, je ale překvapená a nárazově mění svou měnovou politiku z velice uvolněné na restriktivní. Veletoče v chování centrální banky ale koruně nepomáhají a navzdory snahám ČNB (čtyřikrát zvedaná základní úroková sazba) je koruna slabší než na počátku roku.

Další vývoj koruny je vcelku předvídatelný: koruna bude mnohem slabší, než by měla s ohledem na svižně rostoucí ekonomiku a výši úroků být. Zcela určitě můžeme očekávat posílení vůči euru směrem k 25 korunám za euro a dál. Posílení bude o to rychlejší, o co rychleji se uklidní nedůvěra investorů vůči malým lokálním měnám. Koruně pomůžou i násobně vyšší úroky, než má Evropská měnová unie.


Tomáš Krejčí

hlavní analytik eTrader

Tomáš Krejčí
+305
+
-

Pokud se podíváme, co všechno se na trhu říkalo před ukončením kurzového závazku ČNB na počátku jara 2017, lze určitě za překvapení považovat stabilní vývoj kurzu koruny vůči euru. Za půldruhého roku nedošlo k žádným prudkým výkyvům, nenaplnily se obavy z dramatického skokového posílení, ani opačné predikce, že trh bude chtít korunu rychle vyprodat, a proto by měla koruna dočasně i nárazově oslabit. Koruna sice zatím neposílila tolik, kolik by si spotřebitelé přáli, důvodem ale není špatná výkonnost ekonomiky, ta je naopak velmi dobrá. Ovšem geopolitické nejistoty oslabují všechny takzvané rozvojové měny, zejména tureckou liru, a s tím se vezou i východoevropské měny, jak se ukázalo v letošním létě.

Střednědobě, tedy už v průběhu příští roku, by se podle odhadů eTrader koruna měla dále zhodnocovat a dostávat se stabilně pod hranici 25 korun za euro. Předpokladem pro to je pokračování jestřábí politiky ČNB a slušný ekonomický růst.


Rudolf Rabiňák

předseda představenstva Ney spořitelního družstva

Rudolf Rabiňák
+20
+
-

Berte to jako můj názor, ne jako oficiální stanovisko družstva. Česká koruna je v tržní pozici a její kurz stanoví trh bez intervencí České národní banky. Je tedy ve správné kondici, i když exportéři by ji chtěli slabší a importéři silnější. Ekonomiku nejvíc postihují nečekané rychlé zvraty, které se v případě koruny nekonaly.

Překvapilo mě, že po intervencích koruna neposílila víc. Trochu volatilní vývoj byl výsledek různých spekulací na její posílení, ale protože se celkem držel v mezích 25–26,5 koruny za euro, jeho vliv na ekonomiku byl zanedbatelný.

Pro mne je teď žádoucí postupné, mírné a stálé posilování koruny, tak abychom se vyrovnávali se západní Evropou. Ovšem to znamená tlak na efektivitu, větší přidanou hodnotu a průmysl, který se nezabývá montováním, ale výrobou složitějších věcí.


Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Lukáš Kovanda
+158
+
-

Anketa

Která odpověď se vám líbí?

Nejde o tištění korun, přesvědčovali veřejnost zarputile centrální bankéři, když se měnové intervence chýlily ke konci. Neuplynuly ani dva roky a nejvýše postavená bankéřka v Česku, členka představenstva České spořitelny, klidně prohlásí do médií toto: „Je otázka, jestli vůbec někdy na běžných účtech budeme zvedat sazby.“ Pokud je to tak, jak říká ČNB, a žádné peníze se netiskly, proč banky střadatelům úroky nezvedají, ba připouštějí, že to už nikdy neudělají? Proč nemají o peníze střadatelů větší zájem a nemotivují je vyšším úročením vkladů? Protože ve skutečnosti se tenkrát peníze tiskly. Jen nešly do oběhu, ale zůstaly bankám. Od někoho (a za něco) přece ČNB eura během intervence kupovala. To, že peníze nevznikly ve fyzické podobě jako bankovky nebo mince, ale jen elektronicky, je nepodstatný detail. Banky tak mají po intervencích ještě větší nadbytek peněz z vkladů a rezerv nad objemem peněz, které jsou schopny a ochotny rozpůjčovat. V důsledku intervence tak došlo k přesunu celospolečenského bohatství od střadatelů k bankám. ČNB tímto přesunem kromě jiného vlastně říká, že střádání se nevyplácí, a tedy že lepší je dluh. Proti němu sice další regulací – zpřísňováním podmínek hypoték – bojuje, nicméně je to ona, kdo kulturu dluhu ve společnosti utváří.

Nevíme, odkud další krize přijde, ale víme, že bude souviset s dluhem. V nějaké jeho podobě. Centrální banky – nejen ČNB – v rámci „řešení“ krize předešlé zadělaly na krizi další. Znehodnocením měny, a hlavně devalvací společenské hodnoty spočívající v uvážlivém, hospodárném a úsporném nakládání s penězi. Hodnoty, jež se vytváří po generace.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+45
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 18 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

12. 10. 2018 5:40, Tomáš Smolík

Onou hodnotou pro další generace, jež se vytvořila a je dluh?
Koukám ČNB jen škodí, to je její jediná funkce.

+20
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

12. 10. 2018 9:07, josef

Dluh? To mate na mysli ktery?

Zobrazit celé vlákno

-5
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (18 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Bulharsko se chystá na euro. Takhle vypadají nové mince

16. 2. 2024 | Gabriel Pleska | 1 komentář

Bulharsko se chystá na euro. Takhle vypadají nové mince

Od příštího roku by se v Bulharsko mělo platit společnou evropskou měnou. Podobu bulharských euromincí teď schválila Rada Evropské unie. Takzvaná národní strana euromincí vychází z... celý článek

Jak má vypadat české euro? Vyberte, které se vám nejvíc líbí

14. 1. 2024 | Gabriel Pleska | 2 komentáře

Jak má vypadat české euro? Vyberte, které se vám nejvíc líbí

Před dvaceti lety jsme se zavázali, že jednou přijmeme euro. A ať to bude napřesrok nebo za deset let, je potřeba být připravený. Co byste nejradši viděli na české eurominci?

Převod eur bez příplatku? Pozor, banky mají výjimky. I u SEPA

3. 11. 2023 | Olga Skalková

Převod eur bez příplatku? Pozor, banky mají výjimky. I u SEPA

Vysoké poplatky za převody eur v rámci EU musely před čtyřmi lety skončit. Unijní nařízení srovnalo jejich cenu s domácími platbami. U dvou bank ale může klienty zaskočit, že zvýhodněné... celý článek

Vyplatí se koupit byt u moře nebo v Alpách? Na co si dát pozor

25. 10. 2023 | Jana Divinová

Vyplatí se koupit byt u moře nebo v Alpách? Na co si dát pozor

Byt v pražském paneláku může být cenově srovnatelný s apartmánem na pobřeží španělské Andalusie nebo horskou chatkou v Rakousku. Na kolik zahraniční nemovitost vyjde a jak to funguje?... celý článek

Nevýhodný výběr v cizině už umí blokovat i Raiffeisenbank

16. 10. 2023 | Petr Kučera | 2 komentáře

Nevýhodný výběr v cizině už umí blokovat i Raiffeisenbank

Nová verze aplikace Raiffeisenbank přináší několik novinek. Tou nejvýraznější je snadná ochrana před nevýhodným kurzem DCC při výběru z bankomatu.

Partners Financial Services