Dvoutisícová bankovka je v porovnání s ostatními benjamínek. V historii českých a československých papírových platidel nemá konkurenci, je to náš jediný dvoutisícikorunový nominál. Tím se automaticky stává ozdobou historicky nekrásnější měny našeho státu. V našich peněženkách se mohou objevit celkem tři vzory dvoutisícovek: z roku 1996, 1999 a poslední inovovaný vzor z roku 2007.
Lícní stranu této bankovky zdobí tvář operní hvězdy se sopránovým hlasem – božské Emy Destinové. S bankovkou s její tváří jsme začali poprvé platit v roce 1996. Bylo to 66 let po její smrti. Zemřela v pouhých 51 letech během operace očí v českobudějovické nemocnici.
Talentovaná Emilka Kittlová, jak znělo její původní jméno, zvolila svůj umělecký pseudonym po své učitelce zpěvu. Za svůj život ztvárnila božská Ema na osmdesát rolí. Zpívala Salome, Aidu, Carmen, Madame Butterfly či Smetanovu Libuši. V Metropolitní opeře v New Yorku vystupovala například po boku Enrica Carusa. Svět ji obdivoval a ležel u nohou. Ona ale toužila vrátit se zpět do vlasti.
Na návrat zvolila Ema nešťastnou dobu. Do Čech přijela zpět v roce 1916, kdy Evropu sužovala válka. Byla obviněna z údajné špionáže a uvězněna na svém zámku ve Stráži nad Nežárkou v domácím vězení. Po válce začala Ema Destinová opět vystupovat, její božský soprán zněl na našich i zahraničních pódiích a v nově vzniklém Československu byla uctívána jako národní hrdinka. Nakonec se stáhla do ústraní s tvrzením: „Není ničeho horšího, než když se musíte dívat na starou ženu na jevišti.“
Dvoutisícová bankovka s tváří této umělkyně je rovněž výjimečná. Má vysokou uměleckou hodnotu a její ochranné prvky, které bankovku chrání proti padělání, patří ke světové špičce. Je třetí nejčetnější korunovou bankovkou, hned za tisícikorunou a dvoustovkou. V oběhu jich koluje zhruba 46,5 milionů kusů a na každého Čecha tak připadají minimálně čtyři dvoutisícikoruny.
Terčem útoku padělatelů se tato bankovka stala například v roce 2005, kdy bylo zadrženo celkem 938 padělků a o rok později dalších 689 kusů. Na vylepšených ochranných prvcích nejnovějšího v pořadí třetího vzoru si již padělatelé vylamují zuby.
Použité zdroje:
Peníze v českých zemích, autor Jaroslav Staněk
Papírová platidla Československa 1919 – 1993, České republiky 1993 – 2003, autor Jan Bajer
Lidé a peníze, autoři František Vencovský, Ladislav Kopecký a kol., ČNB
Vývoj papírových platidel od roku 1918, Vladimír Kudlík
Česká národní banka
Český statistický úřad
Poděkování:
Redakce děkuje České národní bance za laskavé poskytnutí fotografií všech prezentovaných nominálů bankovek a odbornou spolupráci Vladimíra Kudlíka z ČNB při přípravě hlasovací ankety o nejkrásnější bankovky naší měny.
Sdílejte článek, než ho smažem