Světové ceny ropy vždycky nejvíc ovlivňovala situace na Blízkém východě a Perském zálivu. Bylo to tak ještě na začátku letošního roku. Cena ropy dramaticky rostla, a ačkoli to byl růst vykoupený krví obětí a materiálními škodami, producenty nesjpíš těšil.
Poslední vývoj ale podle analytiků BCM ukazuje, že geopolitika a konflikty nemusí být to jediné, co cenu ropy ovlivňuje. A dokonce to nemusí být ani to klíčové. Jako by se vzorec, podle kterého klíčová komodita reaguje, proměňoval. Jen něco přes měsíc od posledního vyhroceného konfliktu – mezi USA a Íránem jsou totiž ceny ropy už zase přibližně o 15 procent nižší. Dolů je zatlačily globální obavy z dopadů koronaviru.
Erupce napětí mezi Teheránem a Washingtonem začala americkým atentátem na generála Kásema Solejmáního, gradovala útokem Íránu na americké síly v Iráku a vyvrcholila sestřelením letadla v Teheránu. Není pochyb o tom, že pokud by konflikt dále eskaloval, byl by zasažen trh „černého zlata“ citelněji a způsobil by růst cen v desítkách procent.
Cena ropy Brent Crude krátce po útocích vzrostla na 70 dolarů za barel, 16. ledna klesla na 64 dolarů. Teď se nachází okolo hodnoty 58 dolarů za barel. Cena West Texas Intermediate (WTI) ke konci února klesla na zhruba 52 dolarů za barel – při vyhrocení konfliktu to bylo 65 dolarů.
Podíl exportu ze zemí Perského zálivu přes Hormuzský průliv představuje asi pětinu světové spotřeby ropy, zhruba 21 milionů barelů denně. Blokáda průlivu mezi Íránem a Ománem by významně ovlivnila export, a představovala by tedy ještě silnější impulz pro ceny ropy na kapitálových trzích. Některé odhady dokonce tvrdí, že hodnota by se pak ropa mohla prodávat i za sto dolarů za barel, což se blíží našponovaným cenám, které svět zažíval v letech 2010–2014. Nejslabším místem řetězce by pak mohla být Čína, která dováží asi 40 procent ropy z Blízkého východu pro vlastní spotřebu. Tento scénář se ale nakonec neuskutečnil a napětí po útocích opadlo.
Ceny komodity naopak výrazně tlačí dolů nervozita z šíření koronaviru. V posledních dnech se zdá, že se situace uklidňuje. Díky rostoucímu optimismu by mohl být ekonomický dopad viru jen krátkodobý.
Dalším faktorem, který trochu podpořil růst cen v posledních dnech jsou sankce USA uvalené na Rosněfť Trading, tedy dceřinou společnost ruského koncernu Rosněfť, která má pomáhat venezuelskému prezidentovi Nicolasi Madurovi při exportu ropy.
Poměrně rychlé zotavení cen, kterého jsme byli v průběhu ledna svědky, podporuje názor, že existují trendy, jejichž dopad na trhy s ropou je stále silnější a brzy bude rozhodující. Politika udržitelného rozvoje všech hlavních světových ekonomik, která vede k elektromobilitě, obnovitelným zdrojům a úsporám energie, je jedním z dominantních trendů. Dalším trendem je rostoucí diverzifikace na globálních trzích se samotnými fosilními palivy, kterou odstartovala masivní těžba břidlicového plynu v USA před deseti lety. Ropa – a zejména ta ze Zálivu – logicky ztrácí dlouhodobě svůj vliv a není důvod, aby se tento trend zvrátil.
Sdílejte článek, než ho smažem