Cestovní ruch řada ekonomů i veřejnost často považuje za něco nevýznamného a hrajícího ve vývoji české ekonomiky zanedbatelný vliv. Stačí si ale pod sebe napsat pár čísel a najednou zjistíme, že se věci mají trošku jinak a že by se turistický ruch mohl stát jedním z motorů tak toužebně očekávaného posilování české ekonomiky.
Nevěříte? Podívejte se na turistický ruch prostřednictvím několika ekonomických ukazatelů, které jsme pro vás pro zajímavost vybrali z analýz České centrály cestovního ruchu.
1) Devizové příjmy a výdaje připadající na cestovní ruch, podíl cestovního ruchu na národní ekonomice
Devizové příjmy a výdaje z cestovního ruchu 1998 - 2002 |
|
|
Mld. USD |
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
Devizové příjmy |
3,9 |
3,2 |
3,0 |
3,1 |
2,9 |
Devizové výdaje |
1,9 |
1,5 |
1,3 |
1,4 |
1,6 |
Zdroj: ČNB |
Devizové příjmy z cestovního ruchu významně snižují deficit běžného účtu platební bilance. Přestože, jak je vidět z tabulky, jejich podíl za posledních 5 let klesá, v roce 2002 dosáhly 2,9 miliard dolarů, což znamená 4,2 procenta českého HDP. Na celkové hodnotě vývozu se devizové příjmy z cestovního ruchu v roce 2002 podílely ze 7,7 procenta.
Podíl cestovního ruchu na ekonomice státu 1998 - 2002 |
|
|
Mld. USD |
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
Podíl devizových příjmů z CR na HDP (%) |
6,8 |
5,8 |
5,9 |
5,5 |
4,2 |
Podíl devizových příjmů z CR na exportu (%) |
15,0 |
12,0 |
10,3 |
9,3 |
7,7 |
Podíl devizových příjmů z CR na devizových příjmech ze služeb celkem (%) |
50,6 |
44,8 |
43,5 |
43,8 |
41,7 |
Zdroj: ČNB |
2) Zaměstnanost v cestovním ruchu a souvisejících oborech
Pro leckoho bude počet zaměstnaných v cestovním ruchu jistě překvapením. V roce 2002 zde pracovalo přes 121 tisíc osob, celkem pak zaměstnanost v cestovním ruchu tvořila více než 12 procent celkové zaměstnanosti v ČR (celkový údaj je včetně nepřímé zaměstnanosti, čili souvisejících oborů, například stavebnictví apod.). To znamená, že každý osmý člověk u nás je zaměstnán v cestovním ruchu nebo souvisejícím odvětví. Podle odhadu World Travel and Tourism Council by se navíc po dvou letech poklesu měl počet zaměstnaných v tomto sektoru opět o něco zvýšit.
Zaměstnanost v průmyslu a ekonomice cest. ruchu 1998 - 2003 |
|
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
2003* |
Průmysl cestovního ruchu |
|
Zaměstnanost (v tis.) |
157,4 |
137,9 |
148,7 |
131,8 |
121,2 |
124,2 |
Podíl na zaměstnanosti (v %) |
3,2 |
2,9 |
3,1 |
2,8 |
2,6 |
2,6 |
Ekonomika cestovního ruchu |
|
Zaměstnanost (v tis.) |
668,7 |
622,0 |
674,4 |
630,8 |
576,4 |
590,7 |
Podíl na zaměstnanosti (v %) |
13,8 |
13,1 |
14,2 |
13,3 |
12,4 |
12,4 |
Zdroj: World Travel and Tourism Council *odhad |
3) Zahraniční obchod
Zpráva České centrály cestovního ruchu uvádí, že podle statistik Světové obchodní organizace dosáhly v roce 2001 příjmy ze světového cestovního ruchu 465 miliard dolarů, což představuje 6,2 procenta celosvětového exportu. To znamená, že tento sektor z hlediska významu není příliš pozadu například za telekomunikacemi, ropným či automobilovým průmyslem. Podíl příjmů z cestovního ruchu v ČR na celkovém exportu byl v loňském roce 7,7 procenta. Za posledních několik let se cestovní ruch ve srovnání s jednotlivými skupinami zboží v komoditními struktuře českého zahraničního obchodu pohyboval mezi třetím a čtvrtým místem, což znamená bezpochyby významné postavení a pro řadu lidí jistě i překvapení.
Cestovní ruch a komoditní struktura zahr. obchodu ČR - export (mil. Kč) |
|
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
Skupiny zboží SITC |
|
7 - Stroje a přepravní zařízení |
350 820 |
385 390 |
498 402 |
600 713 |
620 713 |
6 - Tržní výrobky tříděné hl. dle druhu mat. |
225 033 |
236 697 |
285 140 |
309 235 |
294 056 |
5 - Chemikálie |
65 515 |
66 917 |
79 597 |
81 663 |
74 625 |
Cestovní ruch |
124 902 |
109 142 |
115 071 |
118 133 |
96 289 |
Zdroj: ČSU a ČNB |
4) Příjezdový cestovní ruch
Pokud jde o příjezdy zahraničních návštěvníků do ČR, Český statistický úřad je rozděluje do dvou základních kategorií: na každého cizince (zahraničního návštěvníka), který překročí české státní hranice bez ohledu na délku jeho pobytu, a zahraniční turisty, kteří zde alespoň jednou přenocují. Počet zahraničních návštěvníků v ČR dosahuje poměrně vysokých hodnot, například v roce 2002 šlo o 97,6 milionu osob. Toto číslo navyšuje významný podíl tzv. jednodenních návštěvníků, kteří k nám nepřijíždějí jen za účelem cestování. Jedná se především o občany příhraničních oblastí okolních států, kteří k nám jezdí také kvůli nákupu levnějších potravin a pohonných hmot nebo i za lépe placeným zaměstnáním. Počet turistů, tedy cizinců, kteří u nás alespoň jednou přenocují, se během posledních pěti let pohyboval mezi 4,6 a 5,6 mil. osob. V tomto případě se jedná ale pouze o hosty v hromadných ubytovacích zařízeních. Tyto statistiky nezahrnují ubytování v soukromí a u příbuzných či známých. Podle dostupných analýz využije tento způsob ubytování zhruba 18 procent turistů.
5) Hlavní zdrojové země
Asi není žádným překvapením, že nejvíce turistů k nám přijíždí z Německa, což jistě souvisí i s tím, že právě tento stát je naším nejvýznamnějším obchodním partnerem. Průměrná doba pobytu, kterou u nás cizinci stráví, je 4,2 dne. Delší dobu u nás průměrně tráví Rusové, Němci a také Nizozemci.
Zahraniční turisté v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí v ČR v roce 2002 |
|
|
Země |
Pořadí |
Počet turistů |
Podíl |
Prům. doba pobytu |
Zahraniční turisté celkem |
|
4 579 015 |
100,0 % |
4,2 dne |
Německo |
1. |
1 394 581 |
30,5 % |
4,9 dne |
Polsko |
2. |
318 272 |
7,0 % |
3,3 dne |
Velká Británie |
3. |
286 746 |
6,3 % |
3,7 dne |
Itálie |
4. |
253 992 |
5,5 % |
3,9 dne |
Slovensko |
5. |
211 274 |
4,6 % |
3,8 dne |
Nizozemsko |
6. |
190 887 |
4,2 % |
4,4 dne |
USA |
7. |
187 837 |
4,1 % |
4,0 dne |
Francie |
8. |
185 192 |
4,0 % |
3,5 dne |
Rakousko |
9. |
180 676 |
3,9 % |
3,0 dne |
Španělsko |
10. |
139 985 |
3,1 % |
4,1 dne |
ostatní |
|
1 229 573 |
26,9 % |
4,1 dne |
Zdroj: Český statistický úřad |
6) Výdaje zahraničních turistů
V roce 2002 dosáhly průměrné
denní výdaje zahraničního turisty 61 amerických dolarů na osobu. Z grafu je patrné, že nejvíce u nás utrácejí Japonci (96 USD), Španělé (93 USD) a Rusové (92 USD). Pokud jde o položky, za které u nás turisté utrácejí, největší je ubytování, do nějž investují 32 procent. Následují nákupy (25 procent), stravování (22 procent), doprava (11 procent) a ostatní služby (9 procent).
Jak ukazují uvedená data, cestovní ruch je bezpochyby významným sektorem našeho národního hospodářství. V posledních několika letech musí čelit nepříjemným ranám osudu, od teroristických útoků na Spojené státy přes české povodně až po ekonomický propad v Evropě, což je patrné z poklesu téměř všech uvedených statistických čísel. Doufejme, že se situace bude v příštích letech opět vylepšovat, napomoci by tomu měla i intenzivnější propagace České republiky ve světě.
Jaký je podle vás český turistický ruch? Jak dobře se staráme o to, aby k nám přijížděli lidé ze zahraničí a aby u nás byli spokojeni? Jaká je úroveň ubytovacích, pohostinských a dalších služeb? Dělá stát pro propagaci naší země ve světě dost? Připojte svůj názor!
V článku využité informace poskytla Česká centrála cestovního ruchu.
Zajímavé informace najdete také v sekci Měny či Cestování.
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
14. 7. 2003 7:58, BarboraJ
nedivim se,
ze pocet zahranicnich turistu klesa. nejdriv to byla zvedavost, ktera je sem primo hnala. no a pak si zacali uvedomovat, jak je berou cesi na hul. ma vzpominka je tak z roku 96. vstup do zidovskeho muzea v praze. pro cecha 80 kc, pro cizince 200 kc.
podobne, ne tak kriklave jsem zazil i v jedne klatovske restauraci, kdyz mi servirka omylem prinesla nemecky jidelni listek.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
14. 7. 2003 8:01, BarboraJ
Statistika
je podivuhodny nastroj. Vcera jsem byla informovana na Fox, ze prumerny americky turista utrati na evropskem kontinente nekolikanasobne vic nez prumerny evropsky cestovatel. Konkretne, dle US zdroju, american vyda osmkrat vice nez skudlivy holandan. Proc v Cechach ti americane tak setri?
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.