Exekutoři nebudou moct do konce června provádět dražby nemovitostí sloužících k bydlení a také nebudou moct zabavovat věci, tedy provádět takzvané mobiliární exekuce. Týká se to i exekucí zahájených už dříve.
Omezení se nevztahuje na vybrané přednostní pohledávky. Jde například o exekuce na výživné, náhradu újmy způsobené pracovním úrazem, nemocí z povolání, ublížením na zdraví nebo trestným činem.
Nejčastější forma exekuce, tedy strhávání peněz z účtu dlužníka, bude fungovat dál – při zachování pravidel, že dlužníkům musí zůstat nezabavitelná částka, aby měli na živobytí. Ještě před koronavirem vláda rozhodla, že se letos zvýší.
Zastavit mobiliární exekuce dává v krizi smysl, protože někteří exekutoři je využívají k nátlaku na dlužníky, což někdy končí třeba další rizikovou půjčkou.
Čtěte podrobněji:
Ano. Pozměňovací návrh skupiny poslanců, který obsahoval moratorium na podávání nových exekucí do konce června, nebyl přijat.
Zatím ne. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová uznala, že původní návrh na pozastavení takzvaných marných exekucí, nepatří na schůzi sněmovny ve stavu legislativní nouze.
Vláda původně podpořila návrh ministerstva spravedlnosti, aby exekutoři povinně pozastavovali exekuce, u nichž nebylo v posledních třech letech možné vymoct aspoň takovou částku, která by pokryla náklady exekuce, nakonec se tyto exekuce nyní pozastavovat nebudou. Návrh ale poslanci neschválili, znovu se dostane na program sněmovny až zase v „normálních časech“.
Psali jsme víc:
Když rodina vyinkasuje daňový bonus na dítě, nově tyto peníze nepůjdou do exekuce. Dosud byl daňový bonus v exekuci plně postižitelný. „Pomoci to může především rodinám s malými dětmi, které jsou současnou situací mnohdy postiženy tím, že rodič z důvodu péče o dítě nepobírá plnou mzdu, ale pouze ošetřovné,“ říká Vladimír Řepka, mluvčí ministerstva spravedlnosti.
Vzroste limit u dražeb nemovitostí, a to z 30 000 na 100 000 korun. Pro dluhy menší než 100 tisíc korun nebude nově možné prodat dlužníkovi „střechu nad hlavou“. Stotisícová hranice přitom platí pro samotnou jistinu, tedy pro původní dluh bez příslušenství a nákladů. Nepočítá se tedy celková výše dluhu včetně třeba sankcí, úroků z prodlení nebo nákladů na vymáhání.
Do exekuce se naopak víc zohlední odstupné, pokud ho zaměstnanec obdrží. Změna má tedy zohlednit smysl odstupného při propuštění z pracovního poměru jako částky, která nahrazuje několik výplat. Nebude tak už možné postihnout odstupné jako jednu částku, aby díky tomu dlužníkovi zůstalo v takové situaci víc peněz.
Nově se nezabavitelná částka od odstupného neodečte jen jednou, ale tolikrát, kolik násobků průměrného výdělku odstupné poskytnuté zaměstnanci představuje.
Člověku, který se dostane do exekuce, musí exekutor ponechat na bankovním účtu nově až čtyřnásobek životního minima, tedy 15 440 korun. Doposud to byla jen polovina. Týká se to všech lidí, kteří se nově dostanou do exekuce.
Ano. Poslanci schválili pozměňovací návrh, který zastropuje do konce června sankce za pozdní placení dluhu do výše zákonných úroků z prodlení, tedy do 10 procent z dlužné částky. Aby se strop na sankce uplatnil, musí dlužník prokázat, že mu omezení plynoucí z mimořádného opatření při epidemii znemožnilo nebo podstatně ztížilo včasné splnění peněžitého dluhu.
Děkuji poslancům za změny, které v této těžké době přijali a které mohou pomoci desetitisícům lidí ohrožených #coronavirus. Zvláštní dík patří (řazeno abecedně): @JanFar_sky @kolarik_lukas @PatrikNacher @alenaschillerov @katavalachova @MarekVyborny pic.twitter.com/pZ1mXqeB9e
— daniel hule (@DanielHule) April 9, 2020
Ne. Jde o starší návrh ministerstva spravedlnosti na systémovou změnu u exekucí, který dál čeká na projednání v Poslanecké sněmovně. Do aktuální rychlé novely ho vláda nezařadila, stejně jako tam nedala třeba ani zavedení místní příslušnosti exekutorů (krajskou teritorialitu).
Nebude, i když po tom odborná veřejnost volala. Na služby exekutorů i insolvenčních správců stát dál uplatňuje základní sazbu ve výši 21 procent. To v konečném důsledku platí dlužníci, pokud tedy dluh splácí. Ministerstvo financí už dříve vysvětlilo, proč DPH u exekucí nechce snižovat. Podle úřadu by to šlo jen přes snížení základní daňové sazby, což by ale mělo výrazný negativní dopad na státní rozpočet.
Účty za telefon, elektřina, plyn. Neplatíte zbytečně moc? Poradíme, jak odlehčit rodinnému rozpočtu – porovnáme nabídky a vybereme tu nejlepší.
Schválené změny se týkají jenom oddlužení – neboli osobních bankrotů – zahájených před novelou insolvenčního zákona, tedy do loňského května. Soud je nově nezruší, pokud dlužník nebude dodržovat splátkový kalendář v důsledku koronavirové situace. V oddluženích zahájených po novele zákona může dlužník už teď požádat o přerušení oddlužení až na období jednoho roku.
Osvobození od dluhů ve „starých“ oddluženích může přijít i tehdy, když dlužník splatí méně než 30 procent dluhů (v důsledku současné krize). A při změně výše splátek ve „starých“ oddluženích se už nebude požadovat, aby dlužník splatil alespoň 50 procent věřitelům.
Naopak většina poslanců odmítla pozměňovací návrh poslanců Jana Farského (STAN) a Lukáše Kolaříka (Piráti), aby se celé oddlužení dál zjednodušilo a trvalo vždy jen tři roky. Navrhovali to i pro živnostníky.
Ano. Živnostníci a další podnikatelé budou nově moci vstoupit do oddlužení za stejných podmínek jako ostatní fyzické osoby. „Podle dosavadních pravidel odůvodněný nesouhlas byť i jednoho věřitele zabrání vstupu živnostníka do oddlužení, což může vést až ke konkursu,“ vysvětluje Řepka. Nově bude moci soud oddlužení povolit i přes nesouhlas věřitelů.
V oblasti insolvencí pak mají podnikatelům, jejichž podnikání může být v důsledku současné situace ohroženo, pomoci i další opatření. Jde o odložení povinnosti podat na sebe insolvenční návrh maximálně až do konce roku 2020, ochranu před věřitelskými insolvenčními návrhy do konce srpna, či o institut mimořádného moratoria, po jehož dobu jsou podnikatelé chránění před rozhodnutím o úpadku a mohou dál provozovat svůj podnik.
Vše má zasaženým podnikatelům poskytnout více času na řešení problémů způsobených koronavirovou krizí. Odkladem výše zmíněných povinností se sází na to, že po odeznění nejtvrdší krize podnikatelům opět nastartují zakázky a budou postupně znovu schopni platit své závazky.
Osobám samostatně výdělečně činným může v krizi pomoci i změna schválená u zákona o spotřebitelském úvěru. Při prodlení delším než 90 dnů nebude výše smluvní pokuty moci přesáhnout 0,1 % denně (36,5 % ročně) z dlužné částky. Součet všech smluvních pokut přitom nesmí přesáhnout polovinu z celkové výše jistiny. Takový limit už dnes platí pro spotřebitele, nově se vztahuje i na živnostníky.
Další nový strop platí pro spotřebitele i živnostníky, a to v situaci, kdy budou v prodlení se splácením nad 90 dnů. V takových případech úvěrové firmy nebudou moci účtovat smluvní úrok vyšší jak zákonný úrok z prodlení, v současnosti tedy devět procent ročně (reposazba ČNB zvýšená o osm procentních bodů). Po zastropování tak budou mít věřitelé u spotřebitelů i živnostníků v součtu nárok na sankce v celkové roční sazbě maximálně zhruba 55 procent (pokuta + smluvní úroky + úroky z prodlení). Když tedy někdo nedokáže splácet rok třeba stotisícový úvěr, tak bude mít úvěrová firma nárok až na zhruba 55 tisíc korun.
Koronavirus: aktuality, kalkulačky, informace
Chraňte nejen sebe, ale i svoji peněženku. Vybíráme nejdůležitější texty a nástroje, které vám pomohou překonat dopady pandemie viru COVID-19.
Jiří Hovorka
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
