Částka, která plně náleží lidem v exekuci nebo osobním bankrotu a nesmí na ni sáhnout exekutor formou srážky ze mzdy, od dubna stoupla díky zvýšení životního minima.
Základní částka nezabavitelného minima se počítá jako dvě třetiny součtu životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu u nájemního bytu v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel. Jestliže dlužník vyživuje děti nebo jinou osobu (včetně manžela se samostatnými příjmy), zvyšuje se základní částka o jednu čtvrtinu na každou takovou osobu.
Do konce března dosahovalo nezabavitelné minimum 6608 korun. Za každou vyživovanou osobu se k němu přidávalo 1652 korun.
Životní minimum od dubna stouplo o 13 procent, základní částka pro jednotlivce se díky tomu zvýšila z dřívějších 3410 na 3860 korun. O růstu minima rozhodla vláda po víc než osmi letech. Kvůli tomu, že se tak dlouho neměnilo, klesala i hodnota nezabavitelné částky – navzdory růstu průměrné mzdy a inflaci.
Od dubna tedy nezabavitelné minimum stouplo na 6908 korun, je tak o 300 korun vyšší než dřív. Za každou vyživovanou osobu se k němu přidává 1727 korun.
Dopad na konkrétní situace vám spočítá naše kalkulačka. Ta ukazuje hned tři výsledky: jak vypadala nezabavitelná částka do konce března, jak vypadá od dubna (po zvýšení životního minima), a jak bude vypadat od prvního července.
Od července přijde další, ještě výraznější zvýšení. I tuhle změnu schválila vláda ještě před epidemií koronaviru.
Základní nezabavitelná částka se od července bude nově počítat ne jako dvě třetiny, ale jako tři čtvrtiny zmíněného součtu (životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení).
Nově se bude počítat i nezabavitelná částka za každou vyživovanou osobu – místo dosavadní jedné čtvrtiny půjde o jednu třetinu základu.
Základní nezabavitelná částka tak od července stoupne na 7772 korun, za každou vyživovanou osobu se připočítá 2591 korun. U čtyřčlenné rodiny tedy nezabavitelná částka stoupne z březnových 11 564 na červencových skoro 15 550 korun.
I červencové zvýšení vám snadno spočítá naše kalkulačka.
Ta samozřejmě rovnou přihlíží i k situaci, že dlužníkovi po odečtení základního nezabavitelného minima něco zbyde. Připomeňme si, jak v takovém případě postupujeme:
Nejdřív se podíváme na opačnou stranu. Zajímá nás částka čisté mzdy, která převyšuje dvojnásobek součtu životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení. Do konce března to bylo 19 824 korun, od dubna je to 20 724 korun. Všechno nad tuhle hranici (po odečtení základního nezabavitelného minima) se sráží ve prospěch věřitelů.
A jak naložíme s tím zbytkem, tedy s tím, co se pohybuje nad hranicí základního nezabavitelného minima, ale pod hranicí částky, která se plně sráží ve prospěch věřitelů? Takový zbytek rozdělíme na tři části. Jedna třetina z něj zůstane dlužníkovi – připočte se tedy k tomu, co mu zůstalo už díky základnímu minimu. Další dvě třetiny se použijí, zjednodušeně řečeno, na zaplacení přednostních či nepřednostních pohledávek. Tomu, kdo nemá přednostní pohledávky (výživné, náhrady újmy na zdraví, náhrady škody způsobené úmyslným trestným činem, dlužné daně a pojistné vůči státu), zůstane i druhá třetina.
Zvýšení nezabavitelné částky dlouho prosazovali i zástupci neziskových organizací, kteří lidem pomáhají s oddlužením. Pokud dlužníci nemají dost peněz na základní zajištění výživy a bydlení rodiny, snaží se zatajovat vyšší výdělky, což poškozuje věřitele a kvůli nižším odvodům i stát. Případně si nepřivydělávají, jejich chudoba ale může mít negativní dopad na společnost i na státní výdaje.
Další změny v exekucích či oddlužení přijala vláda už v souvislosti s epidemií koronaviru. Odkazy na podrobné texty najdeme pod tímto článkem.
Petr Kučera
Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem