Současná mladá generace nejspíš vůbec netuší, že koruna měla dříve i papírovou podobu. Tu poslední hnědou korunovou bankovku nenávratně odvál čas v roce 1960. Málokdo také pamatuje, že se koruna vůbec nemusela nazývat korunou.
Od roku 1919 až do doby, než papírovou korunu nahradila jen korunová mince, se v peněženkách vystřídalo celkem pět podob jednokorunové bankovky. Tři z nich jsou jednoduché s ornamentálními motivy. Honosnější figurální ozdobu dostaly na lícní straně dva vzory, s oběma se platilo během 2. světové války za Protektorátu Čechy a Morava.
Samotný název koruna vznikl ze symbolu charakterizujícího císařství a stal se v roce 1892 označením pro novou rakousko-uherskou měnu. Lidé si ale na „korunu“ zvykali jen těžce a raději dál počítali ve zlatých a krejcarech. „Zvyk byl dokonce tak vžitý, že ještě roku 1908 bylo znovu nařízeno počítat v korunách,“ píše Jaroslav Staněk, autor publikace Peníze v českých zemích.
Po vzniku Československa se strhla vlna nadšených návrhů, aby měna nového samostatného státu nesla jiné označení. „Pod tlakem nejrůznějších institucí a spolků se objevovaly názvy jako řepa, sokol, stotina, lev, denár, groš, káně,“ přibližuje Vladimír Kudlík v článku Vývoj papírových platidel od roku 1918. Snaha přejmenovat korunu za každou cenu ale naštěstí zůstala nevyslyšená. Oficiálně byla koruna československá se zkratkou Kč zavedená měnovým zákonem z 10. dubna 1919.
První korunové bankovky se v roce 1919 tiskly v několika tiskárnách a lišily se v barevných odstínech na líci. Některé byly tmavomodré, jiné modré či modrozelené. Série 014 se stala pro sběratele vysoce ceněným exemplářem. Některé korunové bankovky této série mají chybotisk. Je na nich otištěno v Praze dne 5. dubna 1919. Měnový zákon, který korunu zavedl, se ale datuje dnem 10. dubna 1919.
Za tento raritní kousek jsou sběratelé ochotní dát podle zachovalosti bankovky 3 až 20 tisíc korun. Celkem bylo v roce 1919 vytištěno přes 272 milionů kusů korunových bankovek a raritní série 014 není chybná celá. „Jsou známé i bankovky série 014 se správným datem,“ říká náš přední odborník a sběratel Jan Bajer, autor sběratelského katalogu papírových platidel Československa.
Použité zdroje:
Peníze v českých zemích, autor Jaroslav Staněk
Papírová platidla Československa 1919 – 1993, České republiky 1993 – 2003, autor Jan Bajer
Lidé a peníze, autoři František Vencovský, Ladislav Kopecký a kol., ČNB
Vývoj papírových platidel od roku 1918, Vladimír Kudlík
Česká národní banka
Český statistický úřad
Poděkování:
Redakce děkuje České národní bance za laskavé poskytnutí fotografií všech prezentovaných nominálů bankovek a odbornou spolupráci Vladimíra Kudlíka z ČNB při přípravě
hlasovací ankety o nejkrásnější bankovky naší měny.
Sdílejte článek, než ho smažem