Fondy v polovině roku: 200 miliard v rukávu

Hodnocení vývoje není zcela snadné. Přes zřejmé vítězství fondů peněžního trhu došlo k celkovému snížení jejich nadvlády z 50,7 % na 50,1 %. K extrémně konzervativním investicím však musíme počítat zajištěné fondy, které tempem růstu i přílivem nepochybně zabodovaly v oblibě značně.
Štafetu vítězů tempa růstu sice převzaly fondy fondů, ale z nepatrné srovnávací základny a jen pomalu se dostávají z okrajové zóny, protože částečně plní i roli smíšených fondů. Snad nejvýznamnější změna trendu je patrně v růstu obliby dluhopisových fondů, i to je však způsobeno jejich výjimečnými až dvoucifernými výnosy v uplynulých 12měsíčních obdobích.
K výraznějšímu růstu obliby akciových fondů nedošlo, protože příliv 2,5 miliardy je jen průměrem celého trhu. A snad jen poznámku k odlivu ze smíšených fondů, který je způsoben doznívajícím odchodem větších investorů z postkuponových fondů.

Rozdělení podle typů fondů

Trh je rozdělen stabilně

Nedošlo k žádnému překvapení, naopak lídři trhu svá postavení upevnili. "Velká trojka" bankovních skupin ovládá již bezmála 80 % majetku fondů a přičteme-li dalších pět investičních společností, dostáváme již 95 % trhu. Jediným nebankovním subjektem, který se dostal přes 1 % (nad 2,5 mld. Kč) je Conseq AM, ten se však silně angažuje ve vlastním asset managementu. Naopak pod 1 % najdeme jak Pioneer ze skupiny ŽB-Unocredito, tak Raiffeisenbank i světové obry Citibank či HSBC.

Členění trhu podle správců

Že by se i u nás začalo "blýskat na časy"?

Češi se akcií bojí jak čert kříže. I "školení" kuponové privatizace dopadlo poněkud kontraproduktivně – zůstaly po něm sice 2 milióny "neprázdných" majetkových účtů, ale počet těch zrušených dosáhl již přes 5,2 miliónu. I většina z těch zbylých 2 miliónů se však "nehnula" léta. Část akcií na nich zanikla bez funusu, další část oficiálně, mnozí akcionáři netuší, že jim peníze z likvidace cca 300 titulů leží u soudů (jde ale převážně o nevysoké částky), jiní zapomněli, někteří netuší ani to, že něco mají, další mávli rukou.

Počet aktivních akcionářů se u nás odhaduje na nejvýš několik desítek tisíc, ale investorů do akcií je již víc. Některé odhady se blíží až k půl miliónu, protože počet účtů podílových fondů se již blíží miliónu. První problém je v tom, že počet těchto účtů je vyšší (a pravděpodobně mnohem vyšší), než počet jejich vlastníků – investoři diverzifikují jak mezi fondy, tak mezi jejich správci. Odborníci jsou však přesvědčení, že počet lidí využívajících fondy přesáhl milión.

Další problém tkví v tom, že neznáme ani podíly těchto účtů v subregistrech různých investičních společností ve fondech s různými investičními strategiemi. Přesto zejména v posledním roce dochází k citelnému růstu obliby akciových a některých dynamičtějších smíšených (tj. s významným podílem akciové složky) fondů. Ještě je brzo hovořit o masovém trendu, protože stále převažují investice do nejkonzervativnějších fondů peněžního trhu a zajištěných, přesto výnos akciových trhů láká čím dál více lidí. Vždyť naše akcie měřené indexy vydělaly jen za poslední rok přes 60 %!

Poučení i z Evropy

Jsou země, kde třetina obyvatel jsou akcionáři. A dokonce je i taková, v níž je polovina úspor domácností v akciích. Ne, není to v Česku, jen za devatero horami… mohla by začít akciová pohádka. Ale není to pohádka, je to realita ve Švédsku. Tam nejenže podíl akcionářů na celkovém počtu obyvatel převyšuje 35 %, ale po započtení akcií vlastněných prostřednictvím fondů dosahuje díl celkových úspor švédských domácností investovaný do akcií téměř poloviny těchto úspor.
Konkrétně jde o 1,1 biliónu švédských korun (z celkových úspor 2,3 bil. SEK). Protože má Švédsko jen 9 miliónů obyvatel, z nich akcie přímo vlastní přes 2,5 miliónu lidí a z celé EU tíhnou k akciím nejvíc. Porážejí dokonce tak rozvinuté země tradičních individuálních investorů jako jsou Velká Británie nebo USA.

Růst fondů v Evropě

Podle Evropské asociace podílových fondů (EFAMA) sdružující správce majetku 23 zemí za první čtvrtletí přišlo do fondů téměř 100 miliard eur, tedy skoro třikrát víc než za téže období loni. Důvodem jsou – jako u nás – nejen krásně rostoucí akciové trhy, ale zejména nízké úroky v bankách. Naopak dluhopisové trhy sklízejí stále ještě úrodu z období klesajících sazeb, a proto lákají většinu (47 mld. eur) z investovaných peněz. Pěkných 28 miliard eur si však přesto připsaly právě akciové fondy.
I v tomto přílivu vedou Švédové, kteří ze svého přírůstku 2,8 mld. eur vložili plných 1,6 mld. (tedy 57 %) právě do akciových fondů. Celkem evropské fondy spravují čistá aktiva za 4,4 biliónu eur. Za celý loňský rok do nich přiteklo 423 miliard eur, což znamenalo 11% nárůst. Za letošní první čtvrtletí sice přišlo jen necelých 10 %, ale do akciových přitom o 13 %.

Někdo vydělává, někdo ne

Proti investorsky rozvinutým zemím vidíme na "druhém konci" nejen postkomunistické země, ale i tradičně konzervativní země německy mluvící. Jejich obyvatelstvo je ovšem zaostalé i proto, že zažilo dlouhou etapu bankovního socialismu, ať si už pod tím představíme cokoli. Ovšem i v Německu např. stoupl počet akcionářů za první čtvrtletí o 300 tisíc na 10,8 miliónu a podle zprávy německého Ústavu pro výzkum akciového trhu se tento počet od roku 1997 téměř zdvojnásobil (vidíme, že tato data poněkud neodpovídají grafu, protože podíl akcionářů by měl dosahovat 13 %). Tak či onak z celkové sumy 220 miliard eur ve fondech prý mají Němci v těch akciových plných 42 miliard, tedy téměř pětinu. Na našem trhu se bohužel musíme spoléhat pouze na odhady.

Co o vývoji soudíte? Jak se bude investování do podílových fondů vyvíjet v budoucnu? Začnou Češi více investovat do akcií?