Cestovatel je doslova předurčen k tomu, aby se z něj stal sběratel, vzpomíná na své sběratelské začátky Evžen Škňouřil, předseda Evropské numismatické asociace. Během několika desítek let dokázal dát dohromady unikátní sbírku bankovek z celého světa, kterou obdivovali i bankéři ve Spojených arabských emirátech.
Ke sbírání mincí a bankovek se dostal jako student námořní školy v Polsku. Už v době studií se Škňouřil začal plavit na námořních lodích. „Dostávali jsme tehdy naloďovací příplatek v dolarech. Podle hodnosti se toto kapesné pohybovalo od padesáti centů až po tři dolary na den. Kapitán si tak přišel na 100 dolarů za měsíc. Někdo peníze šetřil, jiní kapesné proměnili na místní měnu a stihli ho utratit. Já patřil k té druhé skupině. Díky tomu se mi do rukou začaly dostávat cizí bankovky a mince,“ vypráví tehdejší námořní poručík.
Lidé začali bankovky sbírat pravděpodobně od začátku jejich existence. Nejstarší bankovka světa je z roku 1368, v Evropě se bankovky začaly objevovat od roku 1638.
Notafilie jako vědní disciplína a sběratelský koníček zaznamenala rozvoj v 60. letech minulého století. V roce 1961 vznikla také první mezinárodní organizace sběratelů bankovek IBNS (The International Bank Note Society).
Mince z celého světa sbíral i jeho dobrý kamarád. A tak mu Škňouřil začal z cest vozit zajímavé „úlovky“. Jedním z nich byly mince ze směnárenského obchůdku v přístavu Port Said v suezském kanálu. „Suezským průplavem tehdy plulo velké množství osobních námořních lodí. Pasažéři ze všech koutů světa mívali u sebe nejrůznější mince a místní směnárníci je od nich pod nejrůznějšími záminkami získávali. Náhodně jsem se dostal do jednoho směnárenského obchůdku. Byla v něm obrovská káď s mincemi, odhadem tak dvě tuny kovu. Vedle sebe ležely mince z Nigérie, Panamy a dalších zemí.“
Škňouřil měl u sebe pár neplatných stříbrných mincí a pokusil se o první směnu. „Dlouho jsme smlouvali, nakonec mi směnárník nechal volnou ruku, abych si vybral,“ popisuje bývalý námořník. Najednou směnárník řekl: „A dost. To stačí!“ Dál se smlouvat nedalo.
„Moc dobrý obchod jsem asi neudělal,“ říká pobaveně nynější předseda Evropské numismatické asociace.
Z cest zásoboval mincemi i další známé. Postupně mu kovovky zůstávaly v kapsách nebo v šuplíku jako památka na cesty. „Pak začnete vyhledávat mince, které vám chybí. Tak vznikají všechny laické sbírky. Začnete dávat dohromady mince třeba podle toho, jak se vám líbí, podle neobvyklého tvaru, lesku kovu, nebo zajímavého motivu.“
Cizokrajné bankovky se v té době v Československu ještě tolik nesbíraly. Notafilie, čili sbírání papírových platidel a nauka o nich, byla v plenkách. „Platil zákon, který nařizoval, že jakoukoliv valutu přivezenou z cest musíte nejprve nabídnout k odkoupení bance. Bankovky si mohl beztrestně nechat člověk jen tehdy, pokud je tehdejší Státní banka československá odmítla. Jinak se každý vystavoval postihu za trestný čin ohrožování devizového hospodářství,“ popisuje Evžen Škňouřil.
První papírovou bankovku si přivezl z Nigérie v polovině 70. let. Nejmenší místní nominál v hodnotě 50 kobo začal používat jako záložku do rozečtené knížky. Zůstala v knížce zapomenuta i po návratu domů a stala se základem pozdější rozsáhlé sbírky. „Její tehdejší nominální hodnota byla malá, asi kolem čtvrt dolaru. Dnešní sběratelská hodnota se ale pohybuje v řádu několika desítek dolarů,“ říká pražský numismatik.
Papírové peníze ho nadchly, studoval a získával informace o měnách jednotlivých zemí a historických souvislostech, které je provázejí. O bankovkách začal psát a stal se dokonce dopisovatelem amerického odborného měsíčníku.
Před osmi lety měla veřejnost příležitost vidět bankovky z celého světa, které se inženýru Škňouřilovi podařilo nashromáždit, v Náprstkově muzeu v Praze. Výstava putovala i do Spojených arabských emirátů, kde sklidila neobyčejnou pozornost. Spolu s výstavou slavila velký úspěch česká diplomacie. „Na zahájení výstavy se podařilo pozvat guvernéra centrální banky sultána Al Suwaidího, člena královské rodiny, což nám diplomaté evropských zemí záviděli. A spolu s ním na výstavu přišli nejvyšší představitelé všech bank, které působí v Emirátech včetně Arabské rozvojové banky a Islámské banky,“ vzpomíná autor výstavy.
Celou sbírku nakonec Evžen Škňouřil bezplatně věnoval Náprstkovu muzeu v Praze. Její účetní hodnota byla oceněna na čtvrt milionu korun. „Uvědomil jsem si, že není podstatné něco vlastnit, ale je velmi důležité o tom přinést určité svědectví.“ Výstava bankovek by se měla stát součástí stále expozice Náprstkova muzea nazvané Peníze světa. „Vedení muzea už vše schválilo, zatím ale chybí peníze na rekonstrukci druhého poschodí hlavní budovy, kde budou bankovky vystaveny,“ poznamenává předseda Evropské numismatické asociace.
Sbíráte bankovky nebo mince? Jak se k nim dostáváte? Podělte se o zkušenosti.
Kolik ušetříte s fotovoltaikou?
Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.
Sdílejte článek, než ho smažem
