Inflace bude o dost nižší, než se čekalo. Jídlo ale zdražuje víc

Meziroční inflace v březnu klesla na 3,4 % z únorových 3,7 %. Za zpomalení růstu může hlavně zlevnění pohonných hmot a olejů – jejich ceny jsou o 3,3 % nižší než před rokem. Čerstvá čísla dnes zveřejnil Český statistický úřad.

Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v březnu největší vliv potraviny, které jsou o 6,4 % dražší než před rokem. Například ceny vepřového masa stouply dokonce o 22,1 %, uzenin o 14 %, ovoce o 16,2 %, cukru o 11,1 % a zeleniny o 6,4 %.

„Jde o nejvyšší meziroční růst cen potravin od října 2012,“ upřesňuje ekonom ING Bank Jakub Seidler. Důvodem byla podle něj hlavně vyšší poptávka kvůli předzásobení v souvislosti s novým koronavirem a problémy na trhu související s nedostatkem vepřového.

„Potraviny dokonce vystřídaly bydlení jako dosud nejvýznamnější inflační faktor. Rozhodně ne proto, že by bydlení bylo levnější, protože to samo o sobě přidává inflaci jeden procentní bod,“ zdůrazňuje analytik ČSOB Petr Dufek.

Druhý nejvyšší vliv na inflaci má oblast bydlení. Ceny elektřiny jsou o 8,6 % vyšší než před rokem, vodného o 5,3 %, stočného o 4,5 %, nájemného z bytu o 4,2 % a zemního plynu o 0,4 %. Ceny tepla a teplé vody jsou o 1,4 % nižší než před rokem.

Lihoviny meziročně zdražily o 6,2 %, pivo o 3,6 %, tabákové výrobky o 3,2 %, víno o 2,8 %. Ceny stravovacích služeb stouply o 5,7 % a ceny ubytovacích služeb o 4,7 %. Dál klesají ceny telefonních a faxových služeb – v březnu meziročně o 4,7 %.

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v březnu 3,1 %. A porovnáme-li letošní březen s letošním únorem, klesly spotřebitelské ceny o 0,1 %.

„Březnová čísla naznačují, že inflace má svůj cyklický vrchol za sebou. Meziroční hodnota inflace podle očekávání poprvé od loňského září v březnu zpomalila,“ shrnuje to Patrik Rožumberský, ekonom UniCredit Bank.

„Zásadním faktorem byl prudký pokles cen ropy. Na začátku března se cena severomořského Brentu pohybovala na 50 dolary za barel, na konci měsíce propadla pod 23 dolarů za barel. Dopad na ceny pohonných hmot částečně kompenzovalo oslabení kurzu koruny vůči dolaru. Benzin Natural 95 v březnu zlevnil o 5,8 procenta na 29,74 koruny za litr, nafta o 5,5 procenta na 29,63 koruny za litr,“ připomíná David Marek, ekonom společnosti Deloitte.

Krize kolem koronaviru se naplno projeví až v číslech za další měsíce, očekávají analytici. Vrchol inflace už podle nich každopádně máme za sebou. A kvůli propadu poptávky nebude zdaleka tak vysoká, jak se ještě před měsícem čekalo.

„Namísto dříve předpokládané inflace v letošním roce přesahující 3 % prozatím počítáme s inflací kolem 2,5 %, nicméně odhady se budou dále upravovat. Proinflačním rizikem je slabší kurz koruny a potenciálně dražší ceny potravin, v opačném směru budou působit ceny pohonných hmot a řada cen ovlivněná problémy z titulu Covid-19, které způsobí propad některých ceny služeb, jako jsou dovolené či ceny v restauracích,“ říká Jakub Seidler z ING Bank.

„Větší domácí propad cen se dá čekat v dubnu, kdy se plně projeví zastavení téměř celé ekonomiky. Do plného tempa se budeme vracet velmi dlouho. Čeká nás období nízkých cen a jejich dalšího snižování. V dlouhodobém horizontu to může přerůst do nebezpečné deflace, která je problémem pro všechny,“ myslí si Tomáš Volf ze společnosti Citfin.

Také Michal Brožka z Komerční banky očekává, že ve druhé polovině roku jasně převáží silný propad poptávky. „Pandemický šok bude stahovat inflaci dolů. Na přelomu roku by se inflace mohla nacházet pod dvouprocentním cílem ČNB,“ říká.

„V červnu už může být inflace hluboko pod trojkou, v závěru roku dokonce pod dvěma procenty. Otázkou je, jak rychle se do ní začne promítat nižší nájemné v Praze, ceny zájezdů, které se nemusí vůbec realizovat, nebo například ceny v obchodech a dalších službách, které mají pozastavenou činnost,“ dodává Petr Dufek z ČSOB.

Sdílejte článek, než ho smažem