Zdroj: Shutterstock
Cena zlata v úterý poprvé v historii uzavřela nad úrovní 2000 dolarů za troyskou unci – konkrétně na 2021 dolarů. Během obchodování stoupá cena i výše, dnes ráno středoevropského času až nad 2030 dolarů.
Zlato letos dobývá třetí vrchol od roku 1971, kdy byl opuštěn takzvaný brettonwoodský systém směnných kursů a s ním i navázání amerického dolaru právě na zlato. První z vrcholů nastal v roce 1980, druhý pak před devíti lety.
Pokud však zohledníme inflaci, cena zlata byla v roce 1980 ještě o necelou třetinu výše než dnes. Tehdejší hodnota 850 dolarů za unci odpovídá zhruba letošním 2660 dolarům. Zlato tedy musí zdražit o dalších zhruba 630 dolarů, abychom mohli hovořit o rekordní dolarové ceně nejen nominální, ale i reálné.
Zlato dál posiluje i kvůli úterní masivní explozi v libanonské metropoli Bejrútu. Bezprostředně po ní nebylo jasné, zda jde o teroristický útok, či nešťastnou náhodu. To podpořilo nejistotu v geopoliticky již tak vysoce třaskavém regionu Blízkého východu.
Geopolitické napětí stoupá i z dalších důvodů, zejména pak kvůli opětovně rostoucím tenzím mezi Spojenými státy a Čínou. Ke geopolitickým nejistotám se přidává nejistota epidemiologická – tedy to, jak závažné bude současné šíření koronavirové nákazy – a s ní související nejistota ekonomická. Stále není zřejmé, jakou ekonomickou škodu způsobí dosavadní šíření nákazy.
K mnohaletému maximu kolem úrovně 26,20 dolaru za troyskou unci vzrostla v reakci na bejrútskou explozi také cena stříbra. Podobně jako zlato ho investoři celosvětově považují za takzvané bezpečné útočiště pro času zásadní geopolitické, ekonomické či jiné nejistoty. Zlato i stříbro letos zhodnocují o zhruba třicet procent. Zlato má letos nakročeno vykázat svůj nejlepší celoroční výkon od roku 1979.
Chcete šikovně investovat? Najdeme pro vás optimální řešení.
Důvodem letošního citelného nárůstu ceny zlata je fakt, že mu zvláště poslední dobou prakticky vše „hraje do karet“. Expanzivní měnová politika světově významných centrálních bank v čele s tou americkou sráží úrokové sazby až do záporu, na rekordní minima.
S poklesem reálných úrokových sazeb řady investičních nástrojů k nule či dokonce do záporu se stírá klíčová nevýhoda zlata, kterou je právě to, že žádný úrok nenese. Zvýrazňují se tím pádem jeho staletími prověřené výhody – zejména to, že představuje pojistku pro časy zvýšené nejistoty.
Poptávku po zlatě pohání také slábnoucí dolar. Znehodnocení americké měny plyne z vysoce expanzivní měnové politiky tamní centrální banky i z expanzivní rozpočtové politiky vlády Spojených států, jejímž důsledkem je enormně se zvyšující zadlužení USA.
V reakci na bejrútskou explozi stoupá také cena ropy. Brent se nyní obchoduje poblíž úrovně 45 dolarů za barel, prakticky nejvýše od začátku letošního března a propuknutí koronavirové krize.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund.
Lukáš Kovanda
