Jak uvolnit zákazy. Návrat k normálu očima expertů

Jak co nejefektivněji uvolňovat přísná opatření proti šíření koronaviru, a zároveň neriskovat zdraví obyvatelstva? A kdy se dočkáme návratu našich životů do normálu?
Jak uvolnit zákazy. Návrat k normálu očima expertů

Zdroj: Shutterstock

Správná taktika, nebo zbytečně přísné restrikce, které na dlouhou dobu poškodily celou ekonomiku? Jedni vládu chválí za striktní opatření, kterými bojuje proti koronaviru v Česku, druzí ji kritizují, že prý nechala spoustu lidí na holičkách, i když to nebylo nutné. Jisté je, že boj s koronavirem bude běh na dlouhou trať, a uvolnit pravidla bude tedy nezbytné.

V úterý vláda představila harmonogram pro postupné otevření provozoven, které zatím zůstávají povinně zavřené. Obchody, služby a další aktivity jsou rozdělené do pěti skupin podle předpokládaného termínu otevření. „Snažili jsme se udělat férový a vyvážený mix, který, dopředu říkám, není stoprocentně spravedlivý,“ řekl na tiskové konferenci vicepremiér Karel Havlíček.

Přečtěte si víc:

Velká deprese zatím panuje v gastronomii. Provozovatelé restaurací, barů, hospod a kaváren upozorňují, že se topí v existenčních potížích, dosavadní přislíbená pomoc vlády prý není dostatečná. „Obávám se hlavně o menší podniky, které žijí z měsíce na měsíc, pro ně to bude likvidační,“ varoval minulý týden v anketě Očima expertů šéfkuchař Jan Punčochář. 

Další zásadní otázkou je otevření škol a školek. Velká část rodičů musí zůstávat s dětmi doma na ošetřovném, takže je pro ně návrat do práce zatím nereálný. Nad tím, kdy žáky nahnat zpět do lavic, ale nepanuje příliš velká shoda mezi odborníky ani mezi politiky.

Jak to vidí ekonomové? Jak by se měla uvolňovat opatření, aby se ekonomika mohla co nejdřív začít nadechovat, ale aby se co nejmíň riskovalo zdraví obyvatel? Nazrála doba na postupný „návrat do normálu“ včetně otevření všech obchodů, gastronomických zařízení a návrat dětí do škol, nebo je to předčasné? 

Filip Pertold

ekonom a výzkumník CERGE-EI

Filip Pertold
+69
+
-

Klíčem je testování a chytrá karanténa. Ta nám dovolí být napřed před šířením viru – a tím pádem budeme také moci uspíšit uvolňování směrem k normálu. Jde o to mít co nejrychlejší přehled o šíření nemoci a včasné karanténě nemocných nebo potenciálně nakažených.

Bez masivního testování budeme jen obtížně vyhodnocovat dopady opatření ani nebudeme mít představu o skutečném promoření obyvatel. Pro ekonomiku je klíčové otevření škol a s tím spojený provoz MHD a jídelen, což jsou kritické body, které bude náročné nějak ošetřit. Na závěr je nutné dodat, že dlouhodobá izolace seniorů při masivním promoření jednoduše není možná. 

Miroslav Zámečník

ekonomický analytik České bankovní asociace

Miroslav Zámečník
+82
+
-

Můžeme uvolňovat rychle tam, kde nehrozí vysoká koncentrace lidí, za předpokladu, že nadále budou dodržována všeobecně známá distanční a hygienická opatření, a to co nejdůsledněji. Například provozovny, kam mohou lidé vstupovat jednotlivě, není důvod držet zavřené.

Velmi doufám, že plošně zavedeme principy „chytré karantény“ a ještě zvýšíme testování, zvláště v případě personálu v první linii a ohrožených skupin, zejména seniorů s chronickými onemocněními. Pro zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče budou muset nadále platit separátní pravidla, ale obnovit je zapotřebí i medicínský provoz v ostatních oborech – zanedbání prevence, vyšetřování a péče o pacienty nám také může vystavit velmi vysoký účet v důsledku eskalace zdravotních problémů pacientů trpících vážnými diagnózami, u kterých jde o čas.

Co se týče „návratu do normálu“ ve školách, obchodech atd. – dovedu si představit otevírání obchodních center, pokud budou schopna kontrolovat tok nakupujících a dodržování daných opatření, ba i otevření škol pro přípravu na maturity a podobně. Ale popravdě řečeno vůbec netuším, kdy bude možné otevřít hospody, kam lidé chodí, aby se družili, nikoli sociálně distancovali.

Mojmír Hampl

ekonom, ředitel poradenské služby pro finanční sektor KPMG

Mojmír Hampl
+93
+
-

Zdraví se přece snažíme neriskovat už od počátku. Koneckonců proto máme jedny z nejrestriktivnějších opatření v celé Evropě, bez ohledu na skutečný průběh epidemie na našem území. Pokud vezmeme kombinaci oboustranného uzavření hranic, nouzového stavu, omezení pohybu a k tomu povinné nošení roušek, jsme dokonce v součtu přísnější než země typu Španělsko či Francie. Právě proto, že jsme začali s přísnými opatřeními dříve, a platíme za ně tudíž větší společenskou i ekonomickou cenu, měli bychom též dříve uvažovat o jejich uvolnění. Ale k tomu je potřeba pořádný epidemiologický plán a jasné vymezení toho, čeho chceme bojem s virem dosáhnout. Pokud jeho úplného vymýcení, pak se obávám, že můžeme ve stavu „zavřené země“ být mnoho čtvrtletí či let – a to už pak nebude země k žití. Ani pro nemocné, ani pro zdravé. Pokud nám hrozí nějaké riziko, tak spíš to, že budeme tlumit dlouho hospodářství (a pak si stejně budeme muset zvyknout na to, že virus je tu s námi), než jakékoli jiné. I proto bychom se s virem měli smířit dříve, než zjistíme, že jsme obětovali ekonomiku a boj s virem stejně 10 : 0 nevyhráli, protože to nejde.

Tomáš Prouza

prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Tomáš Prouza
+84
+
-

Vláda by především měla zveřejnit epidemiologický model, podle kterého se rozhoduje. Od některých ministrů totiž slyšíme, jak se v boji s koronavirem daří, od jiných zase varování, že nemáme riskovat. Všichni chápeme potřebu chránit zdraví – ale jak máme věřit vládě, jejíž členové si vzájemně protiřečí, jejíž rozhodování popírá to, co dělala o pár dní dřív, a která odmítá komunikovat s lidmi z praxe?

Potřebujeme se začít vracet k normálnímu životu, rozumně a smysluplně. To vidím v plánech jiných zemí, které znám. U nás bohužel sledujeme jen náhodný seznam opatření, který se často ani nedá realizovat, protože je psali lidé, kteří jsou odtrženi od běžného fungování společnosti. Jako by nikomu nedocházelo, že rozhodují o konkrétních osudech konkrétních lidí…

Helena Horská

hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Helena Horská
+68
+
-

Zdraví má přednost. Rozhodování o uvalení zákazů a restrikcí a jejich následné uvolňování má hluboké dopady do společnosti a ekonomiky. Proto by se měly brát v potaz všechny aspekty. Vládu skutečně čeká nejtěžší okamžik rozhodování od dob ekonomické transformace, kdy jsme také nakročili do neznáma. V takové době je klíčová transparentnost! To znamená předávat klíčové informace a ty podložit patřičnými argumenty. Zveřejnění aspoň přibližného a podmíněného „jízdního řádu“ pro uvolňování restrikcí je významným krokem ke snížení obrovské nejistoty, které všichni čelíme. Vláda musí být více odvážná a nehledět jen na své pozitivní PR a poskytnout aspoň nejnutnější informace, i když se pak pod vlivem událostí a vývoje nákazy mohou rozhodnutí měnit a upravovat. Je vždy lepší vědět něco než nic. A druhý zásadní aspekt – rozhodnutí podložené argumenty. To je největší slabina krizového řízení vlády. Lze to hezky demonstrovat na různých výjimkách z přísných pravidel – například otevřená květinářství, hobby markety a podobně. Nevyargumentovaná rozhodnutí přirozeně vytváří prostor pro spekulace, v některých případech i oprávněné. 

Martin Mašát

portfoliomanažer Partners investiční společnosti

Martin Mašát
+77
+
-

Myslím, že opatření byla extrémně přísná a že uvolnění mělo proběhnout dávno. U některých druhů podnikání bylo zastavení provozu zbytečné a napáchalo víc škody než užitku. S vaničkou se vylilo i dítě a plno lidí bude mít existenciální potíže, což přinese další dlouhodobé negativní jevy, které se připojí k obrovským ekonomickým ztrátám.

Prioritou je stále ochrana zdraví a tady lze najít tři hlavní skupiny obyvatel, které i určují, co by se dalo uvolnit. Co se týče dětí a mladistvých, tam jsou problémem velké skupiny a opatrnost je stále na místě, protože se nákaza může rychle šířit. Na druhou stranu není tato skupina sama o sobě virem příliš ohrožena.

Druhá skupina je ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Tady je odolnost vůči viru také ještě solidní – a právě tato skupina může ekonomiku opět rozjet. Samozřejmě, že určitá omezení jsou nutná, ale úplná izolace všech je přehnaná. Pouze s částečným omezením (otevírací doby, sociální distanc apod.) by se tak mohl rozjet takřka veškerý maloobchod či průmysl.

Rizikovou skupinou jsou především nemocní a starší lidé, na které by se mělo soustředit zdravotnictví a měli by se podpořit. Protože se ale nejedná o ekonomicky aktivní jedince, tak by jejich ochrana neměla mít významné ekonomické následky.

Samozřejmě jsou sektory ekonomiky, které budou trpět celou pandemií dlouhodobě, ale bohužel to je daň za globalizaci a otevřenost naší ekonomiky. Jedná se především o hotely, sport, rekreace, zábavu, cestování, některé exportní firmy, dopravu a podobně.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Lukáš Kovanda
+95
+
-

Debata o tom, do jaké míry kvůli zdravotnímu riziku zastavit ekonomiku a jak postupovat při jejím opětovném spouštění, je debata o pravomocích, které státu svěřujeme. Češi chtějí poměrně velký, pečovatelský stát a nevadí jim příliš jeho slabší akceschopnost. To plyne z výsledků parlamentních voleb z posledního zhruba čtvrtstoletí. O přízeň voličů se ucházely i strany, které hájily výrazné zmenšení státu, ale víceméně pohořely. Daří se uskupením, která stát zmenšit nechtějí. Výraznou mocí nad životem Čechů proto disponuje byrokrat, v české odrůdě mnohdy papežštější než papež. I proto tu byla opatření pro boj s koronavirem z mezinárodního hlediska poměrně striktní. Obyvatelstvo se podvolilo, neb od svého byrokrata vlastně takové pečovatelství žádá. Až když je „péče“ až příliš, začíná Čech tu samou byrokracii, které sám vdechl život, proklínat. Jenže to už bývá pozdě.

Anketa

Kdo pěkně mluvil?

Byrokracie nás udolává svojí těžkopádností. Přesto na ni Češi nezanevírají a u dalších voleb jí hlas hodí zase. Vůdčí úředníci této pohnuté doby, zosobnění profesorem Prymulou nebo hlavní hygieničkou Rážovou, tak nemají vlastně žádnou silnou motivaci, aby svá opatření zmírňovali rychleji a výrazněji. Vědí, že Češi jejich „péči“ nakonec skousnou – možná dokonce budou za hrdiny a na Hradě dostanou metál. Pokud by uvolňovali opatření rychleji, vystaví se zbytečně riziku nárůstu zemřelých, který by jim veřejnost nakonec vyčetla – coby nekompetentnost – spíš než nynější opatrný až opatrnický přístup. Naši úředníci jsou zkrátka takoví, jaké si je většina z nás přeje a jací jsme většinově my sami. Takhle byla společenská smlouva podepsána dávno před koronavirem a jakákoli debata na toto téma je dnes marná. Chceme-li menší a pružnější stát, musíme si výše uvedené nejprve většinově uvědomit a následně volit příslušné politiky. Zatím nejsme ještě ani ve fázi onoho uvědomění…

Ondřej Tůma

Autor článku Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Další články autora.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+86
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 15 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

18. 4. 2020 18:02, Petr

On si ještě někdo myslí, že bude nějaký návrat k normálu?

Vždyť je každým týdnem jasnější, že tahle slintáková totalita se bude prodlužovat a prodlužovat a znovu a zas.

Prozákazujeme se až ke státnímu krachu, gigantickému zadlužení a rozvratu.

+6
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

17. 4. 2020 10:44, marxista-leninista-taoista

Navrhuji se inspirovat pristupem nasim soudruhu v Moskve. Komunisti nas vzdycky umeli ridit a umet ridit budou.

-4
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (15 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Levnější hypotéky? Banky vysvětlují, proč teď nesníží úroky

22. 3. 2024 | Olga Skalková

Levnější hypotéky? Banky vysvětlují, proč teď nesníží úroky

Cenu hypoték ovlivňuje především cena dlouhodobých zdrojů a nikoli základní sazba ČNB, připomínají bankéři. Brzdou je také snadná možnost předčasného splacení.

Minimální a zaručená mzda: Pravidla se změní, schválila vláda

20. 3. 2024 | Kateřina Hovorková | 1 komentář

Minimální a zaručená mzda: Pravidla se změní, schválila vláda

O růstu minimální mzdy má nově rozhodovat předem daný „vzoreček“ navázaný na vývoj průměrné mzdy. Zároveň klesne počet úrovní zaručeného platu.

ČNB dál snižuje sazby. Stejným tempem jako minule

20. 3. 2024 | redakce Peníze.CZ

ČNB dál snižuje sazby. Stejným tempem jako minule

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání rozhodla o snížení úrokových sazeb o 0,5 procentního bodu na 5,75 procenta počínaje 21. březnem. Jde o nejnižší hodnotu od... celý článek

Kofola bude vařit pivo. Koupi pivovarů schválily úřady

11. 3. 2024 | redakce Peníze.CZ

Kofola bude vařit pivo. Koupi pivovarů schválily úřady

Společnost Kofola ČeskoSlovensko dokončila nákup většinového podílu ve společnosti Pivovary CZ Group, pod kterou spadají značky Holba, Zubr a Litovel. Stalo se to krátce po té, co akvizici... celý článek

Inflace je definitivně zkrocená, hlásí analytici

11. 3. 2024 | redakce Peníze.CZ

Inflace je definitivně zkrocená, hlásí analytici

Vysoká inflace je minulost. Po pěti letech se únorové spotřebitelské ceny ustálily na dvou procentech. Inflace dosáhla cíle stanoveného Českou národní bankou (ČNB).   

Partners Financial Services